Trh práce není žádná katastrofa, podpory nezaměstnané nezachrání

Nezaměstnanost – téma, které se pravidelně ve volbách stává jedním ze stěžejních. V Česku nemá práci víc než 550 tisíc lidí. Jisti si ale nejsou ani ti, kteří práci mají, ztráty zaměstnání se totiž obávají dvě třetiny Čechů. Nezaměstnanost si nevybírá, nejvíc lidí bez práce je sice mezi lidmi se základním vzděláním nebo výučním listem, přibývá ale i nezaměstnaných vysokoškoláků. Pro lidi těsně před důchodem je hledání práce téměř nadlidský úkon, o moc lépe na tom ale nejsou ani ti, kteří právě vyšli ze škol – zaměstnavatelé požadují praxi. Tu ale těžko získají, pokud je nikdo nezaměstná. Mezi nejhůře postižené kraje patří Moravskoslezský. Jeho lídři budou diskutovat ve volební debatě ČT ve středu 16. října. Přímý přenos sledujte na ČT24 od 20:00 hod.

Dlouhodobě nezaměstnaní: ztráta, kterou nelze nahradit? Podle průzkumu serveru seznam.cz je v ČR každý třetí nezaměstnaný bez místa déle než rok, jeden z deseti pak nemá práci dokonce víc než pět let.

  • „Podceňujeme jako společnost negativní efekty nezaměstnanosti, příliš se tomu nevěnujeme. Začínáme mít mnoho lidí, kteří jsou dlouhodobě nezaměstnaní, u nichž se potom projevují různé věci – ztráta kvalifikace, psychické dopady a podobně. Pro každou společnost jsou dlouhodobě nezaměstnaní lidé ztrátou, která se nedá nahradit,“ upozornil v OVM v České televizi a člen NERVu Jan Švejnar. 

Poslední vývoj na trhu práce: žádné katastrofy ani dobré zprávy

Míra nezaměstnanosti v České republice v srpnu dosáhla, stejně jako v červenci, 7,5 %. Meziročně přibylo 65 038 lidí bez práce, naopak volných pracovních míst úřady evidovaly o 1980 méně než před rokem. Analytici v dalších měsících očekávají opětovný nárůst nezaměstnaných, nezaměstnanost by podle nich mohla překonat i hranici 8 %. „Většina společností bude nové pozice otevírat až ve chvíli, kdy uvěří v dlouhodobé ekonomické oživení,“ uvedl senior manažer v PwC Česká republika Libor Stodola, který neočekává zlepšení dřív než počátkem příštího roku.

Nejčastěji nezaměstnaní hledají kvalifikované manuální profese jako jsou zedníci, pekaři, nebo elektrikáři. Velký zájem je i o práci ve službách, hlavně mezi ženami. „Česko stále patří v nezaměstnanosti ke spodní třetině v rámci EU, máme ale nízkovzdělané lidi a třetina z nich je nezaměstnaných,“ konstatuje ekonom Daniel Münich. Nejohroženější skupinou jsou lidé nad 45 let s nižším vzděláním, zejména pokud bydlí na Moravě. Naopak nejrychleji práci najdou mladí vysokoškoláci, ani ti ale zdaleka nemají vyhráno, obzvlášť pokud jim chybí potřebná praxe.

Ztracená generace i v Česku?

Několik měsíců nebo i dva roky bez práce - zkušenost, kterou má stále víc mladých Čechů. Zatímco před vypuknutím krize v roce 2007 byl bez práce jen každý desátý mladý Čech, dnes je to už každý pátý. Odborníci proto varují před takzvanou ztracenou generací.

Diplom ze střední nebo vysoké školy ještě nemusí být zárukou toho, že člověk najde uplatnění, nejhůř jsou na tom totiž vysokoškoláci: zaměstnání hledá třetina z nich. Zaměstnavatelé často vyžadují praxi, kterou absolventi univerzit ve většině případů nemají. Protože je ale nikdo nezaměstná, nemají praxi kde získat. Problémem je ale i oborová nevyváženost mezi zaměřením škol a požadavky zaměstnavatelů, obecně mají studenti zájem spíše o humanitní obory, zatímco firmy poptávají techniky.

  • „Počet volných pracovních míst pro absolventy klesá a jejich nezaměstnanost roste. Firmy upřednostňují již 'hotové' zaměstnance, do kterých nemusí na začátku tolik investovat. Hrozí tak, že vytvoříme ztracenou generaci, která už nikdy nenajde cestu na trh práce,“ varoval marketingový manažer ManpowerGroup Jiří Halbrštát.

