Nezávislé Skotsko by zahýbalo celou Evropskou unií

• Dva nejnovější průzkumy mínění ukázaly dva dny před referendem nadále mírnou převahu pro zachování země v rámci Británie, podíl stoupenců skotské samostatnosti ale vzrostl. Průzkum ICM pro list Scotsman ukázal nárůst podpory nezávislosti proti stejně koncipované srpnové anketě o tři procentní body na 48 %. Podíl těch, kdo chtějí zachovat Skotsko ve Spojeném království, klesl z 55 na 52 %. Se zahrnutím dosud nerozhodnutých voličů by zachování unie podpořilo 45 % lidí, zatímco pro odtržení by hlasovalo 41 % Skotů.

• Podle průzkumu Opinium pro list The Daily Telegraph stoupla podpora nezávislosti o jeden procentní bod na 48%. Podíl zastánců zachování země ve společném státě se proti stejnému průzkumu z víkendu snížil stejným poměrem na 52 %.

Obyvatelé Skotska by po referendu sice nezískali samostatnost hned, ale až v březnu 2016, nicméně otázka jejich členství v Evropské unii by se začala řešit doslova okamžitě. Přitom unijní politici se k situaci vůbec nechtějí vyjadřovat z obavy o ovlivnění výsledku referenda.

Češka žijící ve Skotsku: Mám český a britský pas. Další nechci.

Alena Linhartová se považuje za Skotku, ale na svůj český původ je hrdá. Z Československa emigrovala ještě před pádem železné opony, v roce 1987. I tak ale sledovala pozdější rozpad Československa a rozdělení své druhé vlasti si rozhodně nepřeje. Bývalá učitelka češtiny se dnes živí jako překladatelka a tlumočnice. Hodně času věnovala také charitě, prostřednictvím níž se už desítky českých studentů mohly zúčastnit letní školy ve Skotsku. Jak sama Alena Linhartová přiznává, blížící se referendum rozděluje skotské rodiny. I tu její. „Manžel je Skot a bude volit ano, já jsem rozhodnutá, že budu volit ne. Máme syna, který hodlá volit ano, ale jeho snoubenka bude volit ne. Takže naše hlasy se vlastně anulují,“ přibližuje skotskou atmosféru česká rodačka. „Život jde dál. Možná bych trávila více času na chalupě v Čechách než ve Skotsku, kde počasí není nejpříjemnější,“ dodává s humorem a nadhledem Alena Linhartová.  

Jediným vodítkem, jakým směrem by EU postupovala, zůstává tak dopis předsedy Evropské komise Josého Barossa z prosince 2012, kterým odpovídal na dotaz britské Sněmovny lordů. Barosso nechtěl být ani tehdy konkrétní a vyjádřil se pouze v obecné rovině o smlouvách, na jejichž základě EU stojí a které platí na území všech členských států, jež s nimi souhlasily a ratifikovaly je. „Pokud část území členské země přestane být její součástí, neboť se stane novým nezávislým státem, stává se – v důsledku faktu nezávislosti – ve vztahu k EU třetí zemí,“ napsal Barroso.

Podle stejného klíče by nicméně nezávislé Skotsko přestalo být součástí i Severoatlantické aliance, a to v době, kdy ukrajinská krize výrazně rozkolísala evropskou bezpečnostní situaci. Čtvrtek tedy může rozhodnout nejen o budoucnosti Británie, ale vedle toho by výsledek referenda mohl výrazně narušit právní základy dvou organizací, které pro Evropu znamenají nejen prosperitu, ale také bezpečnost. 

Skotové mohou narazit na odpor Španělska a Belgie

Skotská vláda věří, že se jí během 18 měsíců, kterou by měla na přípravu své nezávislosti, podaří vyjednat i své členství v EU. Opírá se především o článek 48 Smlouvy o Evropské unii, podle kterého se může smlouva změnit, pokud budou souhlasit všechny členské státy a posléze i Evropský parlament.

A zde vyvstává jeden velký problém. Proti mohou být státy, které se samy potýkají se snahami o odtržení některé části svého území. Konkrétně jde o Španělsko, jež dlouho vzdoruje tlaku Katalánska. Ale proti by byla pravděpodobně i Belgie se zkušenostmi se sílícími hlasy pro autonomii vlámsky hovořícího severu.

Jako pravděpodobnější se tedy zdá, že by se uplatnil spíše článek 49, podle kterého by jednoduše nový stát Skotsko musel splnit všechny podmínky pro vstup do EU tak, jako je musely splnit ostatní členské země. „Bude to stát mimo EU a jako každý uchazeč si bude muset členství dojednat,“ připouští Tim Bale, profesor politologie z londýnské univerzity Queen Mary. Do samotných jednání o skotském členství by zcela jistě zasáhla také samotná Británie. „Očekávám, že Londýn bude na (skotské) členství tlačit, nebylo by v zájmu Británie, aby bylo Skotsko mimo. Je tak celkem dobrá možnost, že Skotsko se k okamžiku své nezávislosti členem EU stane,“ je přesvědčen Fabian Zuleeg z bruselského Střediska evropské politiky.

Znamená skotské ANO nezávislosti britské NE Evropské unii?

Se skotským odchodem by Britové museli čelit ještě jedné velmi podstatné změně. Skotové jsou totiž většími zastánci Evropské unie než Angličané a v referendu o setrvání Británie v EU se počítá s jejich hlasy. Proevropské strany by se Skoty ztratily významný počet hlasů proti odchodu Londýna z EU. „Předpokládám ale, že tohle referendum vyzní pro setrvání v EU. Musím ale také říci, že jsme si všichni byli jisti výsledkem skotského referenda a pomalu toho začínáme litovat,“ dodává profesor Bale.

Sice se členství Skotska v EU objevuje mezi argumenty, nicméně nejzásadnější otázkou je, zda zůstane ve Skotsku libra – Londýn tvrdí, že v žádném případě tuto měnu sdílet nebude. Není rovněž jasné, zda by se ze Skotska odstěhovaly finanční instituce či jak by fungovala veřejná zdravotní péče.