Praha – Amazonské veletoky, dobrodružné potyčky i Podhorskou vesnici Boženy Němcové na obrazech malíře Zdeňka Buriana vystavuje pražské Museum Kampa. Většina z děl výstavy nazvané Až na konec světa vznikla coby ilustrace nebo obálky ke knihám.
Vědecká fantazie Zdeňka Buriana oživila Museum Kampa
Vědecká fantazie Zdeňka Buriana oživila Museum Kampa (zdroj: ČT24)
„Jako kluk jsem chodíval do jeskyně, kde jsme si hráli až do soumraku, a spadlé balvany oživovaly fantazii těmi neandrtálci, kteří tam žili,“ vzpomínal Burian. V jeho ilustracích ale fantazie hlavní roli nehrála, své malby pravidelně vědecky konzultoval třeba s paleontologem Josefem Augustou. Za svůj život udělal zhruba 14 tisíc ilustrací.
Retro Gallery ve spolupráci s Museem Kampa představuje více než 40 barevných děl, z nichž mnohé jsou vystaveny vůbec poprvé. Prezentovaný soubor zahrnuje tři tematické celky. Nejpočetnějším oddílem jsou brakové obálky, vytvořené pro nakladatelství Toužimský a Moravec, Stanislav Nikolau, Sfinx a Smena. Převažují obálky z let první republiky, ovšem nechybí ani v této kategorii práce z let padesátých.
Exotické kouty světa
Menší formáty dobrodružných obálek doplňují větší formáty ze souboru Širým světem, zachycující odlehlé a exotické kouty světa spolu s jejich obyvateli. Na ně pak navazuje čtveřice geografických děl Země a lidé, kde se Zdeněk Burian zaměřil výhradně na věrné vyobrazení tváří obyvatel ze vzdálených koutů Země.
Zdeněk Burian
I když se malíř nikdy nepodíval za hranice tehdejší Evropy, velmi realisticky ztvárnil domorodce, od Indiánů až po australské Maory. Knižní ilustrace tvořil převážně prastarou technikou kvaše. Díky ní totiž vzniká vjem, který pak čtenáři evokuje fotografii. „Já v tom vidím 3D už v 30. letech 20. století,“ říká kurátor výstavy Jakub Sluka.
Zdeněk Burian (1905 až 1981) stál díky své osobité ilustrační tvorbě od 30. let minulého století osamoceně mimo veškeré dobové stylové vlivy. Po roce studií odešel z pražské Akademie a od roku 1921 spolupracoval s významnými meziválečnými nakladateli. Jako ilustrátor přispíval do řady časopisů, v 50. letech byl však jako autor spíše přehlížen a kritizován pro „popisný realismus a náměty západní provenience“.
Výstava v Museu Kampa potrvá do 15. února 2015.