„Sociální problémy Maďarska vyrostly do obludných rozměrů,“ říká György Varga

Proč se v souvislosti s maďarskými volbami často mluví o explozi nebo o radikální změně současného politického stranického nastavení v zemi?
Politologové v Maďarsku říkají, že to je konec tradičního rozložení sil v Maďarsku po pádu komunismu. Já bych to opravil. Spíš je to konec politického rozložení sil po roce 1998. Právě po tomto roce, kdy poprvé vyhrál Fidesz, se po pádu komunismu v Maďarsku vytvořily dva zřetelné bloky. Na jedné straně Maďarská socialistická strana a Svaz svobodných demokratů, který už z parlamentu vypadl, protože nebyli vůbec schopni postavit kandidáty do voleb. A na druhé straně Fidesz a tehdy ještě Maďarské demokratické fórum, které také vypadlo z parlamentu. Toto velmi ostré rozložení sil má svůj konec a vzniklo jakési centrum pravého středu, jak to říká Viktor Orbán.

Že Fidesz Viktora Orbána porazí po osmi letech a vleklé krizi socialisty se čekalo. Ale že je porazí o tolik? Vypadá to na ústavní většinu právě pro Fidesz.
Ano, ústavní většina je velmi pravděpodobná. Ale vzal bych to z druhého konce. Myslím si totiž, že tolik prohrála socialistická strana. Takže bych se na to díval jako na bankrot vládnutí posledních osmi let, především od roku 2006.

Jak velké panují mezi Maďary obavy, že Viktor Orbán předělá s pomocí ústavní většiny zemi k obrazu svému?
Takové obavy panují v určitých vrstvách, v liberálním a levicovém tisku, tento názor si také přisvojila dost velká část zahraničního tisku. Jinak myslím, že lidé nemají takový strach, prostě se tím zatím nezabývají. A ono to také není tak jednoduché, protože tam jsou další pojistky jako Ústavní soud, mezinárodní veřejnost, Evropská unie. Ten ústavní systém se nedá jen tak rozložit.

Jaký je dnes Viktor Orbán politik? Image alternativního studentského vůdce samozřejmě již dávno opustil. Kým je dnes?
No, něco si z toho zachoval, ale spíš je to standardní politik, velmi nadaný, šikovný. On je jedinou skutečnou osobností na naší politické scéně, což je taky důvod, proč vyhrál tak výrazně, protože na druhé straně takovou osobnost po pádu Ference Gyurcsánye neobjevili.

Viktor Orbán bude premiérem, to už je dnes téměř jisté. Vítěz voleb ale bude muset svést obrovskou bitvu s veřejným dluhem. Bude muset snížit zadlužení 80 % HDP na trvale udržitelnou úroveň. Opozice po něm bude šlapat, maďarská veřejnost bude čekat rychlé změny.
Mohl by vůbec Viktor Orbán mít nějakou možnost k tomu, aby vystrkoval „rohy“ právě směrem k ústavním experimentům a změnám? Nebo se až příliš vyčerpá na výzvách, které ho čekají?
Zadluženost Maďarska je tradiční, trvá od 70. let. A 80 %, možná je to 85 % současného zadlužení, to bude v každém případě dlouhodobější proces. Ústavní změny by neměly vůbec smysl při řešení těchto problémů. Spíš je problém, že za osm let v opozici oponovali všechno, co chtěli socialisté dělat, a teď přece jenom něco udělat musí. Takže problémy můžou být spíš z tohoto důvodu.

