Praha - Podle některých hlasů je nezávislé Kosovo důležitým krokem ke stabilitě západního Balkánu, podle jiných je tomu přesně naopak. Nejmladší evropský stát už uznalo 42 zemí. Česká vláda se k tomuto kroku odhodlala nedávno. Poslední, kdo nový stát uznal, je Libérie. Kosovo s napětím očekává 15. červen, kdy by odtamtud měla odejít mezinárodní správa OSN, vstoupí v platnost nová ústava a vláda dostane širší pravomoci, než jaké měla dosud.
Kosovo se může stát plně nezávislým státem
Kosovo má šanci stát se samostatným nezávislým státem. Od roku 1999, kdy začala mezinárodní správa v Kosovu fungovat, byl státní rozpočet více než z devadesáti procent závislý za zahraniční pomoci. Od roku 2005 se závislost pohybuje kolem šestnácti procent hrubého domácího produktu, což je na úrovni celé řady chudších nebo rozvojových zemí, například Severního Kypru.
„Kosovo zažilo několikery volby, zažilo vystřídání vládních a opozičních stran bez jakýchkoliv vnitřních otřesů, z čehož vyplývá, že životaschopné je, byť pod kuratelou Evropské unie,“ myslí si Filip Tesař z Ústavu mezinárodních vztahů.
Kosovská vláda si uvědomuje možnosti ekonomické budoucnosti ve výrobě energie a také využívání zásob uhlí, které jsou tam poměrně značné. Takový systém bude ovšem potřebovat ze začátku velké investice a mezinárodní podporu. Také Česko má v Kosovu ekonomické zájmy. ČEZ je členem jednoho z konsorcií, která jsou v užším výběru na dobudování a rekonstrukci energetických zdrojů v Kosovu.
Největším zaměstnavatelem v Kosovu je soukromé zemědělství, které zaměstnává kolem 300 tisíc lidí. Je to ovšem dosti nevýkonný sektor. Průměrná velikost rodinných hospodářství je mezi 1,5 až 4 hektary, což stačí pouze pro obživu. Podle oficiální struktury zaměstnanosti jsou na dalším místě služby a průmysl.
„Kosovskosrbské vztahy jsou na pragmatické úrovni celkem dobré. Je patrné, že obchod překoná v řadě případů různé předsudky a antipatie mezi národy,“ míní redaktor České televize Martin Ježek. „Vztahy bude ovlivňovat fakt, že Bělehrad bude považovat Kosovo za svou odštěpeneckou provincii, zatímco Kosovo bude prohlašovat, že chce mít se Srbskem dobré sousedské vztahy na diplomatické i méně formální úrovni,“ doplnil Ježek.
Albánci v Kosovu v minulosti zničili většinu pravoslavných památek, kláštery nebo kostely. V současné době se neuvažuje o odškodnění za památky, ale kosovská vláda deklaruje plnou podporu obnově, kterou provádí OSN. Jiná je situace u soukromého majetku. Kosovská vláda dostala před několika lety nařízeno, že musí obnovit, co bylo zničeno za protisrbských pogromů v roce 2004.
Srbům na Kosovu nejvíce neschází obnova domů, ale obnova životní perspektivy a příležitostí. S tím však prozatím žádný vládní plán nepočítá.