Unikátní betlém, o nějž se několik let vede soudní spor

Betlém je momentálně ve vlastnictví Muzea a galerie Orlických hor v Rychnově nad Kněžnou, pan Miloš Vlček je ale přesvědčen, že patří jemu. Proč právě jemu? Protože betlém vyřezal jistý Josef Utz, což byl Vlčkův strýc. Souběh několika náhod a událostí však zapříčinil nynější spor.

Josef Utz při dokončování betlému tragicky zahynul v roce 1944. Se smrtí Utze a pozdějším příchodem komunistů k moci zanikl i jeden kuriózní plán na pojízdný betlém. „S mým otcem byli domluveni, že po válce si nechá otec předělat šasi na autobusu a že to naloží a budou jezdit po světě. Ovšem strýc ve válce zemřel a nám komunisti autobus ukradli,“ popisuje pan Vlček.

Po Josefu Utzovi v Olešnici zůstala manželka Marie Utzová. Manželství Utzových ale bylo bezdětné, a tak Marie Utzová veškerou pozůstalost odkázala Růženě Vlčkové – matce pana Vlčka. Součástí dědictví byl i dům v Olešnici a mechanický betlém. Počátkem 60. let ale komunisté donutili matku pana Vlčka dům v Olešnici darovat státu. Paní Vlčková předtím dala betlém do úschovy k jednomu z místních obyvatel. V polovině šedesátých let byl však betlém bez vědomí Vlčkovy rodiny odvezen do muzea v Rychnově nad Kněžnou.

Irena Krejčí, ředitelka Muzea a galerie Orlických hor

„Já nemůžu vlastně říct, kdy a jak se k nám dostal (betlém), protože to už je věc mých předchůdců, kteří už bohužel nejsou na tomto světě. Ale přinesli ho sem občané Olešnice v Orlických horách, protože se říká, že si s ním hrály děti na pískovištích a že byly figurky různě roztroušeny po Olešnici.“

Po roce 1989 pan Vlček požádal o vydání betlému. Tady ale nastal zádrhel, který je jádrem dnešního sporu. Miloš Vlček tvrdí, že tehdejší ředitelka Muzea Orlických hor Lída Nováková mu oznámila, že o vydání betlému nemůže žádat podle restitučního zákona, ale pouze jako o dědictví po své matce. Což pan Vlček udělal. Jenže u soudu se dozvěděl, že o betlém může žádat naopak pouze v restitučním řízení. Ale na to už bylo pozdě, protože prošla zákonná lhůta.  

Muzeum se hájí tím, že nebýt jeho, tak by betlém v takové komplexnosti nebyl. Muzeum prý navíc vložilo do betlému nemalé finanční prostředky. „Myslím si, že by vlastně mělo zůstat v naší organizaci, už jenom proto, že tady je záruka, že ten betlém bude veřejnosti přístupný i nadále,“ konstatuje Krejčí.

Miloš Vlček

„Prostě jsem byl těmito lidmi uveden v omyl, že jednou si mám žádat, pak jsem si pozdě zažádal a byly to samé takové vytáčky, jenom, aby jim to zůstalo.“

Vlček zatím všechny spory o betlém prohrál. Naposledy před dvěma lety u Nejvyššího soudu. Pan Vlček se ale nevzdává. Se žádostí o vydání betlému se obrátil se na krajský úřad v Hradci Králové. Krajští právníci si ale dávají na čas, a tak pan Vlček na strýcův betlém stále čeká. Zatím ho – jako zaměstnanec obce – zájemcům ukazuje v prostorách Obecního úřadu v Olešnici, kam ho rychnovské muzeum zapůjčilo v roce 2000.