Rok 2011 sociálně slabým příliš nepřeje

Praha – Rok 2011 se v Česku ponese ve znamení úspor. Vláda se škrty zamířila i do sociální oblasti. Předpokládaná úspora jedenácti miliard korun se projeví téměř ve všech typech sociálních benefitů. Samozřejmostí už nebude například porodné, klesnout má také příspěvek na péči, který pobírají staří a postižení lidé. Naopak o něco málo lépe na tom budou důchodci – stát jim od ledna posílá na penzi v průměru o 371 korun více. V tomto článku nabízíme přehled všech dávek, ke kterým s úderem prvního lednového dne došlo ke změnám.

Sociální příplatek

Mnohem méně rodin dosáhne v roce 2011 na sociální příplatek. Dříve ho dostávaly ty rodiny s dětmi, jejichž příjem nedosahoval dvojnásobku životního minima. Nově bude náležet pouze rodinám, kde jeden rodič pečuje o dlouhodobě nemocné dítě, dlouhodobě zdravotně postižené dítě nebo těžce zdravotně postižené dítě, nebo těm, kde alespoň jeden z rodičů pečující o dítě je sám nezaopatřeným dítětem, tedy mu je méně než 26 let.

Výše dávky zůstává proměnlivá v závislosti na výši příjmů a na stupni zdravotní indispozice dítěte, ale i v závislosti na zdravotním stavu rodičů.

Porodné

Porodné zůstane, zúží se však okruh těch, kteří ho budou moci získat. Dostanou jej pouze ty rodiny, jejichž příjem je nižší než 2,4násobek životního minima. Navíc i u těchto rodin nárok na porodné vznikne pouze v případě, že se jedná o první dítě v rodině.

Rodičovský příspěvek

V platnosti zůstává povinnost celodenní osobní péče o dítě, zůstává taktéž základní nastavení tří typů příspěvku: dvouletý, tříletý a čtyřletý. Ke změnám oproti roku 2010 dochází pouze u čtyřletého cyklu. Devět měsíců bude rodič pobírat 7 600 korun, následně se podpora sníží na 3 800 korun. Celkem za čtyři roky tedy rodič od státu dostane 216 600 korun, tj. stejnou částku jako v případě dvouleté variaty.

Příspěvek na péči o postižené

Starým a tělesně postiženým lidem v takzvaném prvním stupni závislosti se v roce 2011 krátí měsíční příspěvek na péči z 2 000 tisíc na 800 korun. Ve druhé skupině postižených se uvažuje, že by se část příspěvku (4 000 korun) převedla do formy poukázek.

Podpora v nezaměstnanosti

Základní výše podpory v nezaměstnanosti a délka jejího pobírání se nesníží, zásadně se ale rozšiřuje seznam možností, při jejichž naplnění žadatel získá menší, nebo dokonce žádnou podporu. Menší podporu dostanou od 1. ledna všichni, kteří rozvážou se zaměstnavatelem sami pracovní poměr bez vážného důvodu (místo 65 procent předchozího výdělku budou dostávat 45 procent). Vážné důvody jsou zákonem definovány vágně: péče o dítě, péče o osobu závislou na pomoci jiné osoby, docházka dítěte do předškolního zařízení, místo zaměstnání druhého z manželů, zdravotní důvody a jiné vážné důvody (mravní, náboženské atd.). Posuzovat tyto důvody bude pracovník místního úřadu práce. Pokud s jeho verdiktem nebudou nezaměstnaní souhlasit, mohou se obrátit na soud. Nevýhodné jsou proto od 1. ledna jakékoli dohody se zaměstnavatelem na ukončení pracovního poměru, stejně tak podaná výpověď.

Pokud však je s výpovědí, kterou dostane odcházející pracovník od zaměstnavatele, spojeno odstupné, na podporu od státu si čerstvě nezaměstnaný počká. Pokud tedy dostanete odstupné ve výši měsíčního výdělku, nedostanete podporu v prvním měsíci nezaměstnanosti, pokud jste dostali dvouměsíční odstupné, nedostanete podporu v prvních dvou měsících nezaměstnanosti a tak dále. Následně podporu dostanete v neztenčené míře, tj. pobírání podpory se mu nezkrátí, ale odloží.

S posledním prosincovým dnem také vzalo za své platné pravidlo o možnosti přivýdělku až 4 000 korun, aniž by člověk ztratil nárok na vyplácení podpory.

Nemocenská

Od ledna poskytují zaměstnavatelé náhradu mzdy svým nemocným zaměstnancům až po dobu třech týdnů (oproti dvěma v roce 2010). Následná nemocenská bude již trvale činit 60 procent denního vyměřovacího základu (původně bylo toto opatření plánováno pouze na rok). Současně se zvedá výše redukčních hranic pro nemocenské.

Redukční hranice

Rok 2010

  1. 791 korun
  2. 1 186 korun
  3. 2 371 korun

Rok 2011

  1. 825 korun
  2. 1 237 korun
  3. 2 474 korun

Nemocenská se vypočítává na základě tzv. redukovaného denního vyměřovacího základu a vypočítává se z příjmu zaměstnance za posledních dvanáct měsíců. Pokud měl zaměstnanec za rok vyměřovací základ např. 350 tisíc korun, tak denní vyměřovací základ (bez redukce) je 350 tisíc / 365 (počet dnů v roce), činí tedy 958,90.

Následně se použijí ony redukční hranice. První redukční hranice je zákonem stanovena na 825 Kč, tudíž 825 Kč z výše zmíněných 958,90 Kč se započtou při výpočtu 90 procenty, tj. 90 procent z 825 korun se rovná 742,50. Zbytek (958,90 - 825 = 133,90 Kč) spadá do druhé redukční hranice (ze zákona od 1. 1. 2011 1 237 Kč), tj. 133,90 se redukuje v druhém redukčním pásmu, které činí 60 procent, tj. po redukci to je 80,34 korun.

Redukovaný denní vyměřovací základ zaměstnance z našeho příkladu by proto činil 822,84 korun (742,50 + 80,34). Takový zaměstnanec zároveň neměl příjmy natolik veliké, aby spadaly do třetí redukční hranice, kde se částka započítává 30 procenty.

Důchod

Podobně jako lidé na nemocenské si od ledna polepší také důchodci – v průměru o 371 korun. Penzista, kterému v roce 2010 chodilo na účet 10 tisíc korun, se může v roce 2011 těšit na 10 366 korun. „V roce 2011 se čeká nárůst cen potravin a také v některých případech nárůst nájemného a energie. Část právě tohoto nárůstu bude kompenzována valorizacemi. Bohužel asi ne ve všech případech bude plně pokrývat rostoucí životní náklady důchodců,“ upozornila analytička Raiffeisenbank Helena Horská.