Zrušení šlechtických titulů patřilo mezi první právní normy Československa

Praha - Přestože je stále možné se setkat s tím, že je někdo označován za šlechtice a oslovován jako kníže nebo hrabě, používání šlechtických titulů bylo oficiálně zrušeno už dávno. Šlechtické tituly a řády zrušil právě 10. prosince 1918 zákon č. 61/1918. Zákon, který vešel v platnost 18. prosince 1918, přijalo tehdejší revoluční Národní shromáždění mezi prvními právními normami nového státu. Zákonodárci budovali nové Československo na demokratických základech a zvolili formu republiky, v níž budou jakékoli šlechtické výsady nepřípustné.

„Šlechtictví a řády, jakož i veškerá z nich plynoucí práva se zrušují, rovněž tak tituly, pokud byly udělovány jako pouhá vyznamenání,“ píše se v dokumentu. Zákon tak šlechtické tituly sice zrušil, neobsahoval ale žádné postihy.

Sankce byly připojeny až v novelizaci 10. dubna 1920. Za úmyslné a veřejné užití šlechtického titulu měl viník zaplatit pokutu od 50 do 15 tisíc korun nebo mohl být potrestán vězením v délce od čtyřiadvaceti hodin do čtrnácti dnů. Přestože se ale za první republiky zákon běžně porušoval, nejsou podle historiků známy případy konkrétních postihů.

Další změna nastala roku 1936, kdy bylo původní znění zákona nahrazeno novým, které pamatovalo i na zákaz užívání erbů. Proti právu se provinil i ten, kdo zrušený šlechtický titul někomu přiřkl v tisku. V době protektorátu byla platnost titulů obnovena. A po druhé světové válce začalo platit opět původní znění bez zavedení sankcí.

Konfiskace a restituce

Po roce 1918 přišla šlechta na základě pozemkové reformy z roku 1919 částečně i o pozemky. Další majetek byl bývalým šlechtickým rodinám zabaven po roce 1945 na základě Benešových dekretů. Zbytek majetku šlechtě odebraly konfiskace po únoru 1948.

Restituční zákony po roce 1989 umožnily neoprávněně odebraný majetek vrátit. Potomci bývalé šlechty podali po roce 1990 zhruba 200 žádostí o navrácení zámků, lesů, rybníků a dalších nemovitostí. Do současnosti bylo původním majitelům vráceno téměř šest desítek hradů, zámků a zámečků.

Potomci rodu Lobkowiczů

Vráceno 16 zámků, mezi nimi Lobkovický palác v Praze, zámky Mělník, Nelahozeves na Mělnicku, Roudnice nad Labem na Litoměřicku, Křimice na Plzeňsku, hrad Střekov na Ústecku, dále rozsáhlé lesní pozemky v severních a středních Čechách, vinné sklepy a vinařství v Mělníku a Roudnici nad Labem.

Potomci rodu Kinských

Vráceno pět zámků, mezi nimi Žďár nad Sázavou, Chlumec nad Cidlinou na Královéhradecku, Kostelec nad Orlicí na Rychnovsku, hrad Kost na Jičínsku, dále 15 tisíc hektarů půdy.

Potomci rodu Kolowratů

Vráceny zámky Rychnov nad Kněžnou, Černíkovice na Rychnovsku, zámeček Černá Voda v Orlických horách a Kolowratský palác v Praze, dále 12 tisíc hektarů lesů a zemědělské půdy na Rychnovsku a Tachovsku.

Potomci rodu Schwarzenbergů (orlická větev)

Vráceny zámky Orlík nad Vltavou na Písecku, Čimelice na Písecku, dále 11 tisíc hektarů lesů a zemědělské půdy, 300 hektarů rybníků a řada budov na různých místech v Česku.

Potomci rodu Sternbergů

Vrácen hrad Český Šternberk na Benešovsku, zámky Jemniště na Benešovsku, Častolovice na Rychnovsku, Zásmuky na Kolínsku, Březina na Rokycansku, dále 4000 hektarů lesů a zemědělské půdy a další majetek.

Potomci rodu Colloredo-Mannsfeldů

Vrácen zámek Dobříš na Příbramsku, dále 17 tisíc hektarů lesa na Rokycansku a v Orlických horách.

Potomci rodu Czerninů

Vrácen zámek Dymokury na Nymbursku, dále 2000 hektarů zemědělské půdy, lesů a rybníků.

Vydáno pod