Popelka-rebelka a moderní žena Arabela. Jak se do pohádek promítá ideologie?

Praha – Bez vánočních televizních pohádek by si mnozí ani neuměli představit tu pravou sváteční atmosféru. Příběhy v nich obsažené ale mají s reálným světem lidí společného víc, než se na první pohled zdá – promítají se do nich genderové stereotypy i dominantní společenská ideologie. Je to patrné třeba na měnící se roli princezen.

Princezna v dnešních pohádkách už není jen kráskou, která čeká na záchranu vysněným princem. Zatímco ve starších příbězích měly princezny spíš pasivní roli (Růženka), v moderních pohádkách jsou aktivnější. Projevila se tak společenská emancipace žen.

„Jestliže princeznu ztvárníte jako chudinku, o kterou bojují princové, tak samozřejmě tím vytváříte v dítěti pocit, že tak by se měla chovat žena,“ vysvětluje úlohu genderových stereotypů socioložka Jiřina Šiklová. Stereotyp ve své době rozbíjela třeba slavná Popelka v podání Libuše Šafránkové, která jezdí na koni, střílí z kuše a nebojí se říkat svůj názor. Typickým příkladem princezny coby moderní ženy je pak Arabela, která nejenže opustí pohodlí královského paláce, ale dokonce odchází za svou láskou do reálného světa lidí.

Do pohádek nicméně pronikla i socialistická ideologie. Třeba v podobě pyšné princezny Krasomily, kterou okolnosti donutily zbavit se svých rozmarů a život u dvora vyměnit za život mezi pracujícími lidmi. „Stopy zneužití pohádek v 50. a 60. letech pro nějaké komunistické ideologické pseudonaděje jsou patrné. Pro režiséry to byl ale únikový žánr,“ míní filmový a pohádkový režisér Jiří Strach. Hodnotových schémat ovšem nejsou ušetřeny ani současné příběhy. „Ideologie je obsažena skoro ve všech pohádkách,“ dodává Šiklová.

Akční princeznu uvidí diváci i v letošní štědrovečerní premiérové pohádce Princezna a písař režiséra Karla Janáka. V roli princezny Amálky se představí Monika Timková, písaře hraje Matouš Ruml. Tvůrci slibují, že příběh bude plný napětí. Chybět nicméně nebude ani nezbytný romantický motiv a pro české pohádky tak charakteristický humor.

„Původní tvorba pro děti u nás navazuje na dlouholetou tradici. Díky dokonalému zpracování, ale i humoru, který je pro ni specifický, dokáže zaujmout poroty a diváky mezinárodních festivalů stejně jako konkrétní zahraniční vysílatele,“ říká generální ředitel České televize Petr Dvořák.

"V posledních dvou letech putovalo vůbec nejvíce pohádek z naší produkce do Chorvatska, na Slovensko, do Polska, Estonska nebo Německa. A například pohádka Micimutr zaujala diváky v Japonsku nebo Brazílii," dodává Dvořák. Nejnovější snímek Princezna a písař si zase budou moci vychutnat na Slovensku, v Bulharsku, Lotyšsku nebo na Ukrajině.

Premiéra nové televizní pohádky je již více než dvacet let pilířem štědrovečerního programu. Mnohé z nich se za tu dobu staly klasikou české televizní tvorby – vysílají se každý rok znovu a znovu a stále mají úspěch. Jedná se třeba o Princeznu ze mlejna, Nesmrtelnou tetu, Lotranda a Zubejdu nebo Anděla Páně. A není bez zajímavosti, že některé pohádkové kostýmy se dokonce zařadily mezi kulturní památky.

Připomeňte si štědrovečerní pohádky České televize rok po roce:

1993 Sedmero krkavců
1994 Princezna ze mlejna
1995 Nesmrtelná teta
1996 Jak si zasloužit princeznu
1997 RumplCimprCampr
1998 Lotrando a Zubejda
1999 Císař a tambor
2000 Král sokolů
2001 Princezna ze mlejna II
2002 Královský slib
2003 O svatební krajce
2004 Čert ví proč
2005 Království potoků
2006 Anděl páně
2007 Tři životy
2008 Kouzla králů
2009 Láska rohatá
2010 Peklo s princeznou
2011 Micimutr
2012 Dvanáct měsíčků
2013 Duch nad zlato
2014 Princezna a písař