Washington – I když hospodářská krize udeřila naplno 7. září 2008, kdy americká vláda oznámila, že převezme kontrolu nad polostátními hypotečními agenturami Fannie Mae a Freddie Mac, problémy se objevily už dříve. Na konci roku 2006 se totiž začal otřásat hypoteční trh v USA, jehož kolaps postupně přerostl v globální krizi. Za otřesy amerického hypotečního trhu stály nesplácené hypotéky poskytované za vyšší úrokové sazby klientům se špatnou úvěrovou minulostí.
Ekonomická krize: nejdříve špatné hypotéky, poté krach bank
V roce 2006 se konfiskace zadlužených obytných domů v USA dostaly na rekordní úroveň a prodej nových rodinných domů v USA se za celý rok 2006 snížil o 17,3 procenta, a zaznamenal tak první pokles za posledních šest let a největší propad za 16 let.
Na hypoteční krizi reagovaly pádem i akcie
Richard Hindls ve Studiu 6 (zdroj: ČT24)
Počet nesplácených a předčasně ukončených hypoték v USA se pak na jaře 2007 dostal na nový rekord, což zapříčinilo krach desítek poskytovatelů úvěrů. Kvůli krizi hypotečních ústavů poté začaly výrazně padat americké akcie kvůli obavám, že problémy by mohly mít vliv na finanční sektor a celou ekonomiku. Důvodem oprávněných obav bylo, že trh amerických hypoték je díky převádění hypotečních úvěrů na obchodovatelné cenné papíry těsně propojen s finančními trhy v USA i v dalších zemích.
V důsledku toho zmrazila v srpnu 2007 největší francouzská veřejně obchodovaná banka BNP Paribas výběry hotovosti ze tří svých investičních fondů, což zdůvodnila krizí v sektoru rizikových hypoték v USA, a krize se tak přelila do Evropy. Firmy, které obchodovaly se strukturovanými dluhopisy souvisejícími s hypotékami, musely jejich hodnotu ve svém účetnictví odepsat a dostaly se do problémů. Růst úroků na evropském peněžním trhu a propad akcií i cen komodit na sebe nenechal dlouho čekat.
Jako lék proti krizi použily centrální banky pumpování krátkodobých úvěrů, ale situace se zlepšila jen dočasně. Na podzim roku 2007 ohlásila řada prestižních bank těžké ztráty, což vyústilo v rezignaci jejich šéfů. V březnu 2008 americká centrální banka (Fed) oznámila, že k zastavení šíření globální finanční krize použije další nástroje, i takové, které nevyužila od hospodářské krize v 30. letech.
Další klíčové oznámení přišlo v březnu, kdy se banka JPMorgan Chase chopila koupě hroutící se investiční banky Bear Stearns, která se stala první velkou bankou, již zničila krize na úvěrových trzích. Sedmého září americká vláda oznámila, že převezme kontrolu nad polostátními hypotečními agenturami Fannie Mae a Freddie Mac, jež v USA hrají ústřední roli ve financování trhu hypoték a jejichž ztráty se za poslední rok vyšplhaly na téměř 14 miliard dolarů (244 miliard korun).
Česká veřejnost byla zhruba před rokem uklidňována, lépe řečeno kolíbána, že krize zemi nezasáhne. „Situace nevyžaduje žádné záchranné scénáře. Nejsme v krizi, jsme jenom ve fázi o něco pomalejšího růstu,“ prohlásil 2. října 2008 tehdejší ministr financí Miroslav Kalousek. Ovšem jeho snahou bylo podle rektora VŠE Richarda Hindlse spíše zachovat chladnou hlavu, protože Češi mají často sklony k panice.
Klíčový okamžik - pád Lehman Brothers
S plnou silou krize udeřila 15. září, kdy americká investiční banka Lehman Brothers oznámila, že zažádá o bankrotovou ochranu před věřiteli.
