Kodaň - V Kodani dnes začala konference OSN o klimatických změnách. Zúčastní se jí 15 000 delegátů ze 192 členských zemí OSN, včetně stovky světových státníků. Cílem je v nadcházejících dvou týdnech najít způsob, jak zastavit oteplování planety omezením emisí skleníkových plynů, a jak opatření financovat. Schůzka je označována za největší a nejvýznamnější ekologický summit všech dob. Plány vůdců světových velmocí přijet na závěr konference napovídají, že je naděje na uzavření silné politické dohody, kterou by měla v roce 2010 následovat právně závazná dohoda nahrazující Kjótský protokol o snižování emisí skleníkových plynů, jehož platnost vyprší v roce 2012.
Kodaňský summit má velké ambice
V úvodním projevu premiér hostitelského Dánska Lars Lokke Rasmussen uvedl, že jednání před závěrem summitu chystaným na 18. prosince se zúčastní 110 šéfů států a vlád. Budou mezi nimi i americký prezident Barack Obama, britský premiér Gordon Brown, francouzský prezident Nicolas Sarkozy, český premiér Jan Fischer i předsedové čínské a indické vlády Wen Ťia-pao a Manmóhan Singh.
Dánský premiér Lars Lokke Rasmussen
„Je zapotřebí silná a ambiciózní dohoda.“
GALERIE
videogallery_82837
Podle Rasmussena odráží přítomnost tolika vůdců bezprecedentní mobilizaci politického odhodlání bojovat proti změnám klimatu: „Představuje obrovskou příležitost. Příležitost, kterou si nemůžeme dovolit promeškat.“ Podle dánského premiéra je dohoda na dosah.
David Sutton, poradce pro životní prostředí
„Otázka není, jestli si můžeme dovolit něco dělat s klimatickými změnami. My si nemůžeme dovolit nic nedělat. Buď se přizpůsobíme, nebo zemřeme.“
Na konferenci zřejmě nevznikne právně závazná dohoda
Ovšem podle zpravodajky ČT Barbory Šámalové problém spočívá v tom, že na konferenci pravděpodobně nevznikne právně závazná dohoda, ale pouze politické prohlášení. Premiér Rasmussen má představu zhruba pěti až osmistránkové politické dohody s přílohami, kde budou popsány povinnosti jednotlivých států a zároveň by se mělo stanovit datum pro právní závaznou dohodu, jež by měla být podepsána v příštím roce.
Kodaňský summit musí překonat velké rozpory mezi bohatými a chudými státy ohledně toho, kdo a jak bude emise snižovat a kdo bude toto snižování financovat. Rozvíjející se země požadují na boj proti globálnímu oteplování ročně až 400 miliard dolarů. Vyspělé země by se podle šéfa sekretariátu OSN pro změny klimatu Yva de Boera mohly dohodnout na celkové sumě k vyplacení do roku 2020, která by odpovídala ročně 100 miliardám dolarů.
Český ministr životního prostředí Jan Dusík dnes v České televizi řekl, že přispěvatelem by se od roku 2013 měla stát i Česká republika, která by ročně vydávala částku v řádech jednotek miliard korun.
Před začátkem konference byl De Boer optimistický, když poukázal na to, že v posledních týdnech se nově zavázala k redukcím exhalací řada zemí: „Za 17 let jednání o klimatu neučinilo závazky tolik států.“
USA slíbily, že v Kodani nabídnou zlomové snížení emisí
Spojené státy, které jsou po Číně druhým největším znečišťovatelem světového ovzduší a zároveň nejsou signatáři Kjótského protokolu, koncem listopadu slíbily, že v Kodani nabídnou snížení exhalací skleníkových plynů v USA do roku 2020 o 17 procent proti roku 2005.
Hned po USA si poprvé stanovily konkrétní cíle v omezování růstu emisí i Čína a pátý největší globální znečišťovatel Indie. Peking do roku 2020 hodlá zmenšit své exhalace oxidu uhličitého na jednotku HDP o 40 až 45 procent oproti roku 2005, o 20 až 25 procent pak Indie.
Globální oteplování - důsledek emisí, nebo přirozený cyklus?
Zemské klima se přitom mění od nepaměti. Ještě nikdy ale asi nedocházelo k tak prudkým změnám a výkyvům počasí jako během posledních několika desítek let. Ohřívání planety spouští řetězec následků - stoupají hladiny oceánů, přicházejí mohutnější záplavy, migrují zvířata, zemědělci musí pěstovat jiné plodiny. „Pokud se atmosféra ohřeje o dva stupně, oceány to může zvednout až o metr a půl. Mnohé ostrovy skončí pod hladinou,“ varoval na konferenci předseda Mezivládního panelu pro změnu klimatu Rádžéndra Kumar Pačaurí.
Ať už změny klimatu způsobuje cokoli, jisté je, že skleníkových plynů chrlí člověk do atmosféry více než kdykoli předtím. Světová meteorologická organizace oznámila, že rekordní hladinu CO2 ve vzduchu naměřila loni a od té doby dál stoupá.
GALERIE
Lars Lokke Rasmussen