Co může překvapit u finančního či nemovitého daru?

Praha - Pokud si vzpomínám, vždycky jsem se jako malé dítě divil babičce, že čeká a své dárky rozbaluje jako poslední. Dnes tomu začínám přicházet na chuť a zjišťuji, že obdarovat je prostě radost. Ovšem, dobrou zásadou je, aby z daru měli radost i obdarovaní, tedy pokud možno trvale. Někdy ale právě jim mohou radost z daru zkazit například nečekané daně, které po nich bude vymáhat finanční úřad.

Pokud se na vás usmálo štěstí v podobě bohatého dědečka, který se rozhodl zbavit se části svého za léta nashromážděného majetku a obdarovat vás, blahopřeji. Ale v tomto okamžiku byste měli trochu zpozornět. Záleží totiž na tom, co vám dědeček věnoval, a jestli je to opravdu váš příbuzný.

Tím nejpříjemnějším dárkem bývá tlustá obálka obsahující obnos se spoustou nul, tedy finanční obnos. Pokud se vám zastavilo srdce nejen z těch nul, ale i z obavy, jak zatajit příjem před berňákem, tak dědečkovi v rámci rituálů vaší rodiny pěkně poděkujte a peníze v klidu užijte podle svého. Pokud vás totiž obdarovává příbuzný v přímé linii, platí tu osvobození od darovací daně. To se týká i případů, kdy vás příbuzní obdarují originálem Modiglianiho nebo jen „obyčejným“ kubistickým nábytkem.

„V takovém případě se neplatí z darování vůbec nic a dokonce dar ani nemusíte uvádět v daňovém přiznání,“ uvedl advokát Jan Válek. Tato výhoda ovšem platí pouze mezi příbuznými v řadě přímé, tedy potomků a předků, a mezi příbuznými v tzv. pobočné linii, a mezi nimi je schován i strýc s tetou. Ale patřili by tam i sourozenci, manželé dětí, děti manžela, rodiče manžela, manželé rodičů.

Pokud se ovšem o příbuzného nejedná a vy dědo, jenom tomu hodnému pánovi ze zvyku říkáte, dopadne na vás ruka berního úředníka nemilosrdně. Takový dar prostě musíte do daňového přiznání přihlásit. Přesný výčet osob uvádí občanský zákoník a stojí za to si ho prostudovat, protože se možnost obdarování bez zdanění, v některých případech, týká i dalších osob bez příbuzenského vztahu.

Darovací smlouva – ústní i písemná

Smlouvy darovací mohou mít jak písemnou tak ústní podobu. Ale jsou případy, kdy je smlouva bezpodmínečně nutná. Například když dar není předáván v okamžiku obdarovávání a také pokud je darem nemovitost. V případě, že od svého příbuzného dostanete zahradu nebo třeba dům budete potřebovat smlouvu s ověřenými podpisy, protože jinak vám neprovedou zápis do katastru. A vy si svou vilu neužijete.

„Vedle daru nemovitosti, vyžadují písemné smlouvy i dary, kdy se darování příslušných hodnot řídí speciálními zákony,“ doplnil výčet Válek. „Pak také platí speciální právní úprava – například darování cenných papírů se řídí zákonem o cenných papírech a tam musí být písemná smlouva a další speciální náležitosti,“ připomněl.

Může dárce chtít dar zpět?

„Co se dá, to se z pekla nevydá“ – půvabná dětská slovní hříčka možná ještě dnes platí u dětských her, ale v případě darů i mezi příbuznými na toto rčení raději zapomeňte. Každý dárce se totiž může domáhat vrácení daru. Není to sice tak jednoduché a většinou tyto tahanice končí u soudu, který nakonec určí, je-li požadované vrácení daru zpět v souladu s právem. Pokud se totiž obdarovaný chová k dárci nebo členům jeho rodiny tak, že tím hrubě porušuje dobré mravy, může dárce dar požadovat zpět. A to platí nejen u movitých věcí, ale i u darovaných chat a domů. Podobných případů leží u soudů stovky.

Existuje ale i další zajímavá výjimka, kdy je i podepsaná smlouva neplatná. Uzavřete-li například darovací smlouvu se svým dědou na již zmíněnou vilu s tím, že jí dostanete až po jeho smrti, je smlouva neplatná.

Danajský to dar

Nemusí se jednat vpravdě o dřevěného koně na kolech. Jde o tzv. dary, které se vám nehodí, nelíbí, nebo kterých se chtěl někdo z okruhu vašich blízkých zbavit. I tady vám ale dává zákon naději. V případě, že vám totiž dárce zamlčel jeho vady, o nichž věděl, máte právo věc vrátit.