„Jisté je, že malajsijské letadlo bylo sestřeleno, nic víc,“ říká Martin Velek

Kolem tragédie letu MH17 je zatím mnoho nejasností. Vyšetřovací komise však má již k dispozici obě černé skříňky. Pečlivá analýza záznamu z obou zařízení a prozkoumání trosek letadla může potvrdit, anebo vyvrátit nesčetné spekulace. Otázek je přitom mnoho: Jaké byly použity zbraně? Kterou stranou konfliktu? A hlavně pokud se nejednalo omyl, z jakého důvodu se střílelo? Hostem Světlany Witowské v Interview ČT24 z 4. srpna byl letecký publicista Martin Velek.

Černé skříňky letu MH17 podle agenturních zpráv zatím ukázaly jen to, že před pádem letadla byl na palubě klid. Překvapilo vás to? Nebo jste čekal, že se tam nic zásadního zatím neukáže?
Nejsem nadán božskými schopnostmi, takže jsem nad tím musel popřemýšlet. Pokud jsem to dobře pochopil, posádka dostala příkaz ke změně trasy letu. Takže ta jedna z variant, že bylo posádce řečeno, že má změnit kurz nad bojiště, tam je určitě nahrána. Dvě hodiny záznamu je dlouhá doba, a to ten let tak dlouho netrval. Druhá věc je, že sestřel je věc okamžitá. To není nic, kdy by bylo možno dělat nějaké úhybné manévry, nebo být varován, že na nás střílejí. Na to ta letadla vybavena nejsou.

Ten klid na palubě tedy svědčí o tom, že piloti civilního letadla neměli nejmenší tušení, že na ně míří někdo radarem naváděnou střelu?
Určitě ne. Ani není jisté, že to byla radarem naváděná střela. V tomto je zatím mnoho nejistoty. Až z analýzy toho, jak vypadají stopy po explozi na letadle, jaký je charakter střepin, které letadlo devastovaly a sestřelily, se pozná, o jakou raketu šlo. To je tedy potřeba důkladně vyšetřit. Dělá se to tak, že se letadlo sestaví z těch trosek, vlastně je to takový fantom, a z toho se pozná, kde přesně to explodovalo, jak daleko od toho letadla, kam všude ten šrapnel do letadla udeřil. To vše vyžaduje důkladnou analýzu.

Co ještě můžeme zjistit z černých skříněk? Je tam zachycen okamžik, kdy se letadlo už řítilo k zemi? Bude tam zachycený nějaký zvukový záznam toho, co se dělo v tu chvíli na palubě?
Jsou tam dvě skříňky, respektive záznamová zařízení. Jedno zaznamenává zvuky z kabiny, radiokorespondenci, rozhovor posádky, prostě všechno, co se odehrává v kabině. A druhá zaznamenává, co se děje s letadlem, tedy parametry letu, směr, výšku, tlak, funkci motorů, polohu kormidel a podobně. To první se jmenuje hlasový záznamník, to druhé letový záznamník. A právě na letovém záznamníku se skokem ukážou věci, které tam nastaly. To znamená proražený trup, ztráta přetlaku v trupu, který umožňuje, aby cestující a posádka v té výšce normálně přežili. Ukáže se, nad čím teď spekulujeme, jestli střepiny zasáhly motor podle toho, jaké měl otáčky nebo teplotu. Prostě všechny věci, které provázejí destruktivní účinky bojové hlavice rakety.
To jsou věci, které tam určitě v nějaké podobě budou. Ovšem nevím, v jakém rozsahu. Ty střepiny, které jsou vymyšleny tak, aby spáchaly na konstrukci letadla co nejvíc škody, totiž mohou přerušit i kanály, kterými se ta informace do toho záznamového zařízení dostává. To mohou být normální dráty nebo optická vlákna. Takže z toho kusu letadla, který byl takto poškozen, už třeba ta informace do toho záznamového zařízení nemusí dojít.

