Bez pointy. Na zábradlí vyvádějí Báby Daniila Charmse

Praha - Překvapivé, snad nemístné, zřejmě šílené. Tak může na diváky působit nové představení Divadla Na zábradlí zvané Báby. Dramatizaci textů ruského spisovatele Daniila Charmse (1905-1942) uvádějí v režii Anny Petrželkové.

Daniil Charms podle autorky dramatizace a dramaturgyně Dory Viceníkové věděl, že čelit realitě lze pouze smíchem. „Příběhy, kterým leckdy chybí klasická stavba, vyhrocená pointa i smysl, strhávají nečekanými postřehy, černým humorem i absurditou. Život je v nich pojat ne jako skládanka, ale skrumáž neposedných, zdivočelých momentů, které zběsile bojují proti pochopení a logice,“ uvedla Viceníková.

Režijní rukopis Anny Petrželkové je podle ní výbušný, napěchovaný nápady a metaforami k textu. Na jevišti se objeví Natálie Drabiščáková, Dita Kaplanová, Anežka Kubátová, Magdaléna Sidonová, Rebeka Němcová, Petr Jeništa a Miloslav König. „Baví mě ta absurdnost bez pointy, absolutní svoboda,“ říká o hře König.

„Chtěli jsme, aby to byla dostatečně divoká taškařice, ale právě v trpkosti to bude možná krotší, než jsme si zpočátku mysleli,“ doplňuje Petrželková.

Daniil Ivanovič Charms (1905-1942) se narodil se v rodině bojovníka proti carskému režimu Ivana Juvačeva. Studoval jazyky na německém gymnáziu, kde vznikl pseudonym odvozený z přepisu anglických slov harm (škodit) a charm (kouzlo). Roku 1924 nastoupil na leningradskou elektrotechniku, z níž byl ale vyloučen.

Později se věnoval pouze literatuře. V ovzduší stalinského režimu však mohl publikovat pouze tvorbu pro děti. To podstatné z jeho díla zůstalo skryté a objevilo se v osmdesátých letech. Většina jeho děl byla přeložena do češtiny. Roku 1931 byl vzhledem ke svým svérázným postojům uvězněn. Trest mu byl zmírněn na vyhnanství v Kursku. V srpnu 1941 byl opět zatčen, údajně za šíření protiválečné propagandy, a uvězněn na psychiatrii leningradského vězení, kde počátkem roku 1942 za neznámých okolností zemřel.

Podle ředitele Divadla Na Zábradlí Petra Štědroně chce scéna uvádět na jeviště témata, která se vyjadřují k palčivému stavu světa kolem nás. „Jimi chceme poukázat na obrodnou moc divadla, možnost sdělit naše přání a pohledy. Mluvit za nás,“ uvedl. Do konce sezony na diváky čekají další velké kusy: Doktor Živago v režii Jana Mikuláška a tragikomická zpráva o zápase člověka s institucí Anamnéza v režii Rastislava Balleka.