Brněnský oddenek Devětsilu rašil z filmu

Brno – Tři roky po vzniku pražského Uměleckého svazu Devětsil se výtvarníci a literáti spojili také v Brně. V prosinci 1923 vznik Brněnského Devětsilu podnítil - stejně jako v případě pražského - básník a novinář Artuš Černík. Jeho i další brněnské literáty jako Jiřího Mahena nadchla filmová avantgarda. Inspirovala je při psaní filmových a fotogenických básní. Opomíjenou kapitolu brněnského kulturního života ukazuje nová výstava v Moravské galerii. 

I když v uměleckých kruzích se mluvilo především o pražském Devětsilu, ve kterém se angažovali Karel Teige, Vladislav Vančura nebo Jaroslav Seifert, i ten brněnský získal věhlas - zejména kvůli svému zájmu o filmovou tvorbu. „Brněnský Devětsil byl specifický v tom, že Artuš Černík psal jako jeden z prvních kritiky na filmy. A název časopisu Brněnského Devětsilu Pásmo odkazuje na filmové pásmo,“ upřesnil kurátor výstavy Petr Ingerle.

Právě z jihomoravské metropole vzešel impulz pro oslovování zahraničních filmových hvězd - čestné členství ve spolku přijali filmový tvůrce Charlie Chaplin nebo americký herec a režisér Douglas Fairbanks.

Nová výstava v Moravské galerii tak velký prostor věnuje právě filmovým libretům, které umělci sdružení v Devětsilu psali. „Byli fascinovaní především hollywoodským filmem a podle toho jejich libreta z 20. let vypadají. My jsme se k nim snažili přistoupit konceptuálně,“ popsal audiovizuální umělec Zbyněk Baladrán, jak libreta Devětsilu zfilmoval pro současného diváka. Krátké snímky i libreta, podle nichž vznikla, jsou součástí expozice o Brněnském Devětsilu.

Svazek brněnských literátů a výtvarníků vznikl v roce 1923, ale fungoval pouze čtyři roky. Rozpadl se v roce 1927 kvůli názorovým sporům.

5. října 1920 v Praze vznikl Umělecký svaz Devětsil, založený skupinou socialisticky orientovaných výtvarníků a literátů, kteří se poznali v pražském školním prostředí. Prvními členy byli Artuš Černík, Josef Frič, Josef Havlíček, Adolf Hoffmeister, Karel Prox, Jaroslav Seifert, Ivan Suk, Ladislav Süss, Vladimír Štulc, Karel Teige, Vladislav Vančura, Karel Vaněk, Karel Veselík a Alois Wachsman.

Po založení se členové Devětsilu věnovali proletářskému umění a tzv. magickému realismu, od roku 1923 se angažovali v poetismu. Klíčové sborníky Devětsil a Život byly vydány v roce 1922. Součástí spolku s vlastní uměleckou správou se v říjnu 1925 stalo Osvobozené divadlo.

V roce 1927 ukončila svoje působení kvůli vnitřním sporům brněnská skupina a v roce 1930 padla i poslední bašta Devětsilu, tj. pražská skupina.

(zdroj: Wikipedie)