Vysokoškolský diplom, obor a trh práce

Vývoj v posledních letech přinesl ještě jednu podstatnou změnu. Část pozic, které by dříve snadno obsadili lidé se středoškolským vzděláním, nyní spíše získají vysokoškoláci, ač to příliš neodpovídá jejich kvalifikaci. Počet studentů vysokých škol se totiž od roku 2001 zdvojnásobil na 400 000.

  • „To jsou nešťastné generace absolventů – firmy dál nenajímají a lidé berou místa, která nejsou kvalitní,“ upozornil ekonom Daniel Münich. Řešením podle něj je nejdřív zmapovat situaci a upravit vzdělávací systém, aby se zbavil třeba úzké specializace středního vzdělávání.

Na penzi mladí, do práce staří

Přibývá také nezaměstnaných ve věku nad 50 let. Jejich úspěšnost při hledání práce není příliš vysoká, existují i obory, ve kterých nemají téměř žádnou šanci. Lépe si starší ročníky hledají uplatnění na pozicích, kde jde především o schopnosti a praxi, naopak na obchodních pozicích zaměstnavatelé preferují dravější mladší zaměstnance. Argumentem proti zaměstnávání starších lidí bývá obava z jejich nižšího pracovního tempa a menší schopnosti přizpůsobení a učení se. Některé firmy se také obávají, že by starší zaměstnanec nezapadl do jejich mladého kolektivu. Naopak výhodou zaměstnanců vyšší věkové kategorie jsou zkušenosti, nadhled, ale i loajalita k zaměstnavateli.

Rostoucí nezaměstnanost mezi lidmi nad 50 let se týká celé republiky, nejhorší je ale v Praze, kde je daleko větší konkurence na trhu práce. Věk odchodu do důchodu se stále prodlužuje, lidí hledajících ve vyšším věku práci tak bude i v budoucnu přibývat.

Lepší šance pro handicapované

Tradičně znevýhodněnou skupinou na trhu práce jsou zdravotně postižení, těm ale v poslední době začíná pracovní trh nastavovat přívětivější tvář. Právě pro osoby s postižením vzniká stále více míst, a mají tak podobnou šanci najít uplatnění jako lidé bez handicapu. Podle statistik ministerstva práce se na jednu vypsanou pozici v obou případech hlásí v průměru 14 uchazečů. V současnosti hledá práci zhruba 62 tisíc postižených lidí, nejhorší vyhlídky mají přitom podle odborníků osoby s vadou sluchu.

Jaký lék pro Ostravsko?

Nejhůře jsou nezaměstnaností postiženy tradičně průmyslové regiony: Ústecký a Moravskoslezský kraj. I přes veškerou snahu o oproštění se z vlivu těžkého průmyslu se se svým dědictvím Ostravsko i Ústecko potýká dodnes.

Mezi kraji ČR tak vytváří Moravskoslezský kraj nejvíce pracovních příležitostí pro průmysl, ale propouštění zaměstnanců v těžkém průmyslu tu nebere konce. Dva z největších zaměstnavatelů v regionu se totiž stále potýkají s krizí, chystané propouštění v těžařské OKD způsobilo protesty nejen mezi horníky, do problémů se dostává ale i ocelářský Evraz Vítkovice Steel, který zatím situaci řeší zastavováním výroby, ačkoliv se ví, že vedení největší ruské ocelárny chce svou českou divizi prodat.

V Bruntále se o jedno místo uchází padesát lidí. Je řešením přestěhovat se? Nezaměstnanost je v ČR rozložená nerovnoměrně, dokonce i mezi okresy. Zatímco nejvyšší podíl nezaměstnaných byl na Mostecku, kde činil 13,6 procenta, zhruba dvanáctiprocentní nezaměstnanost byla i v okresech Ústí nad Labem, Karviná a Bruntál, kde se o jedno místo uchází nejvíc lidí v celé republice - zhruba padesát zájemců.

Podle ekonomů je ale ochota Čechů stěhovat se za prací či dojíždět malá, přestože se jim ji od nástupu ekonomické krize částečně daří překonat. Zatímco 85 % lidí by bylo ochotno pracovat mimo svou kvalifikaci a 79 % z nich by obětovalo i výši své mzdy, odstěhovat by se podle výzkumu agentury STEM z roku 2011 bylo ochotných jen 39 % dotázaných. Vést k tomu může jak citový vztah k místu a tradice rodinného vlastnictví, kdy celé rodiny po generace bydlí ve svém domě v dnes ekonomicky upadajícím regionu, ale také nepružný trh s byty. Ochota stěhovat se nebo dojíždět za prací by se přitom podle analytiků projevila ve snížení nezaměstnanosti, která je sice v některých okresech vysoká, přesto tam ale firma nemůže sehnat kvalifikované pracovníky.

