1901: Světlo světa spatřila instantní káva

Bufalo - Podle mnohých vědců i lidí se jí přisuzuje řada léčivých účinků, například že její pití v menším množství snižuje riziko rakoviny jater a tlustého střeva či Alzheimerovy a Parkinsonovy choroby. Nebo že působí proti vzniku zubního kamene. Řeč je o kávě, která neobsahuje jen stimulující kofein, ale i stovky jiných látek, včetně stárnutí zpomalujících antioxidantů. K popularizaci tohoto lahodného nápoje významně přispěl objev instantní kávy, kterou poprvé představil před 110 lety, 1. května 1901, v USA japonsko-americký chemik Satori Kato.

• 
  1839: Bohemia stála na počátku české paroplavby vydáno 1. 5. 2011 07:00

  Praha – "Plnou parou vpřed!" mohlo v Českých zemích poprvé zaznít 1. května 1841. Tehdy byla na Vltavu spuštěna první paroloď, která předznamenala postupný útlum tradičního vorařství na českých řekách. Potenciálu především Vltavy a Labe si v první polovině povšiml anglický podnikatel John Andrews. V roce 1839 získal císařské privilegium k provozování paroplavby na těchto řekách a po dvou letech spustil na Vltavu parník Bohemia konstrukce Josepha Johna Rustona.

• 
  1931: Empire State Building - symbol Manhattanu vydáno 1. 5. 2011 05:46

  New York - Nepřehlédnutelná Empire State Building (ESB) se nachází na Manhattanu nad rohem 34. ulice a páté avenue. Tato majestátní budova byla slavnostně otevřena 1. května 1931. John Jakob Raskob, bývalý prezident firmy General Motors, a bývalý guvernér státu New York Alfred Smith založili společnost, která projekt výstavby nejvyšší budovy na světě financovala. Projekt byl zadán v říjnu 1929 architektům ze společnosti Sherve, Lamb & Hormon. Raskob koupil pozemek na Mannhatanu, na kterém stál starý hotel Waldorf-Astoria, a 13. března 1930 se začalo stavět. Budovu se podařilo dokončit v rekordně krátkém čase 13 měsíců. Empire State Building je ze skla, oceli a hliníku a je vyprojektována ve stylu art deco. Má 103 pater a celá budova měří 381 metrů (od úpatí ke špičce antény 443,2 metru). V letech 1931 až 1972 držela prvenství mezi nejvyššími stavbami světa.

• 
  1955: Stalinův pomník – "fronta na maso" stál na Letné pouhých sedm let vydáno 1. 5. 2010 09:55

  Praha - Psal se 1. květen 1955 - Svátek práce a na pražské Letné byl před davy lidí slavnostně odhalen monumentální pomník sovětského vůdce Josifa Vissarionoviče Stalina. Ten se však svého pomníku v Praze nedožil, zemřel totiž v březnu 1953. Ke shromážděným tehdy promluvil již místopředseda vlády Václav Kopecký či pražský primátor Adolf Svoboda. Přítomen však nebyl jeden z tvůrců pomníku Otakar Švec, který o měsíc dříve spáchal sebevraždu. Ačkoliv byl stavěn na "věčné časy", shlížel žulový letenský kolos na Prahu pouhých sedm let - odstřelen byl v říjnu a listopadu 1962.

• 
  1945: Goebbelsová: Ve světě, který přijde po vůdci, nestojí za to žít vydáno 1. 5. 2010 09:37

  Berlín - "Vstoupíme do historie buď jako největší státníci všech dob, nebo jako největší zločinci," řekl prý v berlínském bunkru Joseph Goebbels předtím, než 1. května 1945 zabil svou ženu a sebe. I kvůli němu byly zavražděny miliony lidí, kteří "neodpovídali požadavkům čisté rasy" a mohli by tak narušit budování "velkoněmecké říše". Přitom sám hlavní nacistický agitátor Goebbels onen ideál zdravého nordického muže nesplňoval. A navíc jeho manželka Magda Goebbelsová měla podle dokumentárního seriálu "Hitlerovy ženy" židovského nevlastního otce - ten zahynul v koncentračním táboře Buchenwald. Matka Goebbelsovy manželky se, když byla její dcera ještě malá, provdala za židovského číšníka Richarda Friedländera, s nímž se později rozvedla. Přestože byl Goebbels jedním z nejmocnějších mužů nacistického režimu, on ani nikdo z rodiny neudělal později nic pro záchranu svého příbuzného.

• 
  1900: Posázavský pacifik zůstává symbolem starých lokálek vydáno 1. 5. 2010 00:00

  Jílové u Prahy – Možná nejznámější železniční tratí v Česku je Posázavský pacifik, který se vine nad Vltavou a poté nad Sázavou a prochází chatařskými koloniemi a trampskými osadami. V létě mávají na projíždějící modré "patráky" i malé červené "Krabičky" stovky vodáků. Dolní část Posázavského pacifiku, která je dnes v jízdním řádu vedena jako trať 210, se otevřela 1. května 1900 a propojila tak dva dosud oddělené úseky z Prahy do Vraného nad Vltavou (resp. Skochovic, kde odbočuje starší trať do Dobříše) a z Čerčan do Prosečnice.

