Vrátit, či nevrátit peníze - toť otázka pro Island

Reykjavík - Island hlasuje v referendu, které může rozhodnout o dalším osudu státu. Přes 320 tisíc obyvatel této severoevropské země rozhoduje o tom, jestli ostrovní stát vrátí přibližně pět miliard dolarů, o které přišli britští a holandští vkladatelé po pádu bankovního sektoru koncem roku 2008. Půjčky od Mezinárodního měnového fondu a ostatních států mají pomoci zemi, kdysi přezdívané ekonomický zázrak, znovu se postavit na nohy. Podle průzkumů chce většina lidí hlasovat v referendu proti. „Dokonce i ministr financí je na vážkách, jak se rozhodne. A když ani on sám si není jistý, jak hlasovat, nikdo z občanů to nepodpoří,“ míní politolog Eirikur Bergmann.

Pokud ale Islanďané vrácení ztracených vkladů v neděli zamítnou, mohlo by dojít k pozdržení finanční pomoci a zhoršení podmínek plánovaných úvěrů. „Rozhodně řeknu ne, tím jsem si jistý,“ prohlásil jeden z dotázaných Islanďanů.

Většina Islanďanů tedy vyplacení Nizozemců a Britů pravděpodobně odmítne. Island ovšem už s oběma zeměmi jedná o lepších podmínkách, takže referendum podle některých voličů řeší starou věc.

Reportáž Bohumila Vostala (zdroj: ČT24)

Aby bylo referendum ještě zvláštnější, islandská premiérka oznámila, že se do hlasovací místnosti nedostaví. „Británie a Nizozemsko by neměly žádat vyšší úroky a vydělávat tak na neštěstí Islandu,“ říká premiérka Jóhanna Sigurdardóttirová.

Obě země se brání, že jednají podle mezinárodních pravidel. Své občany za ztráty v islandské bance Icesave vyplatily samy a nyní od ostrova chtějí peníze zpět, protože Island padlé banky zestátnil. Státu podle komentátorů hrozí mezinárodní izolace.

„Island to přežije. Máme rybářství, turistiku, zdroje“

„I kdyby nás Mezinárodní měnový fond opustil a nepovedl se ani vstup do Evropské unie, Island to přežije. Máme rybářství, turistiku, obnovitelné zdroje energie,“ reaguje na špatné zprávy islandský ministr zahraničí Össur Skarphedinsson.

Takový optimismus ale snad není na místě. Nezaměstnanost i ceny stoupají. Loni islandská ekonomika spadla o 6,5 procenta. Islanďané dále stále silněji slyší na nacionální volání - proti vstupu do Evropské unie je přes polovinu obyvatel, tedy dvakrát více než při finančním krachu před dvěma lety, kdy v Bruselu naopak viděli záchranu.