Ostravské muzeum se vydává na Hedvábnou stezku

Ostrava - Ostravské muzeum připravuje jedinečnou výstavu, která vůbec poprvé přinese komplexní dějiny válečných tažení na transkontinentální Hedvábné cestě. Kolegium specialistů na vojenské dějiny na tématu intenzivně pracovalo čtyři roky, do příprav se zapojilo 130 institucí z 20 států světa. Na výstavě nazvané Od Alexandra k Tamerlánovi bude řada vzácných předmětů, z nichž některé mají nevyčíslitelnou historickou hodnotu.

Starověká a středověká trasa, která vedla z východní Asie přes střední Asii do Středomoří, nebyla jen fenoménem obchodním a kulturním, ale utvářely ji především války. Právě z tohoto pohledu zpracovalo Ostravské muzeum s přispěním zahraničních institucí téma války na Hedvábné cestě samostatně vůbec poprvé. Tato výstava přitom bude první z většího cyklu. „Jde o projekt, který nemá u nás ani ve střední Evropě srovnání,“ uvedl autor výstavy David Majer.

Mezi exponáty výstavy, která se otevře v Ostravském muzeu v polovině prosince, patří například část hrobové výbavy tráckého válečníka z Čatalky v Bulharsku z 1. až 3. století, staromaďarský poklad, korunovační meč uherských králů přibližně z roku 1000 nebo dosud neznámé památky z doby čínské dynastie Tchang, které muzeum získalo ze soukromých sbírek.

„Naprostou vzácností a velkým unikátem je stříbrná zlacená čutora na vodu zdobená diamanty, které nosili čínští válečníci zavěšené na sedle,“ uvedl Major. Ke skvostům patří výzbroj středověkého evropského křižáka nebo dvě zlacené přilby z doby stěhování národů - z přelomu 5. a 6. století - jež byly nalezeny v Dolních Smerovicích na jižním Slovensku. „Na světě existuje z tohoto období 22 přileb, ale slovenský nález je unikátní v tom, že tam byly nalezeny dvě vedle sebe,“ zdůraznil Majer.

K dalším zajímavostem patří model stometrového úseku Theodoziánských hradeb Konstantinopole - opevnění, které platilo více než 1000 let za nedobytnou pevnost. A například z Národního archeologického muzea Athény je půjčená mramorová podobizna Alexandra Velikého, na níž je zobrazený jako jeho mýtický prapředek Héraklés se lví kůží přes hlavu.

Válečné dějiny na Hedvábné stezce ovlivnily historické dění v Orientu, ale měly přímý dopad na dějiny Evropy i našich zemí. Týká se to i období starověké Římské říše. „Byli to hlavně římští legionáři, kteří na počátku našeho letopočtu střežili obchodní cesty na Blízkém východě, ale také v jižní a střední Evropě. Našich zemí se dotkla i další válečná tažení na Hedvábné cestě, jako byl boj s Avary, invaze maďarských kmenů, které byly přímo odpovědné za pád Velkomoravské říše nebo později vpád mongolských jezdců, kteří se v roce 1241 jako lavina prohnali Slezskem, Moravou, Uhrami a Balkánem,“ připomněl historik. Dodal, že další důležitou etapou byly výboje osmanských Turků v Malé Asii i na Balkáně, jež určovaly od konce 14. století až do novověku charakter vojenské a zahraniční politiky všech zemí střední a jihovýchodní Evropy.

Výstava Od Alexandra k Tamerlánovi se v Ostravském muzeu otevře 18. prosince a potrvá do konce února. Vrcholem celého cyklu o Hedvábné stezce bude v roce 2018 velká mezinárodní výstava. Mezitím muzeum připravuje dílčí témata jako například náboženství na Hedvábné cestě nebo cesty koření.