1990: Václavské náměstí - místo, kde se protestovalo i vzpomínalo na srpen 1968

Praha - "Přicházím od sochy svatého Václava, kde jsem položil květiny na památku obětí invaze vojsk Varšavského paktu 21. srpna 1968. Byl jsem tam spolu s několika statečnými sovětskými občany, kteří měli tu odvahu, že bez ohledu na drastické následky, které to pro ně bude mít, 25. srpna 1968 na Rudém náměstí protestovali proti okupaci Československa. Těmto občanům patří náš dík. Aspoň symbolicky zachránili čest národů Sovětského svazu," těmito slovy zahájil 21. srpna 1990 tehdejší prezident Václav Havel svůj projev na Václavském náměstí. Na tomtéž náměstí, kde ještě rok před tím komunistická policie brutálně rozehnala dav demonstrantů. Havel tehdy také poprvé varoval před nástupem šedé mafiánské ekonomiky.

• 
  1970: Dva roky po invazi – masa poslušných, kdo se postavil, tvrdě narazil vydáno 21. 8. 2010 08:14

  Praha - Píše se rok 1970 a ti, kteří v roce 1968 stáli u událostí Pražského jara, pomalu odcházejí ze scény. Těm, co socialismu s lidskou tváří věřili, nastávají krušné časy. Na všech pracovištích intenzivně probíhají politické čistky a celá řada lidí musela deklarovat souhlas se vstupem vojsk, jinak se mohla rozloučit s další kariérou. Sovětská okupace tak zatřásla osudy mnoha lidí. A jak vypadalo Rudé právo dva roky po osudném "vstupu vojsk"? Na první straně zářil titulek "Spolupráce socialistických zemí zárukou míru a bezpečnosti". Až druhá strana stranického tisku přináší něco, co připomíná, že nějaký srpen 1968 vůbec existoval. Pod názvem "Rozhodné stanovisko rozhodných lidí" si čtenáři přečtou, co se dělo v srpnu 1968 kolem dopisu bývalých partyzánských velitelů.

• 
  Video
  1968: Spřátelená vojska přijela zabít sen o socialismu s lidskou tváří aktualizováno 21. 8. 2010 04:15

  Praha - Je úterý 20. srpna 1968 kolem 23. hodiny. Spřátelená vojska Varšavské smlouvy právě překročila státní hranice Československa jako internacionální "bratrská" pomoc proti rostoucí kontrarevoluci. Kromě sovětských jednotek se na invazi podílela také polská, východoněmecká, maďarská a bulharská armáda. Stalo se tak bez vědomí nejvyšších představitelů země. "Zachovejte klid a pořádek! Nedejte se vyprovokovat k činům, na které čekají nepřátelé našeho lidu! Naše síla je v jednotě, v klidu a v rozvaze! V našem spravedlivém zanícení pro pravdu a právo nejsme sami!" Takto k obyvatelům promlouvaly zvláštní vydání deníků krátce po vstupu vojsk. Nicméně Západ se invazí příliš nezabýval. Spojené státy se jasně vyjádřily již před invazí. "Je to věc samotných Čechů. Navíc - je to věc Čechů a ostatních států Varšavské smlouvy," charakterizoval postoj hlavní západní mocnosti tehdejší americký ministr zahraničí Dean Rusk.

• 
  Video
  1969: Srpen 1969 – poslední pokus, jak uniknout z normalizační deprese aktualizováno 21. 8. 2009 23:59

  Praha - Přesto, že Husákova normalizace utlumila vše, co by mohlo znamenat uvolnění socialistického zřízení v tehdejším Československu, a přesto, že se lidé propadali do depresí, v srpnu 1969 nakonec přece jen vyšli do ulic, aby ukázali vládnoucí garnituře, že nesouhlasí s tím, jakým směrem se republika ubírá. Ve dnech kolem 21. srpna 1969 se tak Československem přelila vlna protestních akcí, nicméně komunisté byli připraveni: reakce byla brutální - během pouličních bojů zahynulo pět osob a mnoho dalších bylo zraněno. Nicméně navzdory postupující "normalizaci" si lidé srpnovou okupaci stále připomínali a 21. srpen se stal pro totalitní moc jedním z nejobávanějších výročí.

• 
  Video
  1989: Pokus o narušení veřejného pořádku – oficiální označení srpna 1989 aktualizováno 21. 8. 2009 13:02

  Praha - "O narušení klidu a veřejného pořádku na Václavském náměstí v Praze se dnes v podvečer pokusilo asi 1500 osob. Pod záminkou výročí srpnových událostí 1968 chtěli uspořádat nepovolenou demonstraci s cílem vyvolat atmosféru napětí a násilí v našem hlavním městě," tak začínala zpráva o vzpomínkové akci na srpnové události 1968, kterou vydala agentura ČTK v podvečer 21. srpna 1989. Pořádkové síly stejně jako při předchozích podobných akcích radikálně zasáhly. Rozhodující silou při zásahu byl jako vždy pohotovostní pluk. Demonstrace tak byla rozprášena policií a zatčeno bylo na 400 lidí, z nich zadržela 161, přičemž 56 bylo cizinců.

• 
  1959: Havajské ostrovy - 50. stát USA, ráj surfařů i Obamovo rodiště vydáno 21. 8. 2009 03:49

  Honolulu – Jedno z nejodlehlejších, ale také nejkrásnějších míst na planetě – to je Havaj, jejíž jméno se stalo synonymem pro pohodu a nicnedělání. Řetězec vulkanických ostrovů, kde žije 1,3 milionu obyvatel, se stal turistickým magnetem a rájem vodních sportů. Události na zdejší strategické americké vojenské základně Pearl Harbor sehrály také důležitou roli ve druhé světové válce. 21. srpna 1959 se tyto ostrovy v Pacifiku staly 50. státem americké unie a poslední hvězdou na vlajce USA.