Levicoví povstalci FARC bojují proti kolumbijské vládě od roku 1966

Na místě zabili přes dvacet povstalců. O život přišel i druhý muž FARC Raúl Reyes, který byl považován za hlavního vyjednavače ohledně propuštění rukojmí. V důsledku incidentu Ekvádor přerušil s Kolumbií diplomatické vztahy. Do konfliktu se zapojila i Venezuela, která podobně jako Ekvádor stáhla z Bogoty svého velvyslance. Obě země zároveň posílily své vojenské postavení na hranicích s Kolumbií.

Kolumbijští vojáci nicméně v sídle vzbouřenců nalezli počítač, v němž byly mimo jiné důkazy o venezuelské podpoře levicových povstalců. Tato skutečnost potvrzuje teorii kolumbijského vedení, že režim Hugo Cháveze podporuje kolumbijské guerilly. Venezuelský prezident naopak již v minulosti několikrát obvinil kolumbijské pravicové síly z toho, že podporují akce proti jeho režimu. „Ekvádor má v současné době levicovou vládu, která se domnívá, že lepšími vztahy s levicovými kolumbijskými povstalci zabezpečí to, že oni se pak budou na ekvádorském území chovat slušně. Jedná tak tudíž v zájmu svého lidu,“ komentoval ekvádorský postoj v ČT amerikanista Radek Buben.

Kořeny násilí v Kolumbii, kde bezmocná administrativa čelí vzrůstající moci „států ve státě“ (povstaleckých skupin a drogových kartelů), sahají do období bratrovražedných válek ve 40. letech 20. století. Násilí pokračovalo zahájením ozbrojené činnosti levicových hnutí v polovině 60. let a vystupňovalo se až k současnému stavu, kdy každoročně umírá kolem 3500 osob. Ve státě bují korupce, vydírání a obchod s narkotiky.

Za rozmachem guerill už dávno není ideologie, nýbrž peníze. Jejich roční příjmy z narkotik, výkupného a vydírání se odhadují na stovky milionů až miliardu dolarů. Nejmocnější levicová partyzánská skupina FARC byla založena jako ozbrojené křídlo komunistické strany v květnu 1966 spojením partyzánských oddílů v šesti oblastech na jihovýchodě země. V roce 1986 vytvořili její zástupci i politickou odnož, Vlastenecký svaz. První příměří s vládou sice uzavřeli již v roce 1984, nicméně dodnes žádné mírové rozhovory neznamenaly konec občanské války v zemi. V současné době patří FARC též k předním producentům a šiřitelům narkotik a úzce spolupracuje s místní narkomafií.

FARC, které sdružují asi 17.000 bojovníků, a další levicová skupina Vojsko národního osvobození (ELN) bojují s vládou o kontrolu nad zemí. Hlavním zdrojem jejich příjmů jsou enormní zisky z obchodu s drogami a z výkupného z únosů. V zemi, jež produkuje na 80 procent světové spotřeby kokainu, dále působí krajně pravicové bojůvky. Ty se sice vytvářely pro potírání povstalců, jejich nejčastějším cílem se však stávají civilisté, které pravičáci podezřívají ze sympatií k povstalcům.

Další levicová povstalecká skupina, Vojsko národního osvobození (ELN), se od svého založení v roce 1965 specializuje jednak na únosy zahraničních odborníků, politiků a bohatých chovatelů dobytka, ale i na hospodářskou sabotáž (útoky proti ropnému průmyslu).