Pokud jde o zvuky z pilotní kabiny, bude tam ještě zaznamenán okamžik, kdy pilotům došlo, že je něco špatně? Uslyšíme třeba to, že si uvědomili, že se řítí k zemi, že je zasáhla raketa? Nebo už tam žádný zvukový záznam z toho okamžiku nebude?
Toto je obecně makabrózní záležitost, opravdu smutná věc. Z mnoha vyhodnocování takovýchto záznamů slyšíte poslední slova posádky. Bývá to v těch přepisech zachyceno a není to nic pěkného.
Na internetu byl obrázek části kabiny zasažená na levé straně, to znamená u kapitána. Evidentně tam chybí kus potahového plechu a jsou tam proraženiny od střepin nebo střelby, to skutečně nevíme. Pokud došlo k výbuchu v takovéto blízkosti od kabiny, určitě tam bude zvuk exploze zachycen. A jestli to posádka přežila, tak to je opravdu neveselé. To letadlo chvíli padalo, cestující neumřou dekompresí okamžitě, je bolest hlavy, krvácení z nosu a podobně, ale obecně ti lidé během toho pádu z deseti kilometrů bohužel žijí, není to okamžitá smrt. Není to jako v autě náraz do zdi. To je věc, která trvá déle, a není to pěkné.

Mluvil jste o tom, že se objevily zprávy, že letadlo změnilo svůj původní směr. A že jsou spekulace, že bylo navedeno nad bojovou zónu. Měl byste nějaké vysvětlení, proč se to stalo?
Tady se dostáváme z oblasti letecké do oblasti politické. Nejsem si jistý, ukrajinská SBU údajně zabavila ze střediska řízení letového provozu záznamy radiokorespondence ¬ to, jak si dispečeři povídají s posádkou. Jestli je to pravda, nebo není…

A na těch černých skříňkách by ten záznam být měl?
V té hlasové části by toto mělo být zaznamenáno. A předpokládejme, že komise bude nestranná a zveřejní všechno, co se ví.

Interview ČT24 (zdroj: ČT24)

Stále se pohybujeme na úrovni spekulací a různých konspiračních teorií. Dá se v tomhle případě vůbec nějaké straně stoprocentně věřit? Nebo je to tak, že se může stát, že se vlastně nikdy úplně přesně nedozvíme, co se stalo?
Jak říká Aischylos, první obětí války je pravda. Takže se to teď využívá propagandisticky nebo z nejrůznějších důvodů se a za bernou minci nelze vzít automaticky nic. Je potřeba doufat, že byť bude ta komise pracovat možná pod tlakem, tak to ustojí. A že skutečně udělají maximálně objektivní analýzu těch trosek, na jejichž základě se zjistí, co to bylo za raketu, což teď není jednoznačné. Na základě toho by se pak mělo zjistit, co se stalo. Ale kde je ta jistota, to je velmi těžké.

A můžeme si tedy říct, co víme stoprocentně, co opravdu nelze ničím zpochybnit?
To, že letadlo bylo sestřeleno.

Ale nevíme, čím přesně…
Není to jisté. Je tu určitá pravděpodobnost, že to byla střela protiletadlového systému BUK. Na to se ale skutečně přijde až v okamžiku, kdy budou analyzovány stopy na troskách a tak dále.

Média uvádí všeobecně jako fakt, že letadlo bylo sestřeleno a že to mají na svědomí proruští separatisté. Jako viníka pak mnohá média označují Vladimira Putina. Je to tak jednoznačné, jak to píší zahraniční média? Nebo se tam dá o spoustě věcí neustále spekulovat? Žádná jistota v některých těch tvrzeních totiž není.
Není. Jaký prospěch by mělo Rusko z toho, že by sestřelilo toto letadlo? Pro něho je to mezinárodní problém první třídy.
Ještě v dobách studené války korejské aerolinky ve dvou případech narušily sovětský výsostný prostor nad nejcitlivějšími oblastmi, které si můžete vymyslet. Jednou nad Murmanskem, de facto nad základnami severomořské flotily. Podruhé nad Sachalinem. V obou případech podle ruských pramenů posádka neposlechla varování, že je narušitel a že má následovat stíhačku až k přistání na zemi, aby mohlo být letadlo prozkoumáno, zda není vybaveno nějakými rozvědnými systémy a podobně. V obou případech ty posádky údajně výzvu toho stíhače ignorovaly a střílelo se na ně. Jestli to je obhajitelné, to je druhá věc. Je to prostě letadlo plné lidí. Na druhou stranu je to plná zodpovědnost toho kapitána, který za ty lidi zodpovídá. A když mu tam prolítne stíhač a dává mu signál, jsi narušitel, pojď za mnou, a on to neudělá…

