Stockholm - Nobelovu cenu za ekonomii letos získali dva američtí ekonomové Elinor Ostromová a Oliver Williamson za analýzy v různých oblastech spravování ekonomických zdrojů. Oznámil to dnes výbor pro udělování Nobelovy ceny při Švédské akademii věd. Ostromová je vůbec první ženou, která cenu za ekonomii v její 41leté historii obdržela.
Nobelovu cenu za ekonomii mají Američané Ostromová a Williamson
Americkou ekonomku ocenila Švédská královská akademie věd za její přínos v problematice otázky veřejných zdrojů a společného majetku, protože ukázala, jak lze společný majetek výhodně spravovat v rámci sdružení uživatelů. Zpochybnila tak převládající názor, podle něhož je veřejné zdroje nutno buď podřídit centrálním autoritám, nebo zprivatizovat.
Williamson si Nobelovu cenu vysloužil za teorii, podle níž firmy slouží jako struktury pro řešení konfliktu. Zjistil, v jakých případech roste ochota ekonomických subjektů vést své transakce v hranicích firmy.
Reportáž Pavly Hejlové (zdroj: ČT24)
„V předešlých třech desetiletích tyto vlivné příspěvky vedly k přesunutí výzkumu spravování ekonomických zdrojů z okraje do popředí vědecké pozornosti,“ uvedl výbor pro udělování ceny.
Nobelova cena za ekonomii se uděluje od roku 1969. Nepatří tak mezi pět původních cen určených poslední vůlí vynálezce dynamitu Alfreda Nobela. Naprostou většinu cen za ekonomii získali američtí ekonomové. „Američané mají nejlepší ekonomické školy,“ vysvětlil ekonom poradenské společnosti Partners Pavel Kohout.
Kromě samotného ocenění obdrží laureáti Nobelovy ceny za ekonomii také finanční odměnu ve výši deseti milionů švédských korun, tedy asi 25 milionů korun.
Laureáti Nobelovy ceny za ekonomii 2009:
Elinor Ostromová
- Narodila se v roce 1933 v Los Angeles. Vystudovala politologii na Kalifornské univerzitě (UCLA) v Los Angeles, kde v roce 1965 získala doktorát.
- V současné době je profesorkou politologie na Indianské univerzitě v Bloomingtonu.
- Je považována za přední odbornici na společné (veřejné) zdroje, jimiž jsou například lesy, orná půda, ropná ložiska. Ostromová analyzovala, jak různé institucionální vlastnictví veřejných zdrojů po tisíce let zabránilo kolapsu ekosystému jako celku. Charakterizovala pravidla, která vedou k příznivým výsledkům při nakládání se společnými zdroji.
- Za svou práci obdržela již řadu cen, například v roce 1999 jako první žena dostala prestižní cenu Johana Skytta za politologii, udělovanou na univerzitě ve švédské Uppsale, či v roce 2005 obdržela cenu Jamese Madisona od Americké politologické asociace.
Oliver Eaton Williamson
- Narodil se 27. září 1932 v USA. V roce 1955 absolvoval bakalářská studia na Massachusettském technickém institutu a v roce 1960 získal magisterský titul na Stanfordově univerzitě. O tři roky později obdržel doktorát na Carnegie-Mellonově univerzitě.
- V 60. letech působil jako profesor ekonomie na Kalifornské univerzitě v Berkeley, poté až do roku 1983 přednášel ekonomii na Pensylvánské univerzitě a pak pět let na Yaleově univerzitě. V letech 1966 až 1967 působil na ministerstvu spravedlnosti USA v antitrustovém oddělení.
- Od roku 1988 je emeritním profesorem obchodu, ekonomie a práva na Kalifornské univerzitě v Berkeley.
- Patří k předním představitelům nové institucionální ekonomie. Významně rozpracoval například teorii transakčních nákladů Ronalda Coasea pro hospodářské organizace. Podílel se také na rozpracování teorie zastupování, kdy zástupce mívá více informací než vlastník, jehož zastupuje, a tudíž může činit rozhodnutí, jež vlastníka mohou poškodit.
- Významně přispěl k prosazení reforem veřejné politiky v oblasti antimonopolního zákonodárství.
- Obdržel mnoho cen a čestných doktorátů řady univerzit.