Praha – 31. březen, který je posledním dnem, kdy mohou fyzické osoby podat daňové přiznání za předpokladu, že jim s jeho vyhotovením nepomáhá daňový poradce, se rychle blíží. Je proto načase zrekapitulovat nejdůležitější body, které s vyplňováním růžového formuláře úzce souvisí. Věděli jste třeba, že povinnost podat daňové přiznání nastává pouze za předpokladu, že roční příjmy pracovníka přesáhnout 15 tisíc korun? A máte jasno v tom, co všechno musí fyzické osoby zdanit? Pokud ne, tak právě pro vás je určen tento článek.
Kdo musí podat daňové přiznání a co se musí danit?
Povinnost podat daňové přiznání máme v případě, že roční příjmy, které jsou předmětem daně, přesáhnou 15 tisíc korun, pokud se nejedná o příjmy od daně osvobozené nebo o příjmy, z nichž je daň vybírána srážkovou daní. Typickým příkladem příjmů, ze kterých je daň vybírána srážkovou daní, jsou dohody o provedení práce nebo autorské příspěvky do 7 tisíc korun za měsíc. Tyto příjmy již v daňovém přiznání neuvádíme. Daňové přiznání jsme také povinni podat, pokud jsme během roku měli souběžně více zaměstnavatelů nebo chceme-li si sami provést roční zúčtování záloh na mzdy.
Kdy nemáme povinnost podat daňové přiznání
Pokud máme příjmy ze závislé činnosti od jednoho nebo postupně od více plátců a u všech jsme podepsali prohlášení k dani. Přitom jiné příjmy, které jsou předmětem daně, nejsou vyšší než 6 tisíc korun. Roční zúčtování daně z příjmů nám v takovém případě na naši žádost provede poslední zaměstnavatel. Toto se rozhodně vyplatí, pokud můžeme snížit základ daně o položky, které nelze využít u měsíčních mezd a splňují určitá, zákonem daná kritéria. Jsou to například dary, vlastní platby na penzijní a životní pojištění, úroky z úvěrů ze stavebního spoření nebo hypotéky, příspěvky členů odborové organizace.
Provést roční zúčtování nebo podat přiznání je účelné i v případě, že jsme měli pracovní poměr na část roku a část roku jsme byli vedeni na úřadu práce. Zaplacené zálohy na daň z příjmů se nám totiž vrátí. To vyplývá z toho, že každý má nárok na slevu na poplatníka v plné, roční výši, nikoli jen za ty měsíce, ve kterých trval pracovní poměr.
Co je předmětem daně z příjmu?
- Příjmy ze závislé činnosti a funkční požitky (§6 ZDP): Sem patří především příjmy ze současného a dřívějších pracovních poměrů, příjmy ze služebního nebo členského poměru, odměny členů statutárních orgánů. Funkčními požitky jsou například platy členů vlády, poslanců, ale např. i odměny za výkon funkce v orgánech obcí.
- Příjmy z podnikání a z jiné samostatné výdělečné činnosti (§7 ZDP): Do této kategorie patří příjmy ze zemědělské výroby, lesního a vodního hospodářství, příjmy ze živností, z jiného podnikání podle zvláštních předpisů (advokáti, lékaři…), podíly společníků veřejné obchodní společnosti a komplementářů komanditní společnosti na zisku a dále příjmy z autorských práv, z nezávislého povolání a podobně.
- Příjmy z kapitálového majetku (§8 ZDP): Jedná se například o úroky a výnosy z držby cenných papírů, úroky z vkladů na účtech či vkladních knížkách, z poskytnutých úvěrů a půjček.
- Příjmy z pronájmu (§9 ZDP) jsou příjmy z pronájmu nemovitostí nebo movitých věcí, pokud není pronájem podnikáním.
- Ostatní příjmy (§10 ZDP): Jde například o příjmy z příležitostných činností nebo z příležitostného pronájmu movitých věcí, příjmy ze zemědělské výroby neprovozované podnikatelsky.
Příjmy, které nejsou předmětem daně
Zde stojí za úvahu snad jen přijaté úvěry a půjčky.
Příjmy, které jsou od daně osvobozeny
Jde o celou řadu příjmů, které jsou osvobozeny od daně při splnění určitých podmínek, které je nutné nastudovat ze zákona o daních z příjmů (§4 ZDP). Jedná se například o:
- Příjmy z prodeje rodinného domu, bytu, spoluvlastnického podílu
- Příjmy z prodeje movitých věcí
- Přijaté náhrady škod
- Výhry v loteriích a sázkách provozovaných podle loterijního zákona
- Úroky z vkladů ze stavebního spoření
- Příjmy z prodeje cenných papírů, pokud doba mezi nabytím a prodejem přesáhla 6 měsíců
- Příležitostné příjmy, pokud jejich úhrn nepřesáhne 20 tisíc korun
Způsoby podání daňového přiznání
Daňové přiznání je možné podat u místně příslušného finančního úřadu na tiskopise vydaném ministerstvem financí nebo na počítačových sestavách, které jsou obsahově a strukturou shodné s formulářem ministerstva financí. Daňové přiznání je možné podat třemi způsoby: osobně, poštou (doporučeně) nebo elektronicky. Poslední varianta, dostupná na stránkách ministerstva financí, opatřená ovšem elektronickým podpisem podávajícího, zatím není příliš využívaná.
Jak můžeme daň platit?
- Bezhotovostním převodem na účet příslušného finančního úřadu
- Hotově na pokladně finančního úřadu
- Daňovou složenkou, která je osvobozena od poštovních poplatků
- Poštovní poukázkou typu A
Kdo platí daň bezhotovostní nebo prostřednictvím České pošty, musí si dát pozor na den platby. Od 1. listopadu 2009 to není den odeslání peněz z účtu plátce, ale je to den, kdy částku dostane na účet finanční úřad.
Protože problematika daně z příjmu a podání daňového přiznání je velmi složitá, budeme se jí věnovat i nadále. Další článek, který usnadní vyplňování růžového formuláře, vyjde na stránkách Poradny zpravodajského portálu ČT24 již v úterý 2. března. O týden později budou mít daňový poplatníci od 14:00 možnost konzultovat problematiku daní z příjmu se Stanislavem Mičkou, který působí jako správce daně z příjmu fyzických osob. Své otázky můžete pokládat již nyní. Mnozí daňoví poplatníci jistě také ocení možnost vyplnit si daňové přiznání on-line přímo na webu ČT24.