Povodně 2013

ČT24

ČT24
středa 19. června 2013 Leoš

Sto tisíc maďarských Židů vděčí za život švédskému diplomatovi

Velikost textu:
4. 8. 2012 01:35, autor: luk

Stockholm - Až 100 000 maďarských Židů zachránil za války před transportem do vyhlazovacích táborů Raoul Wallenberg. Švédský diplomat a humanista, narozený 4. srpna 1912, přitom riskoval život, švédské dokumenty vydával Židům na pochodech smrti, rozdával potraviny, oblečení, léky a dokázal zabránit vyhlazení budapešťského ghetta nacisty. Osudným se mu stalo osvobození Rudou armádou; dva roky po válce byl zřejmě zastřelen v moskevské věznici. Pro Švédy se stal národním hrdinou a legendou a USA mu v roce 1981 udělily, jako teprve druhému v historii, čestné občanství; byl též oceněn titulem Spravedlivý mezi národy.

Raoul Wallenberg
Raoul Wallenberg

Rodina Wallenbergů byla jedna z nejbohatších a nejváženějších ve Švédsku: dědeček byl velvyslancem, strýc s tetou založili banku Enskilda, otec byl námořním důstojníkem. Vystudovaný architekt Raoul pracoval v Jižní Africe pro švédskou firmu prodávající stavební materiál a krátce u pobočky dánské banky v Haifě. V roce 1941 se ve Švédsku setkal s maďarským Židem Kolomanem Lauerem, který vedl exportní firmu, a brzy se stal jeho společníkem. Jako mezinárodní ředitel obchodní společnosti pro střední Evropu Wallenberg hodně cestoval - i do Maďarska. V březnu 1944 Maďarsko obsadil Hitler a začaly masové deportace Židů. Začátkem roku 1944 žilo v maďarské metropoli asi 700 000 Židů. Než Wallenberg v červenci 1944 do Budapešti přijel, přežilo jich už jen 230 000. Konce války se ve městě dožila asi polovina, z toho na 100 000 vděčí za život právě Wallenbergovi.

Raoul WallenbergWallenberg před vysláním do Maďarska intenzivně komunikoval se švédskými politiky a dobře znal i maďarské hnutí odporu. Jeho diplomatická práce v Budapešti měla být zřejmě jen zástěrkou jeho skutečného poslání tajného emisara Výboru pro válečné uprchlíky, který zřídil americký prezident Franklin Roosevelt, aby se pokusil zabránit vyhlazení Židů v Evropě.

Mladý diplomat z budovy nynější britské ambasády, kde tehdy sídlila banka, pomáhal Židům netradiční diplomacií včetně zastrašování, úplatků a kontaktů s manželkou tehdejšího maďarského ministra zahraničí. Židům v transportech rozdával diplomatické dokumenty, tzv. ochranné pasy, pomáhal sirotkům, ženám. Zabránil likvidaci budapešťského ghetta. Mnozí Židé také přežili v asi 32 takzvaných chráněných domech - na některých z nich byly například cedule Švédská knihovna nebo Švédský výzkumný ústav.

Tragický Wallenbergův konec je stále zahalen tajemstvím. Když odjížděl 17. ledna 1945 v doprovodu ruské eskorty navštívit velitele sovětských vojsk v Debrecínu, při loučení se svými přáteli jednomu z nich řekl: "Nejsem si jist, zda odjíždím jako host, nebo vězeň. Ale do osmi dnů se vrátím." Od té doby ho nikdo z jeho známých neviděl. Sověti, kteří ho možná považovali za amerického špióna, ho odvezli do moskevské věznice Lubjanka (patřící tajné policii KGB), kde se s největší pravděpodobností stal obětí čistek sovětského diktátora Josifa Stalina. Podle oficiálního stanoviska Moskvy z února 1957 zemřel v moskevské věznici 17. července 1947 na infarkt. Jasno do případu nevnesla ani desetiletá práce švédsko-ruské komise, která v lednu 2001 konstatovala, že švédská vláda udělala dva a půl roku po Wallenbergově zadržení, tedy v letech, kdy byl ještě naživu, překvapivě málo pro jeho propuštění.

Zdroj: ČTK

      Pokud chcete upozornit na chybu ve článku, označte chybný text a zmáčkněte Ctrl + Enter

      Hlavní zprávy

      Načítám...

      Ouha, data se nepodařilo načíst.