Pospíšil: Zvolení Zemana politiku nijak výrazně nezmění

Podle slov místopředsedy Poslanecké sněmovny a ODS Jiřího Pospíšila se politická situace se zvolením Miloše Zemana do funkce hlavy státu nijak výrazně nezmění. „Domnívám se, že až se trochu uklidní mediální spekulace o tom, jak bude budoucí prezident Miloš Zeman vykládat ústavní vztah mezi vládou a prezidentem, tak se to vrátí do normálu. Nemyslím si, že by situace s novým prezidentem ve vztahu k současné vládě byla až tak odlišná od toho, jakou situaci jsme zažívali mezi stávajícím prezidentem a vládou. Nečekám velké změny oproti současnému stavu,“ dodal.

Jiří Pospíšil:

„Myslím si, že se ukáže, že Česká republika opravdu je parlamentní republikou, vláda je odpovědná Poslanecké sněmovně a prezident sice může veřejně kritizovat vládu, může veřejně vyjadřovat své mínění o jednotlivých vládních krocích, ale např. se ukáže, že nemá právo odvolávat premiéra. Já jsem přesvědčen, že Miloš Zeman jako zkušený politik ví, že kdyby začal český ústavní systém otáčet směrem k nějakému poloprezidentskému systému, pak by to vyvolalo obrovské napětí ve společnosti, na politické scéně, vyvolalo by to řadu stížností k Ústavnímu soudu a zhoršilo by to už tak napjatou situaci ve společnosti.“

Koaliční smlouva by se měla podle Pospíšila rychle dokončit

Miloš Zeman se vyjádřil, že by stávající vláda měla odejít. Podle Pospíšila na to ale upozornil pouze jako občan, nikoli jako budoucí hlava státu. ODS se prý předčasných voleb nebojí. Na politické scéně probíhají debaty o změnách koaliční smlouvy. Cílem je podle Pospíšila udělat jakousi revizi smlouvy, která by se měla ale rychle dokončit.

Pospíšil také poukázal na to, že většina vládních návrhů má svá zakotvení ve vládním prohlášení. „To je základní dokument, podle kterého vláda připravuje jednotlivé návrhy zákonů. Vládní prohlášení tedy platí, předpokládám tedy, že poslanci, kteří hlasovali pro vládu, budou návrhy zákonů, které do tohoto prohlášení spadají, podporovat,“ podotkl.

Koalice si neví rady s otázkami rušení a slučování ministerstev

Koaliční vyjednávači se zatím dohodli na podobě části koaliční smlouvy o veřejné správě a boji s korupcí. Zbývají spory, které se týkají zejména otázky rušení a slučování ministerstev. Rušení agend představuje vedle přijetí zákonů o úřednících a dohledu nad financováním stran jednu z priorit nejmenší vládní strany LIDEM. A právě snižování byrokracie a spojování práce úřadů je zřejmě potenciálním problémem při neformálních jednáních.

Koalice už v prosinci odsouhlasila, a vláda v lednu potvrdila, záměr sloučit do roku 2014 ministerstva průmyslu a obchodu s ministerstvem dopravy. Porada ekonomických ministrů bude údajně v lednu či únoru řešit možnost zrušení ministerstva kultury s tím, že by jeho agendy převzalo nejspíš ministerstvo školství. V koalici ale zazněla také varianta spojení ministerstev zemědělství a životního prostředí.

Vyjednávači vládních stran také projednávají přistoupení k fiskálnímu paktu. Ministr financí Miroslav Kalousek (TOP 09) řekl, že pokud koaliční partneři trvají na koaliční smlouvě, bude její součástí i fiskální pakt. V opačném případě bude koalice vládnout bez smlouvy. ODS ale toto „ultimátum“ odmítla. Fiskální pakt zavazuje země platící eurem k tomu, aby do svého práva zabudovaly pravidlo vyrovnaných či přebytkových rozpočtů v dobrých časech.

Jako vhodného kandidáta na šéfa NKÚ vidí Pospíšil Jana Zahradníka

Neobsazení postu šéfa NKÚ Pospíšil považuje za chybu celé koalice, která se nebyla schopná dohodnout na jednom jménu, jednání ale podle něj pokračují: „Já bych nebyl příznivcem toho, abychom se za každou cenu snažili navrhnout někoho k jmenování ještě Václavu Klausovi. Musí to být kandidát, za kterého se nebudeme muset stydět, který bude splňovat odbornou a morální kvalitu a bude ho respektovat opozice. Já bych byl radši člověka, který sice už není aktivním politikem, ale v nějaké veřejné funkci někde působil a je obecně respektovaný. Neměl by to být aktivní politik a neměl by to být někdo, kdo získá trafiku,“ řekl.

Podle Pospíšila by byl jedním z vhodných kandidátů například bývalý jihočeský hejtman. „Jan Zahradník byl úspěšným hejtmanem dvě volební období, získal obrovskou podporu, ukázal, že umí řídit Jihočeský kraj. Dneska už není aktivním politikem, nemá žádnou veřejnou funkci a to je typ člověka, který podle mého názoru by takovou funkci mohl vykonávat,“ dodal.