Dále následovala vlna akvizic, rekordních bankrotů, znárodňování finančních institucí v USA i v dalších zemích nebo propady světových akciových trhů. Řada zemí také oznámila propady hospodářského růstu a nezaměstnanosti a krize stále citelněji zasahovala další a další odvětví ekonomiky. Řada zemí se musela dohodnout s MMF na pomocných úvěrech a například Island se ocitl na prahu státního bankrotu. Jednotlivé země také na krizi reagovaly záchrannými plány v hodnotě stovek miliard dolarů, zavedením takzvaného šrotovného nebo zvýšením záruk na bankovní vklady.
Většina ekonomů označila za hlavní původce krize „nenasytnost“ bankéřů, kteří půjčovali téměř každému, špatnou regulaci finančního trhu a ratingové agentury, které hodnotí úvěrová rizika. Podle některých analytiků ke krizi výrazně přispěli i politici zejména z tábora demokratů, kteří prostřednictvím hypotečních agentur těžících z podpory státu prosazovali svůj program zvýšené dostupnosti bydlení. Agentury jim vyhověly, protože po účetních skandálech nechtěly přijít o své privilegované postavení. Když se ukázalo, že se trh dostává do problémů, začali někteří ekonomové volat po přísné regulaci Fannie Mae a Freddie Mac a omezení růstu jejich stále rizikovějších hypotečních portfolií. Díky demokratům ale neprošel klíčový zákon, který by obě agentury výrazně reformoval.
Krize zasáhla takřka všechna odvětví světových ekonomik a dopadla i na české hospodářství. Jmenovat lze například její negativní vliv na poptávku po nových automobilech, již zmiňovaný pokles důvěry na finančních trzích či dopad na letecký průmysl a turismus obecně.
Přelom roku 2006 a 2007
Poté, co se úrokové sazby v USA vyšplhaly za dva roky z jednoho procenta na více než pět, začal růst počet nesplácených hypotečních úvěrů. Na rekordní úroveň se dostal zejména počet „rizikových hypoték“, tedy půjček poskytovaných méně bonitním klientům.
Jaro 2007
Počet nesplácených hypoték v USA se dostal na nový rekord a desítky poskytovatelů úvěrů zkrachovaly. Kvůli obavám, že problémy hypoték by mohly mít vliv na finanční sektor a celou ekonomiku, poté výrazně padaly americké akcie.
9. srpna 2007
Největší francouzská veřejně obchodovaná banka BNP Paribas zmrazila výběry hotovosti ze tří svých fondů, jež investovaly do rizikových hypoték v USA. Krize se tak přesunula do Evropy. Týž den Evropská centrální banka (ECB) poskytla peněžnímu trhu injekci 94,8 miliardy eur (naposledy obdobné množství peněz na trh uvolnila po teroristických útocích z 11. září 2001). Obdobný krok učinily posléze i centrální banky Kanady, USA a Japonska.
Říjen - listopad 2007
Řada významných bank, včetně švýcarské UBS a amerických Citigroup a Merrill Lynch ohlásily těžké ztráty za třetí čtvrtletí, což vyústilo v rezignaci jejich šéfů.
17. března 2008
Americká centrální banka Fed oznámila, že k zastavení šíření globální finanční krize použije další nástroje, i takové, které nevyužila od hospodářské krize v 30. letech. Kromě snižování úrokové sazby jde hlavně o různé způsoby pumpování dalších peněz do ekonomiky.
Oznámeno, že banka JPMorgan Chase koupí hroutící se investiční banku Bear Stearns, která se stala první velkou bankou, již zničila krize na úvěrových trzích.
12. července 2008
Americký úřad pro bankovní dohled převzal do vlastnictví kalifornskou hypoteční banku IndyMac Bancorp., která jako pátá americká banka zkrachovala v roce 2008 kvůli úvěrové krizi. Šlo o třetí největší bankovní krach v poválečné historii USA.
7. září 2008
Americká vláda oznámila, že převezme kontrolu nad klíčovými polostátními hypotečními agenturami Fannie Mae a Freddie Mac. Vláda se zaručila za dluhy ústavů a podpoří je kapitálem v objemu až 200 miliard dolarů (3,5 bilionu korun).
