Dopady sankcí

ČT24

ČT24
pátek 22. srpna 2014 Bohuslav
<

9. května

>
Schuman položil první stavební kámen evropské integrace

1950: Schuman položil první stavební kámen evropské integrace

vydáno 9. 5. 2013 11:45

Paříž - Evropské státy včetně Česka si připomínají Den Evropy - 9. května 1950 totiž tehdejší francouzský ministr zahraničí Robert Schuman ve vládním prohlášení navrhl novou formu politické spolupráce na kontinentu. Chtěl tak po druhé světové válce předejít dalšímu konfliktu mezi evropskými státy. Na základě Schumanova projevu pak vzniklo Evropské společenství uhlí a oceli - tedy základ dnešní Evropské unie.

  • Nakonec se osvobození dočkala i Praha
    1945: Nakonec se osvobození dočkala i Praha aktualizováno 9. 5. 2012 15:32

    Praha - Zatímco většinu Evropy už v dubnu 1945 ovládali spojenci, zůstávala česká kotlina včetně Prahy stále v rukou německé branné moci. Situace se příliš nezměnila ani po pádu Berlína. Němci, kteří dávali přednost americkému zajetí před sovětským, se nicméně 8. května dohodli s povstalci v Praze na zastavení bojů a začali odcházet směrem na západ. Následujícího dne kolem čtvrté hodiny ranní do Prahy dorazili od poražené německé metropole i vojáci 1. ukrajinského frontu Rudé armády. Ani příchod vojáků Rudé armády do Prahy ale ještě neznamenal úplný konec bojů v někdejším protektorátu. Osamocené německé jednotky se bránily ještě několik dní. Místem posledních bojů druhé světové války v Evropě se stalo až 12. května okolí Milína na Příbramsku.

  • V Praze se slavilo, na Boleslav a Mělník ještě padaly bomby
    Video
    1945: V Praze se slavilo, na Boleslav a Mělník ještě padaly bomby vydáno 9. 5. 2012 14:04

    Praha - Pravděpodobně dva úplně poslední záhadné nálety druhé světové války v Evropě zasáhly 9. května 1945, tedy den po podepsání německé kapitulace, středočeská města Mladá Boleslav a Mělník. Všeobecně se mělo za to, že tyto nálety provedla německá armáda, že letadla a bomby byly německé výroby a že letadla startovala z německého letiště u Hradce Králové. Svědectví pamětníků, způsob provedení náletů a bombardovací cíle však svědčí spíše o tom, že tyto nálety provedli letci sovětští. Michal Plavec, kurátor leteckých sbírek Národního technického muzea, tvrdí, že skutečně šlo o operace Rudé armády, která měla v té době na území Československa několik leteckých jednotek.

  • Zdeněk Nehoda, nejlepší ligový střelec Dukly
    Video
    1952: Zdeněk Nehoda, nejlepší ligový střelec Dukly vydáno 9. 5. 2012 08:45

    Praha – Téměř dvě desetiletí držel Zdeněk Nehoda český rekord v počtu startů za národní fotbalový tým. Reprezentační dres oblékl dlouholetý útočník pražské Dukly v 70. a 80. letech celkem v 90 zápasech a nastřílel 31 gólů, což ho v obou kategoriích řadí na čtvrté místo v historii. Mistr Evropy z roku 1976 a úspěšný hráčský agent se narodil 9. května 1952 v Hulíně na Zlínsku.

     

  • Otakar Motejl - celoživotní nestraník a respektovaný právník
    2010: Otakar Motejl - celoživotní nestraník a respektovaný právník vydáno 9. 5. 2011 09:15

    Praha - Bylo mu 77 let a jeho úřad veřejného ochránce lidských práv si získal respekt nejen u nevládních organizací, ale i u některých svých dřívějších oponentů. Otakar Motejl, který patřil v průzkumech veřejného mínění pravidelně k nejdůvěryhodnějším osobám z ústavních činitelů, podlehl krátké nemoci 9. května 2011 ve Fakultní nemocnici v Brně-Bohunicích.

  • Sebevražda Meinhofové dodnes není dostatečně vysvětlená
    1976: Sebevražda Meinhofové dodnes není dostatečně vysvětlená vydáno 9. 5. 2011 07:45

    Berlín – Ulrike Meinhofová byla bezesporu jednou z nejslavnějších teroristek v historii – patřila k Frakci Rudé armády (RAF), ke skupině známé jako Baader-Meinhofová. K teroristům se dostala krátce po rozvodu, kdy se jako sympatizující novinářka v květnu 1970 podílela na vysvobození Andrease Baadera z vězení. Právě útěkem Baadera z vězení vznikla první generace RAF, označovaná jako "Skupina Baader-Meinhofová". O dva roky později skončila v kriminále nejen ona, ale i Baader a takřka celé vedení RAF. Tam její život skončil – 9. května 1976 byla ve své cele nalezena oběšená.

