Praha – Soubor gotických madon a veraikonů, tedy údajných otisků Kristovy tváře na plátno, který ve 14. století vznikl pro katedrálu sv. Víta, ukazuje nová výstava v Císařské konírně na Hradě. Prohlédnout si je zájemci mohou od 10. prosince.
Madony a údajné otisky Kristovy tváře zdobí místo sv. Víta výstavu
Pražský hrad vystavuje gotické madony a veraikony (zdroj: ČT24)
První část výstavy s názvem Matka a syn se věnuje madonám typu Aracoeli, tedy obrazům polopostavy Panny Marie zobrazené jako přímluvkyně, s gestem zdvižené pravé ruky. Vzorem pro pražské madony Aracoeli byla madona z kostela Santa Maria in Aracoeli v Římě, o níž se věřilo, že ji namaloval evangelista Lukáš. Pro svou ochrannou moc se stala palladiem Říma. Karel IV. kopii římského palladia získal pravděpodobně v roce 1368 a věnoval ji katedrále sv. Víta. Zanedlouho pro katedrálu vznikly další dvě verze stejného námětu.
Pražské madony Aracoeli se od římského vzoru odlišují – především kapkami krve, které skrápějí obličej a plášť Panny Marie. Motiv krvavých krůpějí, v českém gotickém umění poměrně častý, souvisel se silným kultem Kristovy krve v druhé polovině 14. století. Madona Aracoeli byla koncem 14. století vnímána nejen jako přímluvkyně, ale také jako Mater dolorosa, Panna Marie Bolestná, oplakávající svého syna. Část roušky Panny Marie potřísněné krví tryskající z ran ukřižovaného Krista se dostala do pokladu katedrály sv. Víta a stala se tu jednou z nejdůležitějších relikvií, každoročně vystavovanou veřejnému uctívání.
GALERIE
autor: Roman Vondrouš, zdroj: ČTK
Také veraikony, které tvoří druhou část výstavy, následovaly římský vzor, a to slavný veraikon chovaný do roku 1527 v kostele sv. Petra v Římě. Nevznikl rukou malíře, ale údajným otiskem Kristovy tváře do látky. Římský veraikon byl nesčetněkrát kopírován. Jednu z kopií získal Karel IV., dovezená kopie pak inspirovala vznik dalších, nejen malovaných, ale také vytesaných do kamene či skládaných z drobných skleněných kostek ve vrcholu mozaiky s posledním soudem na Zlaté bráně. Veraikony se v sakrální architektuře objevovaly běžně, protože lidé věřili v jejich ochrannou moc.
Vystaveny jsou i další gotické obrazy a sochy Panny Marie a Krista a související artefakty, především relikviáře, jež hrály významnou úlohu v duchovním životě lidí doby Karla IV.
GALERIE
photogallery_491706
Výstava Matka a syn bude na Hradě k vidění do poloviny března. Do konce ledna si mohou návštěvníci výstavy zároveň prohlédnout i Svatovítský poklad v hradní kapli svatého Kříže.