1961: Veněra 1 zahájila éru meziplanetárních sond

Moskva/Praha - Ruská vesmírná sonda Veněra 1 se měla stát prvním vyslancem lidstva, jenž přistane na povrchu jiné planety. Zasáhnout Venuši se sice Veněře kvůli technické závadě nepodařilo, i tak si ale vysloužila čestné místo v dějinách dobývání kosmu. Byla totiž první sondou, která prolétla v bezprostřední blízkosti této planety. Cílem sovětského programu Veněra (rusky Venuše) bylo prozkoumat pomocí automatických sond druhou planetu naší sluneční soustavy. Ačkoliv program jako celek byl nakonec úspěšný a přinesl celou řadu poznatků, jeho rozjezd provázely problémy.

• 
  1809: Darwinovy teorie jsou nadále zdrojem vědeckých sporů aktualizováno 10. 2. 2011 20:21

  Londýn - Zřejmě nejvýznamnější přírodovědec v historii tohoto vědeckého oboru a všeobecně známý autor přelomové evoluční teorie o vývoji lidského druhu se nikdy nebál šokovat své okolí. Vysloužil si za to z počátku ostrou kritiku vědecké obce i církve. Pro své výzkumy neváhal procestovat celý svět a podporovat přelomové názory podrobnými zápisy a úsudky. Ačkoliv Charles Robert Darwin nebyl první, kdo se odvážil tvrdit, že rostlinné a živočišné druhy vznikají postupným vývojem, je právě on považován za autora evoluční teorie. Narodil se 12. února 1809.

• 
  1809: Abraham Lincoln - první prezident Spojených států z řad Republikánů aktualizováno 10. 2. 2011 11:29

  Washington - Šestnáctý prezident Spojených států Abraham Lincoln byl prvním prezidentem, který pocházel z řad Republikánské strany. Svým jednáním a konáním se stal jednou z největších a nejoblíbenějších postav amerických dějin. V době občanské války se mu podařilo zemi udržet pohromadě a po skončení konfliktu zrušil otroctví. Lincolnovo dětství nebylo jednoduché. Narodil se v chudé farmářské rodině v Kentucky. Ani ne v deseti letech přišel o matku. Sám se začal vzdělávat, vystřídal několik různých zaměstnání, až nakonec začal studovat práva. Posléze pracoval jako advokát ve státě Illinois. Málokdo by čekal, že člověk, který si prošel tak těžkým dospíváním, to dotáhne tak daleko.

• 
  1985: První jaderná reakce v Dukovanech vydáno 12. 2. 2010 08:33

  Praha - Starší ze dvou českých jaderných elektráren, která v 70. a 80. letech vyrostla nedaleko jihomoravské obce Dukovany, patří po čtvrtstoletí provozu podle statistik mezi nejlépe provozovaná zařízení svého druhu na světě. Elektrárně, ve které byla jaderná reakce poprvé spuštěna 12. února 1985, navíc patří pozice největšího dodavatele elektřiny v České republice. Až letos by ji měl podle plánů překonat mladší jaderný zdroj v Temelíně. Čtyři dukovanské a dva temelínské reaktory navíc dodávají přibližně třetinu veškeré roční produkce elektřiny společnosti ČEZ, dohromady produkují zhruba 27 miliard kilowatthodin. Dukovany ale nikdy nebudily tolik vášní jako v roce 2000 spuštěná jihočeská jaderná elektrárna, jejíž dokončení komplikoval odpor protijaderných aktivistů a také spory s Rakouskem. Od hranic s naším jižním sousedem přitom leží Temelín o polovinu dále než elektrárna v Dukovanech.

• 
  1908: První automobilový závod kolem světa z New Yorku do Paříže vydáno 12. 2. 2008 03:12

  New York - Cílem závodu, který odstartoval z newyorského Times Square před polednem 12. února 1908, bylo objet zeměkouli. Podle původních plánů měli soutěžící překonat přes 30 000 kilometrů z New Yorku do Paříže po vlastní ose, z Ameriky do Asie chtěli přejet zamrzlou Beringovu úžinu. Kvůli nepřízni počasí sice organizátoři od tohoto plánu nakonec upustili, účastníci ale i tak museli během téměř půlroční cesty nejednou bojovat s rozmary přírody i techniky.

• 
  1898: Ve Velké Británii se stala první dopravní nehoda, při které zahynul řidič vydáno 12. 2. 2008 02:38

  Londýn - První smrtelná automobilová nehoda, při které zahynul řidič vozidla, dvaačtyřicetiletý obchodník Henry Lindfield, se stala 12. února 1898 v Anglii. Lindfield se v osudný den vydal z Londýna do Brightonu. V kopci ulice Russell Hill na území Velkého Londýna v důsledku v té době nepovolené rychlosti 30 kilometrů v hodině ztratil kvůli selhání brzd i řízení nadvládu nad svým automobilem. Nezvladatelnou jízdu ukončil až náraz do stromu. Lindfieldova noha zůstala zaklíněna mezi motorem a stromem a v nemocnici mu musela být amputována. Následující den však Lindfield následkem pooperačního šoku zemřel.

• 
  1784: Vzniklo jediné Královské hlavní město Praha vydáno 12. 2. 2008 02:10

  Praha - Spojením čtyř dosavadních pražských měst, Starého, Nového,
  Malé Strany a Hradčan, vzniklo z rozhodnutí císaře Josefa II. jediné Královské hlavní město Praha. Dvorský dekret o vzniku jediného správního útvaru byl vydán 12. února 1784. Město Praha se tehdy rozkládalo asi na osmi čtverečních kilometrech a mělo zhruba 74 tisíc obyvatel. Mělo tehdy čtyři čtvrtě, pražské obvody (číslované římsky): Staré město (Praha I), Nové město (Praha II), Malá Strana (Praha III), Hradčany (Praha IV). Město řídil magistrát, který se skládal z purkmistra, dvou zástupců a 28 magistrátních radů. Sídlem magistrátu se stala Staroměstská radnice. Prvním purkmistrem byl Bernhard Augustin Záhořanský. Praha se tak stala po Vídni druhým největším městem Habsburské monarchie.

• 
  1974: Alexandr Solženicyn zatčen ve svém moskevském bytě vydáno 12. 2. 2008 01:29

  Moskva - Nejslavnější disident někdejšího Sovětského svazu, Alexandr Isajevič Solženicyn, nositel Nobelovy ceny za literaturu, zasvětil svůj život kritice stalinismu a později i dekadentního Západu. Už ve svém debutu, v novele Jeden den Ivana Děnisoviče, popsal nelidské prostředí trestního tábora. Ještě větší renomé mu zajistila legendární trilogie Souostroví Gulag, ve které psal o komunistické tajné policii a vězeňském systému SSSR. Solženicyn byl poté 12. února 1974 ve svém moskevském bytě zatčen, zbaven občanství a vyhoštěn ze své vlasti. V letech 1976-94 žil v USA.