  • Pevnost Terezín - symbol genocidy tisíců Židů
    1945: Pevnost Terezín - symbol genocidy tisíců Židů vydáno 9. 5. 2010 08:00

    Praha – V roce 1780 se císař Josef II. rozhodl postavit pevnost na obranu proti pruskému nebezpečí. Bastionové opevnění, které se začalo stavět v prostoru vesnic Německé Kopisty a Travčice na řece Ohři, se později na počest královny a císařovny Marie Terezie pojmenovalo Terezín. V dobách habsburské monarchie proslul jako věznice a trestnice pro vojenské i politické vězně z celého Rakouska-Uherska. Celý komplex se skládal ze tří částí: hlavní pevnosti, malé pevnosti a z dolního a horního retranchementu. V říjnu roku 1941 rozhodl zastupující říšský protektor Reinhard Heydrich, že se v Terezíně zřídí průchozí koncentrační tábor pro židovské obyvatele. Tábor osvobodila až v noci z 8. na 9. května 1945 armáda generálplukovníka Rybalka, která Terezínem projížděla ku Praze.

  • Deník Mladá fronta vznikl z popudu levicových intelektuálů
    1945: Deník Mladá fronta vznikl z popudu levicových intelektuálů vydáno 9. 5. 2010 00:05

    Praha – S koncem druhé světové války se kromě politické nezávislosti na čas obnovilo také právo svobody slova a tisku. Jedním z nově založených deníků byla Mladá fronta (dnešní Mladá fronta DNES), vzniklá z okruhu levicových intelektuálů v čele s Jaromírem Hořcem, Sergejem Machoninem nebo Janem Grossmannem. Od 9. května 1945 se Mladá Fronta vytvářela v domě v pražské Panské ulici. V prvních číslech nového deníku si lidé přečetli hlavně reakce na aktuální poválečnou tematiku – články o kladném vztahu Čechoslováků k sovětské armádě a Josifu Stalinovi nebo představení exilové vlády v Londýně. Deník se postupně stal nejčtenějším nebulvárním plátkem v ČR.

  • Fenomén Laterny magiky okouzlil diváky
    1959: Fenomén Laterny magiky okouzlil diváky vydáno 9. 5. 2009 07:15

    Praha - Ojedinělým propojením živé herecké a taneční akce s hudbou, filmem a dalšími audiovizuálními technologiemi slaví Laterna magika (LM) úspěchy už 50 let doma i ve světě. Poprvé unikátní český multimediální vynález okouzlil diváky na světové výstavě Expo 58 v Bruselu, pražskou premiéru měl 9. května 1959 v paláci Adria, kde také Laterna magika oficiálně zahájila provoz jako divadelní scéna.

  • Metro jezdí až do Letňan
    2008: Metro jezdí až do Letňan vydáno 9. 5. 2009 05:45

    Praha - Obyvatelé pražských čtvrtí Střížkov, Prosek a Letňany se mohou od 9. května 2008 svézt metrem až ke svým domovům. Prodloužení linky C o tři stanice na severovýchodní okraj hlavního města stálo 15,5 miliardy korun. Základní kámen úseku IV.C2 byl slavnostně položen koncem května 2004. Zkušební provoz na 4,6 kilometru dlouhém, částečně raženém a zčásti hloubeném dvoukolejném tunelu byl zahájen v březnu 2008. O vzhled trojlístku nových stanic, v jejichž okolí bydlí kolem 50 000 lidí, se postarali tři různí architekti. Díky tomu každá z nich získala svou nezaměnitelnou podobu.

  • Slavnostní otevření prvního pražského metra
    1974: Slavnostní otevření prvního pražského metra vydáno 7. 5. 2008 22:25

    Praha - Výročí konce největšího konfliktu všech dob patřilo v minulosti k oblíbeným datům pro různé slavnostní příležitosti. Jednou z nich byl i 9. květen roku 1974, kdy byl otevřen první úsek pražského metra, trasa Kačerov - Sokolovská (dnes Florenc). Myšlenka na výstavbu podzemní dráhy v Praze pochází již z konce 19. století, první plány se objevily v době první republiky, tehdejší plány ale přerušila válka. Výstavba metra začala až v roce 1969. Jediná trasa C měla zpočátku devět stanic a měla 6,6 kilometru. Pravidelný provoz zde byl zahájen o den později.

  • Italský premiér Aldo Moro nalezen zastřelený
    1978: Italský premiér Aldo Moro nalezen zastřelený vydáno 7. 5. 2008 15:43

    Řím - Po 55 dnech věznění byl bývalý předseda italské vlády Aldo Moro nalezen 9. května 1978 zastřelený v kufru auta na via Caetani. Únos a vražda populárního křesťanského demokrata a italského expremiéra Alda Mora (61) byla událostí, která šokovala celou Itálii. Akci provedli členové ultralevicových Rudých brigád. Moro patřil ke stálicím politické scény, poslancem Křesťanskodemokratické strany byl od roku 1946. Na přelomu 50. a 60. let stál v jejím čele jako generální tajemník, zastával také funkci premiéra. V březnu roku 1978 měl Moro namířeno do parlamentu. Ze svého římského bytu cestoval v tmavomodrém fiatu s řidičem a karabiniérem a v doprovodu dalšího vozu tříčlenné policejní eskorty. Na trase severní částí metropole se před Morovo vozidlo natlačil bílý fiat. Ten na křižovatce via Mario Fani prudce zabrzdil, přičemž zezadu do něj narazil jak politikův automobil, tak i doprovod. Teroristé při přestřelce zabili pět policistů, zajali Mora a odvezli ho autem připraveným opodál.

< Květen 2012 >
po út st čt so ne
  1 2 3 4 5 6
7 8 9 10 11 12 13
14 15 16 17 18 19 20
21 22 23 24 25 26 27
28 29 30 31      
ČT24 - Chopinův festival

Načítám...

Ouha, data se nepodařilo načíst.