GALERIE: Benediktini odtajnili svou unikátní sbírku

Praha – Otevři zahradu rajskou, vybízí návštěvníka Národní galerie v Praze. Ve Valdštejnské jízdárně je vystaveno na dvě stě padesát exponátů z benediktinských klášterů, a to nejen z celého Česka, ale i dalších šesti zemí. V takovém počtu a kvalitě se díla středověkého umění v tuzemsku ještě nikdy nepodařilo nashromáždit. Benediktini v srdci Evropy 800–1300 se v hlavním městě usadili až do 15. března příštího roku.  

Prosba Otevři zahradu rajskou je převzata z modlitby slavného Sugera, opata kláštera Saint Denis u Paříže. Na dvě stě padesát exponátů svezených z celého Česka a ze šesti dalších zemí dokumentuje materiální a duchovní kulturu střední Evropy počínaje epochou vlády Karla Velikého přes období otonské a románské až na práh vrcholné gotiky.

Prostor výstavy je inspirován ideálním plánem klášterní knihovny St. Gallen – tedy středověká představa toho, jak má vypadat klášter, který by byl předobrazem ráje na zemi.


Mezi vystavenými předměty lze nalézt vzácná uměleckořemeslná díla i bohatě iluminované rukopisy, monumentální kamenné a dřevěné sochy, mince, listiny, ale rovněž ojediněle dochované předměty denní potřeby jako jsou psací potřeby, nádobí či součásti oděvu.

„Celková pojistná hodnota této výstavy se spolehlivě pohybuje v řádu miliard,“ potvrdil kurátor Jan Klípa. V celém prostoru navíc platí přísné bezpečnostní, klimatické i světelné limity. „Díla na pergamenu nebo na papíře vyžadují maximální osvit padesáti luxů, což je v podstatě už docela tma. Na to si ale návštěvník musí zvyknout,“ doplnil Klípa.  

Některé exponáty jsou extrémně citlivé, takže třeba nejstarší dochovaný zápis Řehole Benediktovy z devátého století po pár týdnech výstavu opustí. Stejně jako Kodex vyšehradský, jehož originál bude v Klementinu k nahlédnutí jediný den. Na výstavě
ve Valdštejnské jízdárně tuto památku zastoupí její nově vytvořená dokonalá technologická kopie. 

Dramatické období zániku a přeměny antického světa, zápasu pohanství s křesťanstvím a zrodu středověkých států nahlížejí autoři výstavy optikou benediktinského řádu. Benediktini se totiž již v raném středověku stali významným společenským činitelem, organizovali misie, stáli u počátků státní organizace společnosti a také pomáhali vzniku kultury, kterou chápeme jako společnou vazbu států tvořících minulost i současnost Evropy.