Pokud bude muset snižovat právě dluh z 80 % HDP na trvale udržitelný rozměr, řekněme 60 %, jaký čekáte vývoj? Neztratí Viktor Orbán během velmi rychlé doby podporu, protože boj to asi bude výrazný a ne úplně jednoduchý?
Dál škrtat nemá smysl. Rok vládnutí Gordona Bajnaiho tyto možnosti vyčerpal. Rezervy jsou v reorganizaci vládnutí, a to nejen ústřední vlády, ale i samospráv. Tam se dá ušetřit něco v boji proti korupci. A to není jen korupce, že nějaký státní úředník dostane nějakou obálku s nějakými penězi. Jde o to snížit vliv těchto lidí, kteří žijí v kontextu korupčního chování. Prostě to nějak potlačit. To samozřejmě bude trvat nějakou dobu.
Teď si budu trochu protiřečit: Okamžitě nová vláda ústavním krokem přece jenom něco ušetřit může. Viktor Orbán totiž otevřeně mluví o reorganizaci Budapešti jako samosprávního celku, pokud dostane ústavní většinu. Budapešť má nyní 23 samosprávních obvodů s vysokými kompetencemi, které jsou samostatné a drahé. Takže chtějí snížit počet samosprávných poslanců v zemi, jichž je dnes několik desítek tisíc, na polovinu, a to jsou hned na začátku dost velké úspory.
Samozřejmě reorganizaci hlavního města nemůže udělat sám, i kdyby měl ústavní většinu. Musí to konzultovat s představiteli samospráv a dalšími politickými stranami, protože to jsou dalekosáhlé kroky, a když je udělá špatně, vytvoří problém i pro svou vládu.

Takže komplikovaný politický volební a správní systém, který v Maďarsku panuje, by se ústavními změnami, které plánuje Viktor Orgán, zjednodušil?
V případě samospráv ano, ale jenom to. Už několik let celá politická elita mluví o tom, že v Maďarsku je parlament obrovský, má 386 členů. A je nejen velký a drahý, ale politické vyjednávání s tolika poslanci je velmi složité. Takže asi bude konsensus v tom, že parlament má mít přibližně 200 členů, ale to není otázka tohoto volebního období.

Mluvil jste o boji s korupcí. Viktor Orbán už avizoval řadu trestních oznámení na postkomunisty. Obávají se postkomunisté v Maďarsku výraznějších represí v souvislosti se svými dřívějšími podezřeními z korupčních aktivit?
Nevím. Myslím, že pan Orbán to nezmiňoval konkrétní osoby, ale poukazoval na konkrétní věci a činy. V posledních letech je to až moc viditelné, korupce je všude.

Korupční boj, který by se odvíjel mezi dvěma hlavními politickými bloky v zemi i třeba jako předvolební boj, to se v Maďarsku neodehrálo?
Ne, bylo to moc jednostranné, protože to bylo vedeno s médii a opozicí proti stávající elitě. Propukly skandály kolem MHD v Budapešti a další – obrovské peníze vytekly ze státní kasy touto cestou. Takže je to oprávněné. A jestli bude trestní odpovědnost na pořadu dne, nevím. Jestli někdo něco ukradl, musí za to odpovídat.

Jobbik, Hnutí za lepší Maďarsko, krajně pravicová nacionalistická strana, čím to je, že právě teď maďarské voliče tak táhne? Před pár lety to byla naprosto okrajová partaj.
Před pár lety ani neexistovali. Vznikli z malé strany, která byla v parlamentu v období, když byl premiérem Viktor Orbán. Je to strana MIÉP (česky Maďarská strana spravedlnosti a pravdy). Ta se spojila s univerzitní mládeží, z jejichž řad se rekrutovala vedoucí skupina Jobbiku. Postupně vzniklo jakési spojenectví mezi Istvánem Csurkou a MIÉPem, až tito lidé převzali krajní pravici.
Vyrostla z toho dnešní strana, která je tak úspěšná, protože vládnutí v předcházejících osmi letech, ale možná už v posledních letech předcházející vlády Fideszu nebylo tak úspěšné. Jobbik se tak živí z obrovské sociální nespokojenosti velmi širokých vrstev a je v tom i romská otázka.

Nejen Jobbik, ale také Viktor Orbán najel v poslední době na nacionalistickou notu. Slíbil udělit Maďarům žijícím v zahraničí občanství, což samozřejmě nelibě nese Slovensko. Naznačil také prosazování autonomie maďarské menšiny, která sídlí na jihu země. Myslí to vážně, nebo jen před volbami říká to, co chtějí voliči slyšet?
Dvojité občanství myslí absolutně vážně a myslím, že to udělá. Takové dvojité občanství je v několika státech Evropy, takže to není něco výjimečného. Navíc podle toho, co jsem o tom slyšel, to bude limitované občanství, nebude k tomu patřit volební právo a další práva. Půjde spíš o symbolické občanství.

