Ukrajinská krize

ČT24

ČT24
čtvrtek 24. dubna 2014 Jiří
<

12. května

>
Maminky mají svůj den, jejich svátek má kořeny na začátku 20. století

1907: Maminky mají svůj den, jejich svátek má kořeny na začátku 20. století

vydáno 13. 5. 2012 09:33

Washington (USA) - Svátek matek (Den matek) se slaví vždy druhou květnovou neděli. Matkám věnovaný den má být oceněním odvahy a oběti mateřství. Za zakladatelku Dne matek je považovaná Anna Marie Jarvisová, oddaná dcera bojovnice za práva matek Anny Reeversové Jarvisové. Při druhém výročí smrti své matky, v neděli 12. května 1907, Anna zorganizovala v baptistickém kostele setkání místních matek. Rozhodla se tak vzdát hold nejen své matce, ale i všem ostatním za to, co všechno obětují pro rodinu a své děti. Rok poté byla požádána, aby toto setkání na druhou květnovou neděli zopakovala. Pro velký úspěch se posléze začala šíření této myšlenky věnovat naplno, až nakonec kongres USA v roce 1914 prohlásil Den matek národním svátkem - dnem "veřejného vyjádření lásky a úcty matkám naší země".

  • Lindberghův život: uznávaný letec, jehož malý syn nepřežil únos
    1932: Lindberghův život: uznávaný letec, jehož malý syn nepřežil únos vydáno 12. 5. 2012 09:23

    Washington - Američan Charles Lindbergh se v roce 1927 nesmazatelně zapsal do historie, když ve svých 25 letech bez mezipřistání přeletěl z New Yorku do Paříže. Rekordní výkon z něj rázem udělal miláčka davů. Lindberghův život ale provázely i temné okamžiky. První březnový den roku 1932 byl unesen jeho ani ne dvouletý syn Charles a i přes zaplacení výkupného bylo batole 12. května 1932 nalezeno mrtvé.

  • Poprvé severního pólu dosáhli polárníci vzducholodí
    1926: Poprvé severního pólu dosáhli polárníci vzducholodí vydáno 12. 5. 2011 12:05

    Arktida - Navzdory dodnes trvajícím pochybnostem o prvenství na severním pólu, kterého mohly dosáhnout již předchozí výpravy, je dnes prvenství všeobecně přisuzováno mezinárodnímu týmu ve vzducholodi Norge, který pólu dosáhl 12. května 1926. Dlouhá léta bylo datum D - dosažení severního pólu - 6. dubna 1909, kdy jej dosáhl Robert Edwin Peary. Ovšem ve světle pozdějších výprav k pólu se Pearyho prvenství stalo pochybným. Času, který údajně potřeboval k pěšímu přesunu, se nepodařilo dosáhnout ani novodobým sportovním expedicím podporovaným ze vzduchu a používajícím nejmodernější prostředky.

  • Poslední bitva druhé světové války v Evropě se bojovala na Příbramsku
    Video
    1945: Poslední bitva druhé světové války v Evropě se bojovala na Příbramsku aktualizováno 12. 5. 2010 09:30

    Praha - Poslední významnou bitvou druhé světové války v Evropě bylo střetnutí u osady Slivice u Milína na Příbramsku. I přes kapitulaci německé armády zde velitel ustupujících vojsk neváhal ještě 11. května 1945 použít tanků a dělostřelectva. Poslední výstřely padly 12. května v noci. Že se nejednalo o nějakou malou šarvátku, dokládá zapojení útvarů tří ukrajinských frontů sovětské armády, partyzánů a nepřímo také jednotky amerického XII. sboru ve směru od Čimelic. Hornické muzeum Příbram pořádá každý rok připomínku této poslední bitvy druhé světové války v Evropě.

  • Studená válka nepustila sportovce na olympijské hry
    Video
    1984: Studená válka nepustila sportovce na olympijské hry aktualizováno 12. 5. 2009 12:30

    Praha - Jeden z nejkrutějších momentů kariéry zažilo před 25 lety několik československých sportovců, jimž v době jejich vrcholné formy politické rozhodnutí zmařilo šanci na olympijskou medaili. Jejich velmi pravděpodobný triumf překazil Československý olympijský výbor (ČOV), který 12. května 1984 po vzoru Sovětského svazu odhlasoval nevyslat výpravu na XXIII. letní olympijské hry do Los Angeles. Do USA nejeli sportovci ani z ostatních zemí socialistického bloku s výjimkou Rumunska. Podle historika Vladimíra Nálevky se nejednalo o svobodné rozhodnutí vedení ČOV, funkcionáři museli následovat rozhodnutí z Moskvy, která zakázala odjezd svých sportovců již 8. května 1984.

  • Berlínským vzdušným mostem začala studená válka
    1949: Berlínským vzdušným mostem začala studená válka aktualizováno 12. 5. 2009 11:25

    Praha - Berlínský vzdušný most znamenal téměř rok jediné spojení obyvatel západních zón města se světem za železnou oponou. 12. května 1949 přestal být potřeba. Sovětská blokáda západního Berlína po dohodě zástupců tří západních mocností a Sovětského svazu skončila. Tato událost se bude dnes tradičně oslavovat na ploše bývalého berlínského Udržení leteckého zásobování i přes mnohé problémy s ním spojené bylo prvním vítězstvím Západu v již doutnající studené válce. V prvních měsících šlo o jediné letiště, kde mohla letadla přistávat. Některé letouny ale dosedaly také na hladiny berlínských jezer.

