Praha – Za války se před nacisty skrýval u německých sousedů, po emigraci v 80. letech našel druhý domov v Německu. Režisér Juraj Herz může být Němcům za mnoho vděčný (za mnohé ovšem také ne) a svůj dluh splácí filmem. Ve svém nejnovějším snímku Habermannův mlýn, natočeném příznačně v česko-německo-rakouské koprodukci, se vrací do období protektorátu, úseku dějin, který byl těžkou zkouškou pro charakter Čechů i Němců. "Očekávám, že reakce budou, a je správné, že budou. V každém případě takový film a rozpravy, které se v posledních letech začaly objevovat, jsou správné, a já si za tím filmem stojím," nebojí se Herz odezvy, kterou jeho mávání zápalkami u sudu se střelným prachem, jímž česko-německá otázka pořád je, vzbudí.
Herz: Habermannův mlýn byl pro mě povinnost
Habermann není smyšlená postava. Osud německého majitele mlýna a pily na severní Moravě se už pokusili zachytit dokumentaristé (Milan Maryška a Petr Jančárek v dokumentu nazvaném také Habermannův mlýn) a literárně jej zpracoval ve své knize Josef Urban. Ten se také zpočátku podílel na scénáři osmiletého Herzova projektu. Celkem vzniklo jedenáct verzí scénáře, za jeho autora je v titulcích označen Wolfgang Limmer.
„Netočil jsem dokument, ale hraný film. Samozřejmě jsme vycházeli ze skutečných událostí, z příběhů lidí postižených v té době. Film ale není dokumentem o Habermannovi, i když jsme použili jeho jméno,“ podotýká Herz. Myšlenka na zachycení událostí, které vyvolala německá okupace Sudet a odsun Němců po prohrané válce, se v něm usadila prý už v roce 1945. "Po návratu z koncentračního tábora jsem šel s rodiči poděkovat občanům německé vesnice, kde jsme se před deportací skrývali, ale ti už tam nebyli. A já jsem cítil povinnost něco pro ně udělat," vysvětlil režisér.
Habermannův mlýn (zdroj: ČT24)
"Sám jsem byl…
… v koncentračním táboře, nemá důvod být k Němcům smířlivý. (…) Stejně si ale myslím, že ke skutečné pravdě jsme byli i tak milosrdní." /Juraj Herz/
Ve svém filmu se snažil o nečernobílý pohled (jestli se mu daří, je už druhá věc), chtěl ukázat, že ti špatní a ti dobří byli na obou stranách – Němci, kteří nechtěli mít s fašismem nic společného, ale po válce jim bylo měřeno podle stejného metru jako ostatním, i Češi, kteří v divokých dnech těsně po osvobození využili příležitosti, aby zakryli své zločiny nebo uspokojili svou chamtivost.
„Myslím si, že zlo se nemá odplácet zlem,“ říká Herz. „Já sám jsem byl vinou německých fašistů v koncentráku a dělám tenhle film proto, abych připomněl, jaká byla pravda. Že ta msta, které se Češi dopustili na Němcích, i mnoha nevinných, po skončení války měla nejrůznější motivy. Vždy nešlo jen o odplatu za prožité utrpení, ale častým motivem bylo zastřít vlastní zbabělost i kolaboraci či motivy čistě zištné. A já si myslím, že o tom, co se dělo, se musí mluvit úplně stejně jako o zločinech druhé strany.“
Oko za oko? Chleba za kámen?
Stejně jako skutečný Hubert Habermann se ten filmový (křestním August) stane kvůli své národnosti obětí lynče, přestože před válkou ani během ní lidi ve svém okolí podle národnosti nerozděloval. Téměř jisté ale je, že snímek rozdělí diváky v názorech, zda citlivá minulost je vhodným tématem ke zfilmování, a pokud ano, zda si Herz na onen sud se střelným prachem nešikovně nesedl.
"Realizace uvedeného projektu…
… pro mne osobně znamená částečné vyrovnání se s minulostí, stejně jako věřím, že forma i obsah přispěje k vyrovnání se s minulostí i pro statisíce lidí, kteří tuto tragickou dobu prožili. Je to obrovská výzva a zodpovědnost současně." /Juraj Herz/
Podle česko-německého filmaře je jednoznačně třeba se k událostem, které dlouho zůstávaly tabu, vracet. Už proto, že generace, které se bezprostředně nedotýkají, po jejich objasnění pátrá. Navíc zodpovězení těchto otázek není jen česko-německou bolavou patou, ale týká se i dalších evropských zemí. Jan Hrušínský, představitel režimního chameleona v Habermannově mlýně, k očekávané diskusi podotkl: „Otázku, jestli se máme řídit heslem oko za oko nebo kdo do tebe kamenem, ty do něj chlebem, nezodpoví ani tento film.“
Do kin vstupuje Herzův film ve dvou verzích – české a německé. V tuzemských se začne promítat 7. října, začátkem ledna bude uveden v německé a rakouské distribuci, v listopadu pak i v amerických kinech. Hrají: Karel Roden (Habermannův přítel Březina), Mark Waschke (August Habermann), Hannah Herzsprungová (Habermannova žena Jana), Zuzana Kronerová, Jan Hrušínský, Andrej Hryc, Oldřich Kaiser, Ben Becker.
GALERIE
Andrej Hryc ve filmu Habermannův mlýn