Boj s klimatickými změnami bez peněz z EU

Lucemburk – Kolik peněz přispěje Evropská unie chudým zemím na boj proti klimatickým změnám? I po dnešním jednání ministrů financí to zůstává velkou neznámou. Ministři se totiž podle diplomatických zdrojů zejména kvůli Polsku nedokázali dohodnout na financování nutných opatření. Situaci se nicméně ještě pokusí zachránit vedoucí představitelé členských států na nadcházejícím summitu EU 29. a 30. října v Bruselu.

„Podle nás by unie neměla dávat rozvojovým zemím od roku 2020 míň než 30 miliard eur,“ prohlásil německý europoslanec Jo Leinen. Jednotlivé členské státy ale jasno nemají, nedokáží se dohodnout. Dnes švédskému předsednictví zhatily i plány na mnohem menší pomoc.

Na krachu dnešních jednání se podepsalo zejména Polsko. Varšava žádá, aby unie při financování boje s klimatickými změnami brala ohled na méně prosperující země, které na něj nemají dost peněz. Takový postoj si získal sympatie i dalších nových členských států, například Lotyšska, které se již dříve dalo slyšet, že nemá peníze na snižování emisí skleníkových plynů kde vzít.

Reportáž Evy Hrnčířové (zdroj: ČT24)

Odpůrci stanovení přesných částek rovněž tvrdili, že jejich stanovení by mohlo poškodit Evropu na prosincovém jednání o klimatických změnách a nástupci tzv. Kjótského protokolu, které se má konat v Kodani. Naopak příznivci stanovení přesných částek varují, že by jejich nestanovení mohlo naopak kodaňský summit zkomplikovat.

„Nemůžeme si dovolit selhat. Kdyby se to některým z nás stalo, všichni za to draze zaplatíme,“ varoval před možným krachem kodaňských jednání britský premiér Gordon Brown.

Tzv. Kjótský protokol nutí státy snižovat emise skleníkových plynů, ale jen do roku 2012. Po tomto datu by se emise měly snižovat ještě rychleji, což si ale vyžádá velké finanční náklady. Emise skleníkových plynů zásadně přispívají ke globálnímu oteplování.

Vydáno pod