Praha - Když Číňané někdy kolem přelomu našeho letopočtu přišli s kombinací ledku a síry, ani netušili, že dva tisíce let poté, budou tyto substance základem nejen pro úžasný byznys, ale především pro zábavu milionů lidí po celé planetě. Asi těžko se najde v jakékoli domácnosti osoba zvláště mužského pohlaví, které se při pohledu na hromádku střelného prachu nebo krabičku se zábavní pyrotechnikou nezasvítí oči štěstím. Zábavní pyrotechnika zažila zvláště v postkomunistických zemích velký boom. Ještě před dvaceti lety se pro účely zábavy upravovaly vojenské nebo průmyslové komponenty, v horším případě se využívala domácí alchymie. Dnes už je situace jiná a zábavní pyrotechniku můžeme koupit v podstatě kdekoliv. Jak ale vybrat takovou, která nás nepřipraví o prsty, nebo dokonce o zrak?
Silvestr pod palbou pyrotechniky
V dnešní době, kdy zábavní pyrotechniku nabízejí nejen ve stánku s medovinou (pozor jde o porušení zákona), ale i u benzínové pumy, kde si při tankování pohonných hmot nesmíte běžně kvůli nebezpečí vznícení zvednout ani mobil, je třeba vzít především rozum do hrsti. Balíčky se zabávní pyrotechnikou bychom především měli nakupovat nepoškozené a v originál obalech výrobce. Budeme tak mít jistotu kompletního obsahu i základní předpoklad jeho nepoškození.
Balíček nebo jednotlivý kus zábavní pyrotechniky musí být opatřen nejen názvem, ale i českým návodem. Podceňovat bychom neměli ani datum spotřeby, které je nutnou součástí návodu nebo obalu. Deset let stará rachejtle může fungovat bez problémů, ale také nám může zajistit zklamání v ten nejméně vhodný okamžik. A smutné oči především rodinných ratolestí, že tatínek ušetřil pár korun za zlevněné zboží, nestojí za to. Dalšími údaji, kterými musí být pyrotechnika opatřena, je hmotnost, třída, stupeň nebezpečnosti (I - III a podtřída T0 - T1), číslo rozhodnutí, výrobce nebo dovozce do České republiky, návod na použití a bezpečnou likvidaci použité pyrotechniky.
Kdo může manipulovat s jednotlivými typy rachejtlí
V návodu nebo na obalu rachejtlí se dočteme, že výrobek je určité třídy. Žádný prodejce by nám neměl prodat pyrotechniku třídy III. Ta je určena pouze držitelům kvalifikace ohňostrojů. A samozřejmě pouze ti tyto výrobky smějí odpalovat. Ti, kteří již dovršili 18 rok a dosáhli dospělosti, mohou bez problémů nakoupit pyrotechniku třídy II.Příkladem této techniky jsou různé rakety, vystřelovací koule z papírových tubusů, římské svíce i pakety kombinující různé předměty stejné třídy. V žádném případě bychom neměli takto nakoupené rachejtle věnovat synovi na vycházku se třídou. S výrobky třídy II může z bezpečnostních důvodů podle zákona manipulovat jen osoba starší osmnácti let.
Obě třídy také nemůžete odpalovat libovolně kdekoli – v žádném případě ne v uzavřených prostorách. Zákon dokonce zakazuje odpalování v blízkosti kostelů, nemocnic, dětských zařízení, domovů důchodců, škol, ozdravoven a na sportovních akcích.
Volně prodejné,tedy do 18 let,jsou pouze pyrotechnické předměty třídy I. Ale i to platí pouze za předpokladu, že v návodu na použití není uvedeno jinak. Příkladem takových předmětů jsou různé dětské fontány, včeličky a dýmovničky. Pozor, námi dospělými tolik „oblíbené“ bouchací kuličky jsou v některých případechaž ve třídě II. Tedy od 18 let! A tato jediná třída je prodejná ve stáncích. Ostatní můžete správně koupit pouze v tzv. kamenných obchodech.
Kde skladovat pyrotechniku
Rachejtle bychom měli skladovat především z dosahu dětí, v suchu, a pokud si ji vezmeme třeba na chalupu, jistě by se neměla povalovat u kamen. Z vlastní zkušenosti nedoporučuji ani navlhlou pyrotechniku sušit v troubě. Závěrečný efekt nám před několika lety zajistil úprk i zavřeným okny a nákladnou rekonstrukci původní dobové kuchyně. Teplota při skladování by opravdu neměla být vyšší než 4 stupně Celsia.
Co dělat, když rachejtle selže
Když nejrůznější petardy odpalujeme a náhodou se stane, že některá nevybuchne, raději bychom měli zapomenout na šťourání a zasunování různých prskavek do nevybuchlé zábavní pyrotechniky.
Desetkrát se nemusí nic stát, po jedenácté nám vylítne nedohořelá nálož do obličeje. Správný postup je tento: Předmět necháme dvacet minut v klidu a pak ho namočíme na 24 hodin do kbelíku s vodou. Po této lázni bychom ho přesto neměli odhazovat do popelnice, ale raději zakopat do země.