Jak se Lurdy staly posvátným místem katolického světa

Lurdy -  Jedno z nejznámějších zjevení se odehrálo v jihofrancouzských Lurdech 11. února 1858, kdy se Panna Maria údajně poprvé zjevila místní chudé čtrnáctileté dívce Bernadettě Soubirousové. Církev toto zjevení uznává jako pravé. Panna Maria tehdy vyjevila přání vykopat v Lurdech studnu a upozornila, že voda z ní bude léčivá. Lurdy se tak staly vyhledávaným místem nejen věřících, ale i nemocných.

Církev toto zjevení uznává jako pravé. Panna Maria tehdy vyjevila přání vykopat v Lurdech studnu a upozornila, že voda z ní bude léčivá. Lurdy se tak staly vyhledávaným místem nejen věřících, ale i nemocných. 

Čtrnáctiletá dívka se tehdy vydala se svou sestrou a kamarádkou do lesa na dříví. Cestou se jí v jeskyni Massabielle měla zjevit bíle oděná paní, která měla na pravé ruce růženec a byla obklopena světlem. Zjevení se několikrát opakovala a až teprve při osmém se postava Bernadettě představila jako „neposkvrněné početí“ - což byl také vzkaz věřícím. Vyzvala tak věřící k modlitbám a vyjevila přání, aby lidé ve skále vykopali studnu a na místě postavili kapli. Panna Maria měla rovněž upozornit, že voda z lurdské studny bude léčivá a bude uzdravovat nemocné.

Dnes je jeskyně se „zázračným“ pramenem ověšena doslova stovkami berlí, které mají dokazovat zázračná uzdravení věřících i nevěřících. Už v roce 1882 začal přímo v Lurdech působit mezinárodní lékařský výbor, který každý případ zázračného uzdravení podrobně zkoumá. Do města každoročně přichází na šest milionů poutníků, mezi nimiž jsou tisíce těžce nemocných a handicapovaných. Od roku 1858 bylo v Lurdech zaznamenáno kolem 7200 případů uzdravení, ale podle přísných kritérií bylo jako zázrak uznáno jen 67 z nich. 

Z iniciativy papeže Jana Pavla II. se od roku 1993 11. únor připomíná jako Světový den nemocných.