Diktátor odchází, ale režim na Kubě zůstává

Havana - Fidel Castro téměř půlstoletí rozhodoval o všech aspektech života na Kubě. Jedni ho mají za totalitního vládce, druzí za "garanta důstojnosti a nezávislosti Kuby". Pro mnoho Kubánců ale zůstane jednaosmdesátiletý Fidel Castro "líder máximo", slova tohoto věčného revolucionáře považují mnozí Kubánci i dnes téměř za svatá, a to přesto, že v kubánských vězeních stále trpí přes 200 politických vězňů.

k„El comandante“ Castro, jehož plnovous a vojenská uniforma jsou trvalou připomínkou bojů kubánských partyzánů z konce 50. let, požívá respektu i za hranicemi „ostrova svobody“. Zejména v rozvojovém světě oceňují, že na Kubě zavedl neplacené školství a zdravotní péči pro všechny. Pro mnohé je Castro také, vedle svého dávného spolubojovníka Ernesta Che Guevary, stále ikonou pro svůj neochvějně kritický postoj vůči USA. 
 
Ještě před rokem a půl, kdy se Fidel Castro naposledy objevil na veřejnosti, se zdálo, že bude tento věčný revolucionář Kubě vládnout do sta let. Poslední červencový den roku 2006 ale Castro šokoval celý svět, když kvůli operaci poprvé po 47 letech předal dočasně nejvyšší pravomoci svému o pět let mladšímu bratrovi Raúlovi. Ten v neděli 24. února definitivně převzal kubánskou zemi, nicméně podle komentátorů tato výměna změnu pro Kubu nepřinese. Raúl vždy sice postrádal Fidelovo charisma, ale místo toho dokázal pevnou rukou řídit bezpečnostní aparát. 

Pro talentovaného řečníka Castra nebylo v 50. letech tak obtížné získat si srdce davu. V té době byla totiž Kuba rájem amerických investic i turistů, kteří se jezdili bavit do havanských nevěstinců, zatímco většina venkovského obyvatelstva žila v chatrčích ze dřeva a bláta. Fidel Castro tehdy dal nezaměstnaným práci a lepší bydlení, bezplatné zdravotnictví i další služby a odstranil zhruba 25procentní negramotnost.
 
Za počátek kubánské revoluce bývá označován útok na kasárna Moncada v Santiago de Cuba 26. července 1953, který měl zahájit povstání, jež by svrhlo diktátora Fulgencia Batistu. Vůdce neúspěšné akce Castro byl odsouzen na 15 let, po dvou letech byl ale amnestován a odešel do Mexika, kde založil Hnutí 26. července. S několika jeho členy, včetně Ernesta Che Guevary, se v prosinci 1956 vylodil na pobřeží Kuby a z hor Sierra Maestra pak vedl partyzánskou válku. 
 
Mnozí mají ještě v paměti obraz, když v lednu 1959 triumfálně vjížděl do Havany jako šarmantní mladý partyzán a na ramenou mu seděly dvě holubice.  Poté, co se mu podařilo svrhnout Batistův režim, americké noviny o něm psaly jako o Georgi Wasingtonovi Karibiku a neohroženém bojovníkovi za demokracii. 

Vzhledem k tomu, že USA nakonec kubánského vůdce nepřijaly, Castro se tak uprostřed studené války přiklonil na stranu Sovětského svazu, který mu prokazoval uznání a respekt. Na vrcholu pyramidy moci stanul Castro v únoru 1959, kdy se stal předsedou revoluční vlády. Po pozemkové reformě znárodnil majetek zahraničních i domácích podnikatelů a zrušil politické strany. V politických procesech byli odsouzeni k trestu smrti či dlouholetému žaláři nejen představitelé Batistova režimu, ale i někteří někdejší Castrovi compaňeros.
 
V dubnu 1961 se část kubánských emigrantů s podporou americké tajné služby CIA pokusila zastavit Castrovo budování socialismu, když se vylodila v Zátoce sviní. Nedostalo se jim však očekávané podpory amerického letectva, ani se jim nepodařilo na ostrově zažehnout povstání.
 
Kolaps ekonomiky v polovině 60. let donutil Castra rezignovat na nezávislou politiku a definitivně se přiklonit k Sovětskému svazu. Učinil tak podporou invaze do Československa v srpnu 1968, čímž ztratil část příznivců, ale získal materiální pomoc a odbytiště pro kubánský cukr. Rozpad Sovětského svazu zasadil po roce 1991 kubánskému hospodářství další citelnou ránu, takže Castro slevil ze svých dogmat, ovšem jen hospodářských.
 
Castro chtěl vybudovat ostrov svobody. Jeho touha po moci ale způsobila, že ze země, kterou Ernst Hemingway popisoval jako ráj na zemi vytvořil jedno velké vězení. Před Castrem byla Kuba společně s Argentinou jednou z nejbohatších zemí Latinské Ameriky, dnes může Kuba světu nabídnout jen kubánský rum a pověstné kubánské doutníky.
 

Přehlídka kubánských ozbrojených sil
Zdroj: ČT24
Vydáno pod