• 
  1994: Tragicky zemřel závodník formule 1 Ayrton Senna da Silva vydáno 1. 5. 2009 04:47

  Boloňa - Ayrton Senna da Silva byl brazilským automobilovým závodníkem a pilotem formule 1. Titul mistra světa vyhrál za svou kariéru celkem třikrát. V osudný den startoval na Velké ceně San Marina z první pozice a na začátku sedmého kola závodu byl ve vedení. V jedné části úseku však dostal smyk a narazil do zdi v rychlosti 210 km/h. Byl převezen do boloňské nemocnice Maggiore, kde později zemřel. Pitva prokázala, že byl usmrcen částí závěsu kola, která rozdrtila jeho ochrannou přilbu. Senna zahynul ve svých 34 letech 1. května 1994.

• 
  2004: Deset zemí včetně Česka vstoupilo do EU vydáno 1. 5. 2009 03:51

  Brusel - Největší rozšíření v historii Evropské unie se vztahuje právě k 1. květnu 2004. Tehdy do unie vstoupilo deset zemí ze střední a východní Evropy společně s Kyprem. Ačkoliv přinesl prospěch nejen novým, ale i starým členům, nepřestaly se ozývat hlasy volající po přibrzdění v přijímání dalších zemí. Na řadu by nyní měly přijít balkánské země a Turecko. Navíc EU stále neschválila reformní smlouvu, která je nutná pro další rozšíření a má zajistit lepší fungování unie.

• 
  1859: Jednokolejná trať Liberec - Pardubice někde stále ještě existuje vydáno 1. 5. 2009 03:46

  Liberec - Otevřením úseku z Turnova do Liberce se završila stavba Severojižní německé spojovací dráhy (SNDVB) z Pardubic do města pod Ještědem. První vlak přijel do Liberce 1. května 1859. O rovných sedm měsíců později byla otevřena další trať do Zittau, ta ovšem nepatřila společnosti Severojižní německé spojovací dráhy. Jednokolejná trať, která je dnes na některých místech zachována takřka v původním stavu, vznikla během necelých čtyř let. Povolení ke stavbě obdržela společnost 15. června 1856, první vlaky z Pardubic do Jaroměře dojely v listopadu 1857 a o rok a půl později již byla dokončena až do Liberce.

• 
  1886: Stávka v Chicagu za zavedení osmihodinové pracovní doby vydáno 1. 5. 2009 00:15

  Praha - Svátek práce nebo-li 1. máj je mezinárodní dělnický svátek, který se od roku 1890 slaví 1. května. Svátek zavedla v roce 1889 II. internacionála na paměť vypuknutí stávky amerických dělníků v Chicagu dne 1. května 1886. V českých zemích se poprvé slavil v roce 1890 na Střeleckém ostrově v Praze. Myšlenka slavit Svátek práce se poprvé objevila v Austrálii už v roce 1856. Někteří lidé často chápou 1. máj jako den politických protestů nebo jako den protestu proti vládním opatřením.

• 
  1953: Poprvé Československá televize vysílala z Měšťanské besedy aktualizováno 30. 4. 2008 14:54

  Praha - Z Měšťanské besedy začalo 1. května 1953 zkušební vysílání Studia Praha. Československá televize začala vysílat 27 let po prvním úspěšném pokusu skotského vynálezce Johna Bairda. Z počátku bylo pro diváky připravováno vysílání na 3 dny v týdnu, s postupujícím vývojem se vysílací doba stále prodlužovala. Celotýdenní program si diváci mohli užít již od roku 1958. Dva roky po začátku pražského vysílání bylo uvedeno do provozu vysílání z Ostravy. Otevření dalšího studia se postupně dočkaly Brno, Bratislava a Košice.

• 
  1978: Po síti Arpanet prošel první spam vydáno 30. 4. 2008 13:23

  Washington - Při nabídce replik značkových hodinek za zlomek ceny originálu, tajných tipů na akcie, zaručeně fungujících prostředků na zvětšení rozličných tělesných partií a mnohých dalších neuvěřitelných nabídek se dnes má skoro každý z uživatelů internetu na pozoru. Ve světě spamu je možné všechno již tři desetiletí. První vlna nevyžádané pošty prošla sítí Arpanet, což je předchůdce dnešního internetu, právě 1. května roku 1978.

• 
  1948: Cyklisté se poprvé vydali na trať Závodu míru vydáno 30. 4. 2008 12:07

  Praha - Na trase mezi Prahou a Varšavou vypukl 1. května 1948 první souboj o vítězství v nově založeném cyklistickém závodu. Svého jubilea se ale Závod míru nedožil. Naposledy se jel v roce 2006 a momentálně se jeho dny zdají být nadobro sečteny. Nový cyklistický etapový závod měl upevnit vzájemné vztahy mezi Československem a Polskem a stal se vítaným ideologickým nástrojem totalitní moci. Záštitu nad ním převzali tehdejší předseda vlády Klement Gottwald a náměstek šéfa polské vlády Wladyslav Gomulka. Politika  do závodu zasahovala i v budoucnu, například v roce 1969 se českoslovenští závodníci nedostavili do Polska na start, aby tak protestovali proti okupaci ČSSR vojsky Varšavské smlouvy.