Každopádně tím riskuje další zhoršování vztahů se Slovenskem. Proto se ptám, myslí to opravdu vážně, anebo je to jen verbální volební předehra?
Ne, to nebyla verbální volební předehra, něco z toho bude, ale jak to bude konkrétně vypadat, nevím. Určitě to ale neomezí jurisdikci Slovenska a dalších států nad jejich občany. Především to budou občané Slovenské republiky a pak symbolicky další občané. Nebudou mít volební právo nebo právo na důchod atd. Bude to spíš gesto.
Ostatně v případě Slovenska to nemá takový význam, protože je v Evropské unii. Jediný význam to může mít v Srbsku. Ukrajina má snad dokonce v ústavě, ale určitě je o tom zákon, dvojité občanství zakázané, takže tam to nepřichází v úvahu. Slovenské právo to nezakazuje. Takže bude kolem toho napětí, ale určitě bude dočasné.

Souhlasíte s některými komentátory i některými slovenskými politiky, že maďarský nacionalismus vyrostl do obludných rozměrů?
Maďarský nacionalismus a slovenský nacionalismus a další nacionalismy ve střední Evropě jsou nepříjemné věci. V Maďarsku ale spíš vyrostly do obludných rozměrů sociální problémy.
V Jobbiku vidím problém, to je pravda. Jejich hesla a úplně otevřená protiromská politika a víceméně otevřený antisemitismus znamenají dost velký problém pro image Maďarska, to samozřejmě. Ale protože Fidesz je demokratická strana, nemyslím, že z toho bude nějaký problém se sousedními státy. Myslím, že Jobbik bude v maďarském parlamentu izolován.

Takže reálné nebezpečí po volbách, kdy pravicová politika pokryje 80 %, i když není úplně fér spojit Fidesz s Jobbikem, pro sousední státy nevidíte?
Ne, nevidím. Myslím, že největšími protihráči v parlamentu budou právě Jobbik a Fidesz. Spíš si dovedu představit spolupráci třeba v zahraniční politice mezi socialisty a Fidesz. A samozřejmě velká neznámá je nová zeleno-liberální strana. Myslím, že to je normální strana, a já jsem rád, že se dostala do parlamentu.

Jak podle vás tyto volby ovlivní vztahy se Slovenskem?
Podle těchto voleb se to nedá říct, protože na Slovensku budou také volby. Eminentním zájmem obou zemí je normálně spolu žít. Naše vztahy jsou v mezinárodních médiích diabolizované. Myslím si, že vůbec nejsou tak špatné. Jsou samozřejmě radikálněji hlasy na obou stranách, ale lidé, Maďaři a Slováci, žijí vedle sebe normálně. Nejsou to žádné vážnější konflikty. Možná místní hádky v hospodách, ale to je všechno. Maďarsko a Slovensko spolupracují, zastupují dost podobné názory v integračních organizacích. Nezapomeňte, že Maďarsko a Slovensko jsou spojenci, žádní nepřátelé.
Jinak v obou zemích jsou radikální strany. V jedné zemi jsou ve vládě, Jobbik ale v Maďarsku ve vládní koalici určitě nebude. Samozřejmě se na Slovensku mluví o tom, že když se dostane k moci Orbán, tak to bude tak a tak, ale podle mě to vůbec žádná tragédie nebude.

Vztahy slovenského premiéra Roberta Fica s budoucím maďarským premiérem Viktorem Orbánem jsou v tuto chvíli na bodě mrazu. Myslíte, že je po těch dvojích volbách nějaká naděje na stabilizaci vztahů mezi některými politickými špičkami?
Myslím, že se to postupně uklidní. A pokud Robert Fico vyhraje, a vypadá to tak, že vyhraje, musí si na sebe zvyknout a musí si sednout a jednat v zájmu střední Evropy a obou národů a států.

(redakčně kráceno)