  • Čínu zasáhlo děsivé zemětřesení
    2008: Čínu zasáhlo děsivé zemětřesení vydáno 12. 5. 2009 11:23

    Peking - Jihozápadní Čínou, provincií S'-čchuan, otřáslo 12. května 2008 ničivé zemětřesení, při kterém zemřelo přes osmdesát tisíc lidí, z nichž bylo podle údajů vydaných čínskými úřady přes 5300 dětí. Otřesy srovnaly se zemí celá města a v troskách skončila taky řada škol, a to i v oblastech, kde zemětřesení jinak větší škody nezpůsobilo. To vyvolalo silnou vlnu kritiky, podle které byly školy postaveny na základě špatných plánů a z nekvalitních materiálů. Z téměř 87 tisíc obětí zemětřesení, které dosáhlo 7,9 stupně Richterovy škály, bylo vyproštěno 68.712 těl a dalších asi 18.000 lidí zůstává stále nezvěstných.

  • Skladatele Bedřicha Smetanu zabila nehoda z dětství
    1884: Skladatele Bedřicha Smetanu zabila nehoda z dětství aktualizováno 12. 5. 2009 10:35

    Praha - Hudební svět si letos připomíná výročí úmrtí skladatele Bedřicha Smetany. Více než 100 let Smetanova hudba okouzluje posluchače svou melodičností, lyričností a svěžestí. Časem nabylo jeho dílo snad až podoby národního symbolu, "posily národa v dobách nejtěžších". Spolu s Antonínem Dvořákem, Leošem Janáčkem a Bohuslavem Martinů tvoří Smetana klasické čtyřhvězdí doma i ve světě nejhranějších českých autorů. Zakladatel svébytné české národní hudby zemřel 12. května 1884. Až do konce 20. století převládal názor, že důvodem byla syfilis. Až počátkem 21. století přišla česká věda s objevem, že skutečnou příčinou byl zánět kostí.

  • Irena Sendlerová - matka více než dvou tisíc židovských dětí
    2008: Irena Sendlerová - matka více než dvou tisíc židovských dětí vydáno 19. 5. 2008 11:37

    Varšava - Polská hrdinka druhé světové války, Irena Sendlerová, převlečena za zdravotní sestru přijížděla se sanitkou do varšavského ghetta zachraňovat židovské děti. Odvážela je uspané v rakvích. Při záchraně dětí riskovala více než dva a půl tisíckrát. "Matka židovských dětí" zemřela v 98 letech 12. května 2008.

  • Začal první ročník festivalu Pražské jaro
    1946: Začal první ročník festivalu Pražské jaro vydáno 12. 5. 2008 05:42

    Praha - Mezinárodní hudební festival vážné hudby Pražské jaro představuje pravidelnou přehlídku vynikajících světových umělců, symfonických orchestrů a komorních těles. První ročník festivalu se konal v roce 1946 pod záštitou tehdejšího prezidenta republiky Edvarda Beneše při příležitosti 50. výročí založení České filharmonie. Organizační výbor byl sestaven z významných osobností české hudby. Program uvedl 34 děl soudobých českých skladatelů.

  • Andersen přelétl Severní Ameriku v balónu
    1980: Andersen přelétl Severní Ameriku v balónu vydáno 12. 5. 2008 05:13

    Washington - Balónové létání má dlouhou historii a řadu milníků -
    především v posledním čtvrtstoletí, kdy pokročil technický vývoj. První posádku, která se balónem vznesla do vzduchu, tvořili kohout, ovce a kachna. Potom přišli na řadu lidé. Mezi první vzduchoplavce patřili bratři Jacques Etienne a Joseph Montgolfierové. O první přelet Severní Ameriky horkovzdušným balónem bez zastávky se zasloužili Mexie Andersen se synem. Jejich trasa vedla z městečka Fort Baker v Kalifornii do Matane v Quebeku. První balón byl k nebi vypušťen už za vlády Ludvíka XVI. Byl plněný horkým vzduchem. Jakmile se ale prozradil princip letu horkovzdušného balónu, vědce z Akademie věd v Paříži ihned napadlo, že výhodnější bude použít ke stoupání vodík.

     

  • Marie Terezie korunována českou královnou
    1743: Marie Terezie korunována českou královnou vydáno 12. 5. 2008 02:44

    Praha - Marie Terezie přijala českou korunu z rukou olomouckého biskupa Jakuba Arnošta 12. května 1743. Slavnostní obřad se konal v katedrále svatého Víta na Pražském hradě, a to přesně jeden den po Mariiných 26. narozeninách. Panovnici vzdala hold většina šlechty, která dříve podporovala bavorského kurfiřta Karla Albrechta. V českých dějinách to bylo poprvé a naposledy, kdy byla králem korunována žena. Marie Terezie, česká a uherská královna, na základě tzv. pragmatické sankce vládkyně habsburské monarchie, přichází na svět 13. května roku 1717 jako nejstarší dcera císaře a krále Karla VI. Její dětství a dospívání je šťastné. Učí se latinsky, italsky, francouzsky a španělsky, zajímá se o klasickou literaturu, dostává hodiny tance a hudby.

     

< Květen 2012 >
po út st čt so ne
  1 2 3 4 5 6
7 8 9 10 11 12 13
14 15 16 17 18 19 20
21 22 23 24 25 26 27
28 29 30 31      
ČT24 - CHAT s Markem Wollnerem

Načítám...

Ouha, data se nepodařilo načíst.