Rodí se koalice, senát přepřahá

ČT24

ČT24
pondělí 20. října 2014 Vendelín
<

11. září

>
První lidovky byly propadák

1987: První lidovky byly propadák

vydáno 11. 9. 2012 07:05

Praha - Nulté číslo samizdatového měsíčníku Lidové noviny, které mělo zhruba 25 stran formátu A4 a náklad kolem 300 výtisků, vyšlo 11. září 1987. Ani sami tvůrci, mezi které patřil například Václav Havel, Jiří Ruml, Jiří Dienstbier, Pavel Rychetský, Jiřina Šiklová, Petr Pithart, Ludvík Vaculík nebo Miloš Zeman, ale nebyli s premiérou spokojeni. "Byl to dokonalý propadák. Porada u Václava Havla ho důkladně proprala. Špatná redakce, mizerný styl, nevalné zpravodajství, disidentský egoismus," popsal náladu v samizdatové redakci jeden z pamětníků, publicista Jaroslav Jírů. Lidové noviny ale rychle získaly oblibu mezi lidmi, kteří si je opisovali a kopírovali, celkový počet výtisků tak dosáhl až na číslo 10 tisíc.

  • 11. září 2001 - 1 den, čtyři letadla, 19 únosců a skoro tři tisíce obětí
    2011: 11. září 2001 - 1 den, čtyři letadla, 19 únosců a skoro tři tisíce obětí vydáno 11. 9. 2011 08:47

    7:59 místního času. Z Bostonu do Los Angeles startuje let číslo 11 společnosti American Airlines. O 14 minut později přestává komunikovat s leteckou kontrolou a odchyluje se od původní trasy o 20 stupňů. Je to první signál nestandardního chování. Z Bostonu zatím vylétá let číslo 175 americké společnosti United Airlines. O půl hodiny později piloti naposledy komunikují se zemí. Se stejným cílem letu vzlétne v 8:20 z Washingtonu let American Airlines č. 77.

  • Teroristické útoky z 11. září trvale změnily podobu světa
    Video
    2001: Teroristické útoky z 11. září trvale změnily podobu světa vydáno 11. 9. 2011 08:10

    New York - Američané se 11. září 2001 probudili do obyčejného dne. Z běžného ranního shonu je však vyrušily události, které změnily nejen Spojené státy, ale i celý svět. Arabští teroristé unesli čtyři dopravní letadla, která použili k teroristickým útokům. Dvě z nich narazila do Světového obchodního centra, které se následně zřítilo, jedno do budovy Pentagonu a poslední stroj se zřítil v Pensylvánii. Nicméně dodnes se objevují stále nové spekulace, podle nichž za atentáty stála například i tehdejší Bushova administrativa.

  • "Lanďák" říká, co si myslí
    1936: "Lanďák" říká, co si myslí vydáno 11. 9. 2011 07:30

    Praha – Byl jedním z nejoblíbenějších herců 60. let, úspěšně působil v Rakousku a nepřehlédnutelnou postavou české kultury je dodnes. Herec Pavel Landovský, který byl aktivním disidentem a jako jeden z prvních podepsal Chartu 77, se objevil v oscarových Ostře sledovaných vlacích nebo Marketě Lazarové. Nezapomenutelné jsou jeho role ve filmech Svatba jako řemen nebo Utrpení mladého Boháčka.

  • Panda WWF usiluje o zdravější planetu už půl století
    1961: Panda WWF usiluje o zdravější planetu už půl století vydáno 11. 9. 2011 06:44

    Ženeva/Praha – Poté, co svévolné nakládání člověka s jeho vlastním životním prostředím přivedlo v polovině 20. století mnohé druhy zvířat a přírodních oblastí na okraj vyhynutí, někteří lidé se rozhodli jednat. Prvním výrazným pokusem o nápravu věcí se stal Světový fond na ochranu přírody (WWF). Od bohulibého záměru v roce 1961 vyspěl za desítky let v respektovanou mezinárodní organizaci.