15. září 2008
Americká investiční banka Lehman Brothers oznámila, že zažádá o bankrotovou ochranu. Stát odmítl dát na záchranu ztrátové banky peníze daňových poplatníků.
Druhá největší americká bankovní skupina Bank of America uvedla, že za 50 miliard dolarů koupí největší světovou makléřskou společnost Merrill Lynch.
17. září 2008
Fed oznámil, že v součinnosti s vládou zachrání jednu z největších světových pojišťoven American International Group (AIG) úvěrem až 85 miliard dolarů (asi 1,43 bilionu korun). Vláda převezme v pojišťovně 79,9 procenta akcií.
22. září 2008
Investiční banky Goldman Sachs a Morgan Stanley požádaly Fed o souhlas se změnou firemní struktury. Z ústavů se tak stanou bankovní holdingy, které budou podléhat dozoru Fedu a které budou moci provozovat i
komerční bankovnictví.
25. září 2008
Prezident USA George Bush prohlásil v televizním projevu, v němž se snažil Američany i Kongres přesvědčit o nutnosti poskytnout finančnímu systému 700 miliard dolarů, že vidí svou zemi uprostřed vážné
finanční krize.
26. září 2008
Vláda uzavřela největší domácí spořitelnu Washington Mutual. Pád se stal největším krachem v historii bankovního sektoru USA.
29. září 2008
Sněmovna reprezentantů odmítla plán podpory finančního systému v hodnotě 700 miliard dolarů. Odmítnutí vyvolalo na burzách největší propad od krachu v říjnu 1987.
3. října 2008
Sněmovna reprezentantů schválila plán stabilizace tamního finančního systému, na jehož podporu chce vláda vynaložit až 700 miliard dolarů (zhruba 12 bilionů dolarů). Návrh zákona následně podepsal americký prezident George Bush.
4. října 2008
Čtyři největší země EU (Francie, Německa, Británie a Itálie) se dohodly, že členové EU budou moci kvůli finanční krizi překračovat limity rozpočtových deficitů.
7. října 2008
Ministři financí zemí EU schválili zvýšení záruky za vklady na 50 000 eur (1,25 milionu korun) z dosavadních 20 000 s tím, že některé země chtějí zavést limit 100 000 eur.
15. října 2008
Šéfové vlád EU na summitu v Bruselu podpořili záchranný plán pro finanční sektor, který chce na podporu bank ohrožených finanční krizí uvolnit více než dva biliony eur.
31. prosince 2008
Londýnská burza oznámila, že hlavní index britského akciového trhu utrpěl v roce 2008 kvůli krizi a ekonomické recesi ve světě svou dosud nejhlubší ztrátu. Index FTSE 100 se za rok propadl o 31,5 procenta na 4423,34 bodu, což byl jeho nejhorší výkon od roku 1984, kdy byl vytvořen.
Také západoevropské akciové trhy v roce 2008 pod tlakem krize a recese zaznamenaly rekordní propad. Nejsledovanější evropský akciový index FTSEurofirst 300 za rok ztratil 45 procent a skončil na 832 bodech.
13. února 2009
Americká Sněmovna reprezentantů schválila stimulační plán v hodnotě 787 miliard dolarů (17,5 bilionu korun). Plán následně schválil Senát a poté podepsal americký prezident Barack Obama.
2. března 2009
Dow Jonesův index, hlavní burzovní index v USA, poprvé od října 1997 klesl pod 7000 bodů.
22. dubna 2009
Mezinárodní měnový fond (MMF) předpověděl v aktualizovaném výhledu, že světová ekonomika v roce 2009 klesne asi o 1,3 procenta, což je nejhorší vývoj od druhé světové války.
30. dubna 2009
Americká automobilka Chrysler požádala soud o bankrotovou ochranu před věřiteli. Chrysler se poté spojil s italským Fiatem.
1. června 2009
Největší americká automobilka General Motors požádala soud o bankrotovou ochranu před věřiteli. Vyhlásila tak třetí největší bankrot v historii USA. Bankrotový režim automobilka opustila po 39 dnech 10.
července.
GALERIE
BNP Paribas