Praha – Zdravotnictví je resortem, pod jehož ministry se v Česku nejčastěji otřásá židle. Za čtyři volební období se jich v něm vystřídalo třináct. Podle lékařů potřebuje současný systém zdravotní péče a příspěvků na ni zásadně reformovat. Mezi politiky se však zatím nenašel nikdo, kdo by měl k zásadním reformám dostatečně silnou vůli. Co by nás v této oblasti mohlo potkat po volbách? ČSSD slibuje zrušení regulačních poplatků, jinou zásadní změnu v resortu ale nechystá. Druhým dechem přiznává, že hodlá zachovat spoluúčast pacientů na stávající úrovni. ODS voličům nabízí kvalitní zdravotnictví, možnost výběru v oblasti zdravotní péče, to vše při zachování stávající spoluúčasti.
Zdravotnictví po volbách: Evoluce versus revoluce
ODS: Poplatky zdravotnictví pomáhají
ODS, která přistoupila k prvnímu kroku zdravotní reformy a zavedla poplatky ve zdravotnictví, tuto formu regulace obhajuje. „Když skončila vláda ČSSD, měli jsme zadlužené nemocnice a zadlužené zdravotní pojišťovny a kvůli tomu se několik stovek tisíc lidí nedostalo ke zdravotní péči. Dnes se k ní dostane každý, kdo ji potřebuje, a poplatky k tomu přispěly,“ podotkl v rozhovoru pro ČT24 náměstek ministryně zdravotnictví Marek Šnajdr.
Ekonomika ČT24 (zdroj: ČT24)
Poplatky podle ODS také snížily míru zneužívání zdravotní péče. Počet paralenů předepsaných na recept klesl po jejich zavedení desetkrát. Zneužívání záchranky v některých krajích se snížilo až o 40 procent. Pacienti se ve větší míře léčí moderními prostředky, na které v minulosti nebyly peníze, dodává strana.
V reformách je podle Šnajdra potřeba pokračovat i nadále. Musí se definovat standard, aby bylo jasné, na co stát má, a zavést soukromé zdravotní pojišťovny.
ČSSD: Evoluce místo revoluce
Sociální demokraté zásadní změny ve zdravotním systému nechystají. „České zdravotnictví je na velmi dobré úrovni, špičkové evropské i světové, my podporujeme změny evoluční, my nepotřebujeme jít revolučními změnami,“ řeklČT poslanec (ČSSD) a předseda výboru pro zdravotnictví Jaroslav Krákora.
Tím, že chce ČSSD zrušit regulační poplatky v případě svého úspěchu ve volbách, se netají. Snížení spoluúčasti pacientů však s nimi ruku v ruce zřejmě nepůjde. „Stagnovat, nezvyšovat,“ řekl na adresu spoluúčasti Krákora.
Po zrušení poplatků na Slovensku výdaje občanů na péči vzrostly
„Na Slovensku se paradoxně po zrušení poplatků spoluúčast zvýšila. V roce 2005, když lidé ještě platili poplatky, byla spoluúčast kolem 20 miliard slovenských korun, v roce 2009, poté co sociální demokracie zrušila většinu poplatků, byla 35 miliard korun,“ potrhl Tomáš Szalay, zakládající partner Health Policy Institute.
A co menší strany?
Poplatky ve zdravotnictví se příliš nezamlouvají ani komunistům, kromě toho by chtěli ve zdravotnictví prosadit i další změny, třeba pomoci s výdaji na léky starým lidem. „Jestliže platíme 13,5 procenta zdravotní daň, tak KSČM skutečně nemá v programu zvyšování poplatků. Chce zavést sociální klausuli, tzn. tam, kde je skutečně nízký příjem, u těch lidí, kteří jsou chronicky nemocní, staří, ti aby byli úplně od spoluúčasti osvobozeni,“ uvedla poslankyně za KSČM Soňa Marková.
Kolik nás stojí zdravotní péče?
13,5 procenta z toho, co každý měsíc vyděláme, je suma, kterou přispíváme na zdravotnictví. Jen 4,5 procenta z této částky se nám přitom strhne z platu, dalších 9 procent odvádí náš zaměstnavatel ze svého. Pojistné za sebe ale každý měsíc musí platit také podnikatelé, a dokonce i lidé bez příjmu, tj. ti, kteří nepobírají žádné sociální dávky. Za nezaměstnané, studenty, děti a důchodce pak platí stát, za každého 723 korun měsíčně.
Ročně zdravotnictvím proteče přes 200 miliard korun. To, co stát vybere, přerozdělí. Pojišťovny dostanou peníze podle přesně daných pravidel, mezi kterými figuruje třeba počet klientů, jejich pohlaví či věk.
Tento systém však není optimální a potýká se s celou řadou problémů. Tím nejhlavnějším je to, že státem vybrané a přerozdělené příjmy systému kolísají. Dalším pak třeba to, že je nemotivační. Lékaře nehodnotí za kvalitu péče, pacienty zase nenutí, aby se starali o své zdraví.
Novinka roku 2008 – regulační poplatky
Od roku 2008 vstoupil do českého zdravotnictví nový prvek – regulační poplatky. Měly lidi odradit od zbytečných návštěv u lékaře, zpoplatnily také vydané recepty. V roce 2009, kdy se už poplatky vybíraly ve značně osekané verzi, na nich do zdravotnictví přiteklo zhruba 5,7 miliardy korun.
I přes regulační poplatky je spoluúčast Čechů, kterou se podílí na nákladech ve zdravotnictví, pouhých 17 procent. „Ve srovnání se světem je to číslo velice malé,“ řekl ČT ředitel Všeobecné zdravotní pojišťovny Pavel Horák.
Lékaři od nové vlády vzešlé z květnových voleb čekají především nové zdravotnické zákony, staré podle nich už nevyhovují současné situaci, některé již totiž platí více než 40 let. Mnoho procesů je podle lékařů třeba racionalizovat a určit standardy. Jen tak prý bude možné udržet stávající kvalitu systému.
GALERIE
Slovenská vlajka