Vysává nezaměstnanost stát?

Objem peněz potřebných na sociální dávky rok od roku roste – jen za letošní první půlrok vyplatil erár až o 40 % víc než ve stejném období loni. Před rokem to bylo zhruba 3,5 miliardy korun, letos už miliard pět.

Přibývá i lidí, kteří už nepobírají podporu, a přitom jsou stále evidováni jako uchazeči o zaměstnání. Právě proto neroste jen objem peněz vyplacených na samotné podpory v nezaměstnanosti, stát vydává víc také na dávky v hmotné nouzi, mezi které patří příspěvek na živobytí, mimořádná pomoc a doplatek na bydlení, jen na doplatcích za bydlení v ubytovnách přitom vydá státní kasa každý měsíc 220 milionů korun.

Přísnější podmínky pro podporu: teror, nebo nutná prevence?

Sociální reforma platná od ledna 2012 přinesla mnoho změn, z nichž většina vedla ke zpřísnění podmínek pro uchazeče o práci, kteří pobírají od státu dávky. Někteří nezaměstnaní se budou muset hlásit v předem určených termínech na úřadě, což by mělo omezit práci načerno. Jestliže se lidé nedostaví, budou je moci vyřadit z evidence úřadu práce, přijdou o podporu a budou si muset sami platit i sociální pojištění.

Součástí této novely bylo také zavedení povinnosti lidí nezaměstnaných déle než tři měsíce přijmout neplacenou veřejnou službu, pokud jim ji úřad práce nabídne. Tuhle povinnost ale Ústavní soud zrušil a úřadům práce zakázal, aby směly ze své evidence vyřadit každého, kdo veřejnou službu odmítne.

Veřejně prospěšné práce: výhodné pro nezaměstnané i pro obce?

Alternativou pro lidi, kteří práci najít nemohou, jsou i takzvané veřejně prospěšné práce. „Systém veřejně prospěšných prací je výhodný pro obě strany. Úřad práce pomůže zájemcům získat na určitou dobu práci. Obce a kraje zase tolik potřebné pracovníky, které by nemohly zaměstnat nastálo, “ vysvětlila princip veřejně prospěšných prací generální ředitelka Úřadu práce ČR Marie Bílková. Zatímco v červnu loňského roku na veřejně prospěšné práci Úřad práce zaměstnal 6 412 uchazečů o zaměstnání, letos jich bylo už 18 629.

Lidé zaměstnaní při veřejně prospěšných pracích mohou působit například při odstraňování škod po živelních katastrofách, úpravách a opravách veřejného majetku, údržbě veřejných budov a komunikací nebo zajištění dalších činností, na které obce nemají vlastní personální kapacitu. Forma veřejně prospěšných prací se úřadům práce prozatím osvědčila, uvažují proto o jejím rozšíření i pro státní podniky. O pracovníky by mělo zájem i ministerstvo zemědělství, pomáhat by mohli třeba při zalesňování Krušných hor.

Má stát platit firmám za vzdělávání zaměstnanců?

Od letošního podzimu zkouší Česká republika také další recept na zmírnění nezaměstnanosti, který se osvědčil v sousedním Německu. Stát finančně pomáhá firmám, ve kterých hrozí propouštění. Tzv. „Kurzarbeit“ mohou využít firmy, které prokážou meziroční propad tržeb o 20 až 60 % během tří měsíců, půjde na něj až 400 milionů korun evropských peněz a má pomoci zachránit až 10 tisíc pracovních míst. Zaměstnancům, kteří půjdou na rekvalifikaci, zaplatí díky příspěvku firma celou mzdu. Podnikům tak příspěvek pomůže, aby nemusely rozdávat nepopulární výpovědi.

Někteří ekonomové ale mají ke kurzarbeitu výhrady, například podle asociace malých a středních podniků hrozí, že firmy ve špatném období nebudou motivovány k získávání nových zakázek. „Dalším velkým problémem je načasování. U těch podniků, kde bude podpora zavedena, to může jenom prodloužit ten čas do zániku,“ řekl analytik Aleš Rod z Liberálního institutu.