Mléko z automatů – riziko, nebo výhra?

Podstata automatů na mléko

Čerstvě nadojené mléko se do automatů dováží denně v nerezových tancích. Prodávat se smí jen 24 hodin, proto se tanky nedoplňují, ale vyměňují za nové. Mléko se chladí a promíchává zároveň, aby se na hladině nevytvořil tukový škraloup. Teplota produktu musí kolísat mezi 4 až 8 stupni Celsia. Musí také fungovat parní čištění prostoru, kam se vkládá láhev, a to pro případ, že by do něj ruka nakupujícího zanesla bakterie. Zákazníka musí informovat nápis o tom, že syrové mléko je nutné před použitím převařit.

Co prokázaly analýzy?

Mikrobiologická kvalita mléka byla ve všech testovaných vzorcích shledána v pořádku a přítomnost viru klíšťové encefalitidy vůbec prokázána nebyla. Ovšem ve čtyřech případech byl počet organizmů vyšší, než kolik určuje limit stanovený veterináři pro prodej syrového mléka. Avšak podle Josefa Dubna ze Státní veterinární správy se jedná o akceptovatelné mírné překročení limitu. V mléce se našli koliformní bakterie a bakterie Stafylococcus aureus. Co jsou to za bakterie a jaké nebezpečí mohou představovat pro konzumenty?

„Stafylococcus aureus a koliformní bakterie jsou mikroorganismy, které mohou vyvolat průjmovité onemocnění. Tato onemocnění bývají i závažná hlavně u osob oslabených, seniorů a malých dětí, kde může dojít během několika hodin k dehydrataci a rozvratu vnitřního prostředí v těle. Do mléka se mohou dostat, i když je dojené zvíře zdravé, z jeho pokožky nebo z výkalů při nedostatečné hygieně. I malé množství těchto mikroorganismů je závažné, protože se při skladování v mléce rychle množí,“ vysvětlila lékařka Sylvie Špitálníková.

Lepší mléko převařené, nebo syrové?

V průběhu testu se jednoznačně potvrdilo, že převaření je vcelku jistý způsob, jak se zbavit choroboplodných zárodků. Když jsme se ale během odebírání vzorků ptali spotřebitelů, jestli si mléko převařují, většinou odpověděli, že nikoli. Syrové jim prý chutná víc a byli také přesvědčeni, že je zdravější. Dalším důvodem nákupu syrového mléka bývá výroba tvarohu nebo jogurtu. Rozhodnutí ohledně převaření je na každém z nás, měli bychom si ale být vědomi možných rizik.

„Mléko je vždy dobré převařit nebo ještě lépe, pokud se jedná o zpracování mléka ve velkém, tak pasterizovat. Převařením či pasterizací mléka se zničí všechny choroboplodné zárodky, které mohou být v mléce přítomny nebo se alespoň výrazným způsobem sníží jejich množství. V žádném případě se tím nesnižuje nutriční hodnota mléka a prodlouží se jeho trvanlivost. Pasterizace je proces, kdy je mléko na ultrakrátkou dobu vystaveno velmi vysokým teplotám. Je to proces fyzikální, který nemá žádný negativní vliv, a v průběhu tohoto procesu nejsou do mléka přidávány žádné chemické látky, jak se někteří lidé obávají,“ podotkla Špitálníková.

Mléko – důležitá součást našeho jídelníčku

Najdou se i tací, kteří z obavy o své zdraví raději přítomnost mléka ve svém jídelníčku omezují. Argumenty odborníků hovoří jasně. Vyhýbat se mléku by byla chyba, spíš bychom si tím uškodili, než polepšili. Mléko obsahuje vápník ve snadno vstřebatelné formě. „Právě vápníku má naše populace, zejména děti a dospívající, v jídelníčku závažný nedostatek. Náš moderní způsob života má za následek větší spotřebu vápníku. Vstřebávání vápníku ze střeva nepříznivě ovlivňují tolik oblíbené džusy a ovocné šťávy, nápoje obsahující kofein a třísloviny (káva, čaj, limonády s obsahem kofeinu), některé léky. Negativní vliv má také pití alkoholických nápojů a kouření,“ uvedla Špitálníková.

Zvláště v dětství a dospívání by rodiče měly dbát, aby jejich děti měly vápníku dostatečné množství, protože v této době se vytváří kosti. Pokud není dostatek stavebného materiálnu k jejich tvorbě – vápníku, není dosaženo maximálního obsahu minerálu v kostech. „V dospělosti, zejména po 35 roce věku, již kostního minerálu u každého ubývá, ale u těch lidí, kteří mají vytvořenu kvalitnější kost, se osteoporóza neobjeví ani ve vyšším věku,“ dodala Špitálníková. Mléko obsahuje také bílkoviny, tuky i jednoduché cukry (laktózu) ve dobře stravitelné formě.