  • 9/11 – spiklenecké teorie stále žijí a lidé jim věří
    Video
    2001: 9/11 – spiklenecké teorie stále žijí a lidé jim věří vydáno 6. 9. 2011 13:16

    New York - Jen několik hodin poté, co unesená letadla narazila 11. září 2001 do newyorských mrakodrapů Světového obchodního centra (WTC), se začaly šířit stovky konspiračních teorií. A některé z nich přežívají i po deseti letech navzdory všem důkazům. Nedávný průzkum zjistil, že každý čtvrtý Newyorčan věří, že "dvojčata" poslala k zemi demoliční technika. Vlastní průzkum si pro dokumentární pořad udělala britská televizní stanice BBC. Při telefonickém dotazování u tisíce lidí ve Velké Británii a tisíce v USA zjistila, že 14 procent Britů a 15 procent Američanů věří, že za útoky, které si vyžádaly téměř 3 000 životů, stála spíše americká vláda než teroristická síť al-Káida.

  • Vlakem do svobody – v roce 1951 prosvištěl Aší a zastavil až v Selbu
    1951: Vlakem do svobody – v roce 1951 prosvištěl Aší a zastavil až v Selbu vydáno 11. 9. 2010 09:50

    Aš - Vlak svobody - vlak Československých státních drah č. 3717 z Chebu do Aše, který 11. září 1951 na místo zastavení rychle projel Aší do německého města Selb. Jedná se o jeden z nejslavnějších masových útěků na Západ. Zajímavostí je, že většina ze 110 cestujících se za hranice dostala naprosto nečekaně, dokonce 77 z nich se poté vrátilo do Československa (jednalo se o žáky gymnázia v Chebu a pacienty z Františkových Lázní). Úspěšná akce několika odpůrců režimu vyvolala celosvětový ohlas a vedla komunistické úřady k zahájení budování neprostupné železné opony. V této souvislosti nechal tehdejší režim dokonce vytrhat koleje na mnoha nevyužívaných hraničních přechodech, aby se zabránilo podobnému incidentu.

  • Maďarsko definitivně otevřelo hranice na Západ v září 1989
    1989: Maďarsko definitivně otevřelo hranice na Západ v září 1989 vydáno 10. 9. 2010 03:19

    Budapešť – Přesně o půlnoci z 10. na 11. září 1989 otevřela Budapešť své hranice s Rakouskem a umožnila tak tisícům občanům NDR emigrovat přes Rakousko do Západního Německa. Tato historická událost předznamenala pád Berlínské zdi i komunismu v Evropě. Zpráva o "uvolnění" poměrů na maďarsko-rakouských hranicích se rychle roznesla a do Maďarska začaly proudit desetitisíce východních Němců odhodlaných přejít na Západ.

  • V Moskvě zemřel Nikita Chruščov
    1971: V Moskvě zemřel Nikita Chruščov vydáno 11. 9. 2008 03:03

    Moskva - Nikita Chruščov, první tajemník Ústředního výboru Komunistické strany Sovětského svazu v letech 1953 až 1964 a předseda rady ministrů v letech 1958 až 1964, se během své vlády stal kritikem kultu Stalinovy osobnosti a otevřel možnost mírové spolupráce s nekomunistickým světem. K jeho zahraničněpolitickým aktivitám patřilo znovunavázání styků s Jugoslávií a omluva jugoslávskému komunistickému vůdci Josipu Brozovi Titovi nebo založení Varšavského paktu. Tento ve své době jeden z nejmocnějších mužů světa zemřel 11. září 1971 v Moskvě.

< Září 2012 >
po út st čt so ne
          1 2
3 4 5 6 7 8 9
10 11 12 13 14 15 16
17 18 19 20 21 22 23
24 25 26 27 28 29 30
ČT24 – Křišťálová lupa

Načítám...

Ouha, data se nepodařilo načíst.