Stěpanakert (Náhorní Karabach) - Nepokoje v hlavním městě Náhorní karabašské autonomní oblasti Ázerbájdžánu Stěpanakertu vypukly 11. února roku 1988. Nepokoje v Náhorním Karabachu, který žádal o připojení oblasti k Arménii, přerostly v nevyhlášenou válku mezi oběma zeměmi - křesťanskou Arménií a muslimským Ázerbájdžánem.
Vypukl první konflikt o Náhorní Karabach
V šestiletém konfliktu zahynulo 30 tisíc lidí. Ázerbájdžánská enkláva Náhorní Karabach, s převahou arménského obyvatelstva, má za sebou pohnutou historii. V dávných dobách patřila do několika říší, stala se předmětem soupeření různých mocností a nakonec skončila v rukou Ruska a Sovětského svazu. V roce 1921 byl Náhorní Karabach přičleněn k Ázerbájdžánu.
Události z 11. února si vyžádaly dva mrtvé, ale již na konci měsíce začal pogrom na Arménce žijící v Sumgaitu, třetím největším městě Ázerbájdžánu. Sovětské vedení se vše snažilo zpočátku bagatelizovat a pozdější snaha sovětských úřadů o řešení sporu byla rovněž neúspěšná. Pokusy řídit Náhorní Karabach přímo z Moskvy včetně vojenského angažování přinesly do oblasti jen další eskalaci násilí.
V roce 1990 byl v Náhorním Karabachu vyhlášen výjimečný stav a o rok později se karabašští Arméni vyslovili v referendu pro nezávislost. V témže roce obě zúčastněné země vyhlásily nezávislost na SSSR a válka se postupně rozhořela naplno. Do konfliktu, který začal jako občanská válka mezi karabašskými Armény a Ázerbájdžánem, byla brzy zavlečena i Arménie, ta podporovala Karabach vojensky, morálně i finančně. Ázerbájdžán tehdy obviňoval z podpory Arménů i Moskvu.
Boje skončily v roce 1994 příměřím, ale mírovou smlouvu oba státy dosud neuzavřely. Šestiletá válka si vyžádala na 30 tisíc lidských životů, Ázerbájdžán v ní ztratil přes deset procent svého území (včetně okolí Karabachu) a válka vyhnala z domovů podle některých odhadů až 800 tisíc Ázerbájdžánců.