Státní kasa nevydělává, jak by chtěla, přesto schodek klesá

Praha – Schodek státního rozpočtu je zase o kousek nižší. Ke konci července totiž klesl na 69 miliard korun z červnových 75,7 miliardy korun. Už druhým měsícem se tak deficit vyvíjí dobrým směrem, přesto však zaostává za původním plánem. Ve stejném období loni, kdy českou ekonomikou cloumala krize, byl schodek pouze o sedm miliard vyšší. „V lepším výsledku v samotném červenci se projevily především meziročně o 11 miliard korun nižší kapitálové výdaje,“ dodalo k výsledkům ministerstvo financí. V červenci pak skončilo hospodaření státu přebytkem skoro sedm miliard. Na letošek si vláda stanovila cíl hospodařit s celkovým schodkem 162,9 miliardy korun.

Příjmy státu meziročně klesly, přesto se deficit snižuje

V červenci však příjmy rozpočtu meziročně mírně klesly, a to na 586,6 miliardy korun. Příčinou je nižší výběr pojistného na sociální zabezpečení. Z tohoto zdroje stát získal 204 miliard. Celkově však stát na daních vybral o šestnáct miliard více. Ministerstvo financí ale přiznává, že od poplatníků čekalo více. „Výběr přímých daní a výběr pojistného je skutečně za očekáváním. Dochází ke schodkům státního rozpočtu, k výpadkům. Zatím nevidíme ten trend, že by se to mělo zlepšit do budoucna, byť bychom si to přáli,“ stěžuje si mluvčí ministerstva financí Ondřej Jakob.

Analytik Komerční banky Miroslav Frayer

„Ministerstvu financí se nedaří získávat tolik potřebné pojistné na sociální zabezpečení. A právě asi to je ta sféra, díky které je třeba nalézt ještě v rozpočtu dalších deset miliard, aby se dosáhlo toho plánovaného schodku.“

Za nižšími příjmy v oblasti pojistného na sociální zabezpečení je mnohem vyšší míra nezaměstnanosti. A pokud se nezačnou tvořit pracovní místa výraznějším tempem, rozpočet se bude potýkat s podobnými problémy i nadále.

Vláda zatím šetří plošně, na reformy dojde až příští rok

I proto vláda minulý týden schválila úspory v letošním rozpočtu, které mají za cíl udržet deficit veřejných financí na 5,3 procenta hrubého domácího produktu. Výdaje státu totiž mají být proti původním očekáváním na konci roku nižší o 28,2 miliardy korun. Vláda tak ministerstvům zmrazila výdaje za dalších deset miliard korun. Již na počátku roku jim vláda zavázala výdaje za šest miliard. „Nelze zcela vyloučit, že se budou zavazovat další výdaje. Ale to bych nechal budoucnosti, je nutno analyzovat situaci. Uvidíme,“ dodává Jakob. Ani podle Davida Marka z Patria Finance se vláda bez dodatečných úprav rozpočtu neobejde. To by totiž směřoval ke 180miliardovému.

Ekonom Patria Finance David Marek

„Hodnocení nemůže být nijak spokojené. Jak zaznělo, rozpočet se vyvíjí lépe než loni. Jenže loni zažila česká ekonomika čtyřprocentní propad HDP, tedy velmi výraznou recesi. Letos vše nasvědčuje tomu, že HDP poroste, byť mírným tempem, přesto by měl růst. Za takové situace je zlepšení rozpočtu o několik málo miliard po prvních sedmi měsících příliš málo ambiciózní. A pokud bude mít vláda ambici dosáhnout alespoň schváleného rozpočtu, bude muset realizovat už schválené úspory, případně realizovat dodatečné úspory.“

Z výdajů státní kasy se státníci radují, ty totiž klesají

Výdaje státu jsou meziročně pozitivní. Klesly totiž o 7,4 miliardy na 656 miliard korun. Na sociální dávky však padlo o 0,7 procenta více než před rokem, tedy 251 miliard korun. Z toho na důchodech stát vyplatil 201 miliard korun, což je o 4,5 miliardy více než o rok dříve. Důchodové pojištění ale tyto výdaje krýt nestačí. Stát na něm vybral pouze 181 miliard.

Největším problémem českých veřejných financí jsou dlouhodobě mandatorní výdaje. Jsou totiž předepsány zákonnými normami, a proto se s nimi špatně hýbe. Vláda sice plánuje jejich reformu, letošního rozpočtu se to však týkat ještě nebude. Proto se podle Marka přistupuje k plošnému zmrazování výdajů.

Ekonom Patria Finance David Marek o reformě mandatorních výdajů

„Podařit se to může, jedinou hlavní neznámou je politická vůle. Myslím, že teď po dlouhé době je šance na to, aby mohly být tyto kroky schváleny. Ostatně to, že máme většinovou vládní koalici, pozitivně hodnotí také ratingové agentury, které uvádějí, že pokud se tyto kroky podaří realizovat, potom by se Česká republika mohla za odměnu dočkat i lepšího ratingu, a tedy i možnosti případně levnějšího financování na dluhových trzích.“

Obsluha a úroky státního dluhu vyjdou stát draho. Přesto však ke konci července stát za tyto položky zaplatil v meziročním srovnání o 2,8 miliardy korun méně, tedy 27,3 miliardy korun.

Vydáno pod