Můžou osobní věci obětí té katastrofy nějakým způsobem posunout vyšetřování dál? Dá se i na nich něco zjistit?
Nevím, co poznáte z kufru. Možná kdyby v něm byly díry od těch střepin…

Je možné je opravdu převézt do Nizozemska, aniž by to mezinárodní vyšetřovatelé měli prozkoumáno?
Obecně v těchto případech platí, že ano. Tam je válčiště, na kterém válčí skupiny, které nikdo stoprocentně neovládá. Panuje tam jakýsi pomalu gerilový boj, kdy jsou jedni podporováni z Ruska a podle toho mají takové zbraně. Pak jsou tam milice podobné těm, co byly na Majdanu. Takže nikdo neví, co to je za lidi, jak to tam vlastně funguje.

Mluvíte o tom, že se tam válčí. Nad těmi válečnými zónami se létá asi i dnes. Která další místa jsou dnes nebezpečná, nad kterými se létá? Létá se v současné době třeba nad Gazou?
Domnívám se, že nad Gazou asi nikdo raději nelétá. Speciálně tam si to neumím představit, protože to je poměrně malé území.

Co Sýrie, Irák, Libye?
Myslím si, že rozumná aerolinka nad Sýrií moc nelétá. Obzvláště proto, že ti různí mudžáhidové a podobní nemají problém střelit po civilním letadle. Známe to z Afriky, kde si dnes za nevelké peníze koupíte raketu, kterou lze sestřelit dopravní letadlo.

Jakou máte teorii pro pád tohoto letadla? Byl to úmysl, anebo osudový omyl?
To je opravdu těžké říct. Může to být oboje. Určitě to nebylo v zájmu Ruska. To znamená, že by to ukazovalo, že by na tom měl zájem někdo z ukrajinské strany. Druhá varianta je, že to mohla být náhoda. Že nějací pobláznění dobrovolníci, nějací separatisté, nějaký blázen použil ten systém BUK. Ten to totiž na rozdíl od toho předchozího systému KUB, který máme ve výzbroji my, umožňuje. Ten předchozí systém má totiž velitelské vozidlo a vozidla, která vozí fyzicky rakety, jsou pouze odpalovací zařízení.

Na to se chci zeptat. Je možné, že někdo, kdo ovládal to zařízení, mohl zaměnit dopravní letadlo za vojenské?
Mohl si říct, tady létají jenom Ukrajinci, zmáčkneme červený knoflík. To se určitě mohlo stát.

Změní podle tento případ nějak letecké cesty? Budou aerolinky víc přemýšlet, nad jakým územím mají létat?
Bavil jsem se o tom s profesionály a ti říkali, že tady hanebně selhala EASA (Evropská agentura pro bezpečnost letectví) jako svrchovaný evropský orgán pro letovou bezpečnost, potažmo ukrajinské řízení letového provozu, když nevyhlásili bezletovou zónu v prostoru bojů. To je neomluvitelné. A říkali to lidé, ke kterým chovám hlubokou důvěru.

Takže se dá čekat, že se něco změní?
Jak říkal můj táta, průšvihy jsou hybná síla dějin. A toto je veliký průšvih. Takže už dnes je Ukrajina v podstatě bezletová. Zdá se prostě, že se všichni chytli za nos a že si už dávají větší pozor.

Jde o už druhé letadlo malajsijských aerolinek, které v poslední době mělo tak velký problém. Kde si myslíte, že je ten první Boeing, který se ztratil osmého března? Od té doby po něm není ani vidu ani slechu. Tahle katastrofa možná přebila pátrání po tom letadle, které se ztratilo. Myslíte si, že se někdy najde?
Netuším. Tam je tolik nelogičností. Proč by někdo unášel kvalifikovaným způsobem malajsijské letadlo, když by ho pak letěl utopit do Indického oceánu? To nemá logiku. A severozápadní část té možné trasy byla vyhlášena, že tam se to neděje.

Myslíte si, že to bude záhada, které se nikdy nepřijde na kloub? Nebo že se můžeme i za pár let teprve dozvědět, co se stalo? To místo by se totiž údajně muselo prozkoumávat čtyři a půl roku, než by se celé prozkoumalo?
Je možné, že někdo si tu práci dá. Otázka je, jestli se hledá na dobrém místě.

(redakčně kráceno)

Vydáno pod