Praha - Mateřská dovolená je určitě jedno z nejkrásnějších období v životě ženy. I když mnohé maminky říkají, že se rozhodně nejedná o dovolenou, ale náročný pracovní úvazek na 24 hodin denně. Mateřská dovolená je ale oficiální termín, který používá zákoník práce. Asi všichni víme, že každá zaměstnaná žena má nárok na placenou mateřskou dovolenou. Jak je to ale u maminek – podnikatelek?
Jak si mohou podnikatelky sáhnout na nejvyšší mateřskou?
Aby měly maminky – podnikatelky nárok na peněžitou pomoc v mateřství, musí být v prvé řadě účastny nemocenského pojištění. Účast na nemocenském pojištění je u osob samostatně výdělečně činných totiž dobrovolná, záleží jen na vás, zda se k tomuto pojištění přihlásíte.
„V posledních dvou letech přede dnem nástupu na peněžitou pomoc v mateřství musí být budoucí maminka účastna alespoň 270 kalendářních dnů nemocenského pojištění,“ upřesnila Jana Buraňová, zástupce tiskového mluvčího České správy sociálního zabezpečení, „z toho alespoň rok před tímto datem musí mít 180 dnů nemocenského pojištění jako osoba samostatně výdělečně činná,“ dodala. Samozřejmě za celou tuto dobu musí být pojištění zaplaceno a účast na nemocenském pojištění musí trvat i ke dni nástupu na mateřskou dovolenou.
Stejně jako u zaměstnankyň trvá i mateřská dovolená podnikatelek 28 týdnů. Nástup si žena určuje sama dle vlastní volby v rozmezí mezi šestým až osmým týdnem před očekávaným datem porodu.
Maximální mateřská za 12 tisíc odvedených na pojištění
Matky - podnikatelky si mohou na maximální mateřskou sáhnout mnohem snáze než ženy - zaměstnankyně. Aby dostávaly na peněžitou pomoc v mateřství ve výši 29 070 korun měsíčně, stačí jim 12 měsíců odvádět na nemocenském pojištění 1010 Kč.
Zaměstnankyně to mají o poznání těžší. Aby si sáhly na maximální mateřskou, musí měsíčně vydělat 72 tisíc korun hrubého.
„Peněžitá pomoc v mateřství se vypočítává z denního vyměřovacího základu, který se odvíjí ze součtu měsíčních základů za rozhodné období (12 kalendářních měsíců) vydělených počtem dnů účasti na nemocenském pojištění,“ vysvětlil Michal Ztratil, ředitel Okresní správy sociálního zabezpečení v Ostravě. Výše pojistného je stanovena pouze v minimálním vyměřovacím základu, který pro rok 2010 činí 4 000 korun a při současné platbě pojistného ve výši 1,4 procenta odpovídá minimální měsíční pojistné na nemocenské pojištění osob samostatně výdělečně činných částce 56 korun.
„Podnikatel si však svou platbou může stanovit vyšší měsíční základ, a to bez ohledu na dosažený příjem ze samostatně výdělečné činnosti,“ doplnil Ztratil. Maximální výše peněžité podpory v mateřství činí 969 korun na den. Pokud chce podnikatelka na tuto maximální výši dosáhnout, musí v období jednoho roku před nástupem na mateřskou dovolenou platit pojistné na nemocenské pojištění ve výši 1010 korun. A není přitom rozhodující, kolik jste svým podnikáním vydělala. Jen pro srovnání, aby na maximální výši peněžité podpory v mateřství dosáhla žena – zaměstnankyně, musela by mít hrubý měsíční příjem přes 70 000 korun.
Kalkulačku pro výpočet peněžité pomoci v mateřství najdete na webu ministerstva práce a sociálních věcí, praktické informace nabízí také Příručka OSVČ v roce 2010 České správy sociálního zabezpečení, ve které je mimo jiné podrobně popsána problematika nemocenského pojištění.
Podnikat při mateřské nelze
„Během peněžité pomoci v mateřství nesmí žena osobně vykonávat samostatnou výdělečnou činnost,“ upozornila Štěpánka Filipová, mluvčí ministerstva práce a sociálních věcí. Nemusí ale hned rušit živnostenský list, stačí, když své podnikání přeruší a ohlásí to příslušné správě sociálního zabezpečení podle místa bydliště. Stejně tak jestliže má podnikatelka firmu se zaměstnanci, neznamená to, že kvůli její mateřské musí všichni dostat výpověď.
„Pokud je činnost vykonávána například prostřednictvím zaměstnanců nebo osoba samostatně výdělečně činná pouze obdrží proplacené faktury za předchozí období, je podmínka, že činnost není vykonávána osobně, splněna a výše dosaženého příjmu je zde nerozhodná,“ upřesnila Buraňová. Podobně může žena podnikáním ve své firmě pověřit nějakého zástupce, například jiného člena rodiny.