Sveřepý hledač fotografického obrazu Jan Svoboda ve Fiducii

Ostrava - Fotografická galerie Fiducia v Ostravě připravila výstavu Filozof ticha, která představuje jednoho z nejosobitějších českých fotografů 20. století Jana Svobodu. Kurátorům se po několikaletém snažení podařilo získat od soukromých sběratelů díla z let 1963 až 1982. Umělec, který zemřel v roce 1990, své fotografie nerad prodával a z negativů zvětšoval jen omezený počet kopí. Jeho práce jsou proto vzácné. Znalci považují Svobodu za největšího následovníka Josefa Sudka a jedinečného hledače fotografického obrazu.

Jan Svoboda podobně jako Josef Sudek tíhl více k výtvarníkům, básníkům či muzikantům než k fotografům. Přátelil se se sochařem Stanislavem Kolíbalem a malířem Stanislavem Podhrázským. Jako jediný fotograf byl členem umělecké skupiny Máj, objevoval se v okruhu Křižovnické školy čistého humoru bez vtipu. Podle znalce jeho díla Pavla Vančáta odmítal vůbec řadit své dílo k fotografii. Rád se podepisoval přímo do fotografického obrazu. Ovlivnil ho mimo jiné surrealismus a symbolismus a ne náhodou si vybral kurátor probíhající ostravské výstavy Bohumila Kubišty a jeho následovníků Karel Srp i Svobodovu fotografii.

Nejzarputilejší český fotograf

Josefa Sudka prý Svoboda ctil, ale bral ho spíše jako rivala než jako vzor. „Svoboda byl zřejmě nejzarputilejším českým fotografem. Je podivuhodné sledovat osobitost a sveřepost, se kterou se vydal po své vlastní cestě, na které vlastně logicky musel zůstat vždy jen sám sebou,“ uvedl Pavel Vančát. Svoboda, který začal fotografovat koncem padesátých let, se od svých vrstevníků lišil přístupem k zobrazované skutečnosti, technickými postupy i formáty. Svá díla někdy zvětšoval na nezvykle velké formáty, které nerámoval, ale lepil na sololitové desky. Podle Vančáta málokdo ze světových fotografů věnoval takovou pozornost tonalitě jako Svoboda. „A snad nikdo jiný s tonalitou tolik nebojoval. Obraz se snažil komponovat z jemných škál šedi,“ říká dále Vančát.

Například ve svých zátiších Svoboda později uplatnil i konceptuální přístup. „Fotografoval fotografie, třeba i zničené. Když se mu něco nepovedlo, tak to roztrhal a ty roztrhané fotografie zase vyfotografoval,“ líčila kurátorka výstavy v ostravské Fiducii Nadia Rovderová, která Svobodu považuje za jednoho z nejdůležitějších fotografů moderní doby. „Ve své době však nebyl vůbec pochopen,“ zdůraznila.

Soubor Svobodových prací z padesátých a šedesátých let je například v Uměleckoprůmyslovém muzeu v Praze, kde sám autor dvanáct let pracoval jako fotograf-dokumentátor. Největší sbírku včetně velkoformátových prací má Moravská galerie v Brně. Podle kurátora Fiducie Martina Popeláře zájem o Svobodovo dílo roste. Nedávno se byli na jeho práce v Brně podívat kurátoři Muzea moderního umění v New Yorku.

Ostravská výstava Jana Svobody potrvá do 23. ledna.