Praha - Obyvatelé pražských čtvrtí Střížkov, Prosek a Letňany se mohou od 9. května 2008 svézt metrem až ke svým domovům. Prodloužení linky C o tři stanice na severovýchodní okraj hlavního města stálo 15,5 miliardy korun. Základní kámen úseku IV.C2 byl slavnostně položen koncem května 2004. Zkušební provoz na 4,6 kilometru dlouhém, částečně raženém a zčásti hloubeném dvoukolejném tunelu byl zahájen v březnu 2008. O vzhled trojlístku nových stanic, v jejichž okolí bydlí kolem 50 000 lidí, se postarali tři různí architekti. Díky tomu každá z nich získala svou nezaměnitelnou podobu.
Metro jezdí až do Letňan
Zřejmě nejpůsobivější je v tomto ohledu stanice Střížkov z ateliéru Patrika Kotase, jejímž dominantním prvkem je dvojice protínajících se bílých oblouků. Velkorysé prosklení stěn i stropu zajišťuje neobvykle vydatný přísun denního světla až na perony. V této souvislosti není bez zajímavosti, že Kotas je autorem podobně vzdušně působící stanice Rajská zahrada na lince B a spolu s architektem Jaroslavem Smolou je podepsán pod návrhy zastávek na tramvajové trati z Hlubočep na Barrandov.
Konečná linky C v Letňanech od Miroslava Mroczeka se pro změnu vyznačuje zvlněným stropem, jenž vzbuzuje dojem, jako by se vzdouval ve větru. Stanice může kromě vzhledu zaujmout i svými rozměry. Na délku má rekordních 592 metrů a nástupiště je z kapacitních důvodů o třetinu širší, než je na lince obvyklé.
- Stanice metra Prosek autor: Jaroslav Fiala, zdroj: ČT24 http://img2.ct24.cz/cache/140x78/article/3/212/21157.jpg
- Stanice metra Prosek autor: ČT24, zdroj: ČT24 http://img2.ct24.cz/cache/140x78/article/3/208/20797.jpg
- Stanice metra Střížkov autor: Jaroslav Fiala, zdroj: ČT24 http://img2.ct24.cz/cache/140x78/article/3/212/21178.jpg
- Stanice metra Střížkov autor: Jaroslav Fiala, zdroj: ČT24 http://img2.ct24.cz/cache/140x78/article/3/212/21180.jpg
I rok po svém uvedení do provozu zůstává spojení Ládví s Letňany nejmladší součástí celé sítě metra. Linka C se ale shodou okolností může pochlubit i opačným rekordem. Trať z Kačerova na Florenc je vůbec nejstarším úsekem pražské podzemní dráhy.
Po loňském prodloužení měří „céčko“ přibližně 22,5 kilometru a má rovné dvě desítky stanic. Cesta z jedné konečné na druhou soupravě zabere kolem 35 minut. Součástí linky je i nejdelší mezistaniční úsek metra, který leží mezi zastávkami Nádraží Holešovice a Kobylisy a měří 2 749 metrů. K těmto číslům se linka propracovávala postupně řadu let. Již zmíněný první úsek mezi Kačerovem a Florencí z roku 1974 byl o šest let později protažen na konečnou Háje. V roce 1984 se Pražané svezli až k holešovickému nádraží, čímž ale expanze „céčka“ na delší dobu skončila. Teprve před pěti lety, v červnu 2004, se cestující metrem dostali až do Ládví. Důvodem pro tak velké zdržení byla kromě obligátních problémů se zajištěním finančních prostředků i nutnost překonat tok Vltavy u Troji. Tato přírodní překážka s komplikovanými geologickými podmínkami přiměla stavitele k využití netradiční technologie. Dva stosedmdesátimetrové železobetonové tubusy vznikly v suchém doku na břehu řeky, a teprve poté byly zasunuty do rýhy na dně Vltavy a zasypány.
Celková délka všech tří linek pražského metra v současnosti překračuje 59 kilometrů, na kterých cestujícím slouží 57 stanic. Oba údaje by se přitom měly už v dohledné budoucnosti začít měnit. Plány na další rozšíření sítě podzemní dráhy počítají s prodloužením linky A až na letiště v Ruzyni. První fáze stavby už má územní rozhodnutí a s její výstavbou by se mohlo začít ještě letos. Z Dejvic do Motola by se měli první cestující svézt v roce 2014. Až na letiště by mohlo metro dorazit kolem roku 2018. Řadu let se také hovoří o zcela nové lince D z centra města na Pankrác a dále do Písnice. S výstavbou prvního úseku mezi Pankrácí a Novými Dvory by se mohlo začít v roce 2011, a v celé délce by linka mohla začít fungovat o 11 let později.