Praha - Jurij Gagarin - první člověk, který se 12. dubna 1961 podíval do kosmu, tragicky zahynul právě 27. března 1968 během zkušebního letu. Jeho letoun MiG-15UTI se z dosud nepříliš objasněných příčin zřítil a Jurij Gagarin spolu se svým instruktorem Vladimírem Serjoginem v troskách cvičného stroje zemřel. Ostatky obou pilotů byly s náležitými poctami pohřbeny u Kremelské zdi na moskevském Rudém náměstí. Po Juriji Gagarinovi je pojmenována planetka (1772) Gagarin a kráter na odvrácené straně Měsíce.
Tragicky zahynul první kosmonaut - Jurij Gagarin
Jurij Alexejevič Gagarin, který se narodil 9. března 1934 v Klušinu, se roku 1960 stal členem prvního dvacetičlenného oddílu sovětských kosmonautů. Po svém 128 minut trvajícím letu, při kterém v kosmické lodi Vostok-1 jednou oblétl Zemi, se stal symbolem sovětského dobývání kosmu a bylo mu z „bezpečnostních“ důvodů zakázáno dále samostatně létat.
Už neměl nikdy letět
Důvodů, proč Gagarin neměl létat, bylo více. Na jeho fyzické kondici se negativně podepsal zejména jeho životní styl. Začátkem roku 1968 přesto dokončil Žukovského vojenskou akademii. Vypracoval a obhájil svoji diplomovou práci a byl opět zařazen do letového výcviku.
Ve středu 27. března 1968 ráno je na ploše vojenského Čkalovsko-gromovského letiště nedaleko Moskvy a Hvězdného městečka připravován MiG-15UTI číslo 18 k letu 625. Během prvního vzletu má Jurij Gagarin předvést pouze relativně jednoduchou sestavu v letové zóně vzdálené zhruba 100 km od domovského letiště. Ke svému úkolu však neměl k dispozici tu nejlepší možnou techniku.
Gagarin s instruktorem Serjoginem odstartoval v 10:18:45 místního času k plnění svého úkolu. V 10:25:50 hlásí Gagarin řídící věži vstup do cvičného prostoru a začátek plnění úkolu. Ale již v 10:30:10, po ukončení prvního okruhu nad určeným prostorem, žádá Gagarin, pravděpodobně z rozhodnutí instruktora Serjogina, o přerušení letu a o povolení návratu na základnu. Důvodem je špatná meteorologická situace v místě cvičení. Povolení dostává, přechází na návratový kurz a začíná klesat. Za necelou minutu se však jeho stroj zaboří po téměř střemhlavém letu do země nedaleko obce Novoselovo. Letoun je zničen, posádka mrtvá.
Co se stalo se už nikdo nedozví
Jako výchozí fakt je brána teorie, že Gagarinův letoun se dostal do vývrtky po srážce nebo těsném přiblížení k neznámému předmětu někde ve výšce kolem 3 500 metrů. Předpokládá se, že Gagarin, aby zabránil srážce, strhl svůj stroj do prudké zatáčky a z ní se, především kvůli přídavným nádržím pod křídly, dostal stroj do vývrtky. Problémem byla i špatná meteorologická předpověď. V okamžiku výstupu ze spodní vrstvy husté neprůhledné oblačnosti měli mít pod sebou zhruba 900 metrů prostoru, což byla výška postačující na vyvedení stroje na bezpečnou dráhu. Ve skutečnosti měli pod sebou pouze necelých 600 metrů.