Moskva - Soutěžili sice v rozdílné době i váze, ale jedno mají Jaroslav Skobla, Hans Zdražila a Ota Zaremba společné. Jsou jedinými českými olympijskými vítězi ve vzpírání. Poslední nejcennější olympijský kov si domů přivezl právě Ota Zaremba. Zatímco někdejší strážník Skobla triumfoval již na OH 1932 v Los Angeles v kategorii nad 82,5 kg, na druhého zlatého vzpěrače čekalo Československo až do roku 1964, kdy v Tokiu zvítězil ve váze do 75 kg Zdražila. Zaremba byl nejlepší na olympiádě v Moskvě 1980, a to mezi borci do 100 kg.
Zaremba - kvůli penězům olympijské zlato prodal
Havířovský rodák Ota Zaremba, kterého v patnácti letech přivedl mezi vzpěrače bratr Miloš, patřil ještě nedlouho před moskevskými hrami k méně známým závodníkům. Na MS 1979 v Soluni ale skončil čtvrtý ve dvojboji (v trhu předvedl druhý nejlepší výkon) a leccos tím o své rostoucí formě napověděl. I dál pak dřel jako kůň a za měsíc navzpíral až 350 tun.
„Kdo chce víc, nemá nic“ – Rusové měli velké ambice
V Moskvě se přesto s tehdy třiadvacetiletým silákem příliš nepočítalo. Favoritem celé soutěže měl být domácí borec a původní sovětská dvojka Igor Nikitin, jenž v nové olympijské hmotnostní kategorii do 100 kg nahradil Davida Rigerta. Svou hvězdu nechali trenéři drasticky zhubnout a poslali ho do devadesátky. V areálu Ismajlovo nabrala soutěž nečekaný směr. Už v trhu získal na Nikitina výkonem 180 kg dvouapůlkilogramový náskok Zaremba a ve vítězném tažení pokračoval i ve své jinak slabší disciplíně nadhozu. Postupně dostal nad hlavu 205 (v tom okamžiku osobní rekord), 210 i 215 kg! A protože Nikitin na 220 kg selhal, senzace byla na světě. Olympijským vítězem se stal československý reprezentant.
Triumfální návrat – trabantem napříč Ostravou
„Na letišti v Ostravě čekal trabant, který nás odvezl do kulturního domu města Havířova na oficiální přijetí s primátorem,“ vzpomínal po letech se smíchem Zaremba, který si prý ale jinak užil slávy dosyta. „Jen takové peníze tam tehdy nebyly,“ zalitoval. Na podobný úspěch už vzpíráním opotřebovaný sportovec nikdy nedosáhl. Sedm let po olympijském triumfu ukončil kvůli vleklým problémům s koleny či loktem kariéru, za čas skončil v částečném invalidním důchodu. Své podlomené zdraví přičítal mimo jiné dopingu, k jehož užívání se později otevřeně přiznal. Aby si v životě - staral se i o nemocné rodiče - Zaremba přilepšil, olympijské zlato prodal.
V červenci 2010 Zaremba vstoupil do Dělnické strany sociální spravedlnosti. V důsledku okradení ze svého sportovního klubu vyloučil sportovce romské národnosti, za což byl kritizován sportovním svazem vzpírání i Českým olympijským výborem.