Praha - V budoucnu čeká Českou republiku enormní nárůst lidí starších 65 let, což také výrazně zatíží ekonomiku i společnost. K populačnímu stárnutí přispívá pokles úmrtnosti na nemoci oběhového systému a do určité míry i na nádorové onemocnění. Dlouho diskutovaným problémem je i snížení porodnosti. Současný babyboom podle demografky Jiřiny Kocourkové souvisí s populační vlnou 70. let jen do určité míry. Spíše jde o projev nového reprodukčního chování generace z konce 70. let, která začala zakládat rodiny. V dohledné době podle demografů opět nastane pokles obyvatel.
Dlouhověkých lidí bude stále přibývat
Nejvýraznější tempo stárnutí by mělo nastat po roce 2025. Zatímco na konci letošního pololetí žilo podle důchodové statistiky v zemi 570 mužů a žen, kteří již oslavili své 100. narozeniny, v roce 2065 by republika mohla mít takových obyvatel už kolem 19 tisíc. V polovině 22. století, tedy v roce 2150, by pak své 100. narozeniny mohlo mít za sebou téměř 426 tisíc mužů a žen.
Otázkou ale zůstává, v jaké kvalitě budou lidé delší život prožívat. Zda nárůst délky života bude znamenat i jeho prodloužení ve zdraví nebo naopak budou lidé čím dál více zatíženi chronickými nemocemi. „Ukazuje se, že roky navíc lidé prožijí spíše v horším psychickém i zdravotním stavu,“ podotkla Kocourková.
Nejvíc stoletých a starších osob žilo v pololetí v Praze, kde jich bydlí 93. Nejméně jich je v Karlovarském kraji, a to sedm. Dlouhověkosti přeje i Jihomoravský kraj, kde žije 71 osob.
Za prodlužováním života je podle expertů změna životního stylu, zdravější výživa a moderní medicína. Muži v Česku se nyní v průměru mohou dožít 73,7 roku a ženy 79,9 roku. Od listopadu 1989 se tak střední délka života protáhla u mužů celkem o 5,6 roku a u žen o 4,5 roku. Například v sousedním Rakousku, které má osm milionů obyvatel, ale žilo na konci loňského září podle tamní statistiky 908 stoletých a starších osob.
Dům pro seniory v Pardubicích, U Kostelíčku.