Praha - Pokud obchodní řetězce zneužijí svého výsadního postavení na trhu, mohly by v budoucnu zaplatit pokutu. Počítá s tím návrh zákona o významné tržní síle a jejím zneužití, který do Poslanecké sněmovny předložila skupina poslanců v čele s Michalem Haškem (ČSSD). Obchodní řetězce s návrhem nesouhlasí a tvrdí, že vztahy mezi obchodníky a dodavateli dostatečně řeší stávající legislativa. S další regulací podnikání obchodních řetězců nesouhlasí ani ministr zemědělství Petr Gandalovič (ODS).
Poslanci chtějí omezit sílu obchodních řetězců
„Není možné obchodním řetězcům s ohledem na hospodářskou soutěž nařizovat, kolik má stát mléko nebo máslo, ale dovedu si představit, že budou vztahy mezi řetězci a jejich dodavateli pod veřejnou kontrolou,“ vysvětlil Hašek. Podle návrhu by obchodníci s ročním obratem vyšším než pět miliard korun měli vypracovat etický kodex zakotvující standardy chování vůči dodavatelům, který následně budou muset dodržovat. Pokud obchodní řetězce tato etická pravidla poruší a zneužijí své výsadní postavení na trhu, bude jim podle Haška hrozit pokuta v rozmezí od 100.000 korun do deseti milionů korun, případně až do výše deseti procent z čistého obratu. Dodržování zákona má kontrolovat Úřad pro ochranu hospodářské soutěže.
Potravináři i zemědělci již delší dobu požadují, aby stát zákonnou úpravou zasáhl do chování řetězců vůči dodavatelům. Maloobchodní sítě podle nich mnohdy tlačí ceny nakupovaných výrobků velmi nízko, mívají dlouhé doby splatnosti a od dodavatelů vyžadují různé poplatky, třeba za vystavení zboží na výhodném místě, tzv. regálné. Například v závěru loňského roku podle šéfa Potravinářské komory Miroslava Tomana některé obchodní řetězce při jednáních o dodávkách na letošní rok své dodavatele nutily snížit ceny o pět či deset procent, jinak od nich přestanou odebírat. „Musíme si uvědomit, že nízká cena a maximální zisk pro řetězce znamená neúnosný tlak pro dodavatele,“ podotkl Hašek.
Ministr Gandalovič ale upozornil, že návrh zákona, který má omezit zneužívání tržní síly obchodních řetězců vůči odběratelům, může mít v konečném důsledku velmi negativní dopad na ceny a poškodit menší výrobce potravin. „V atmosféře zvyšování cen potravin je třeba brát nechtěné efekty při zavádění nových zákonů v potaz,“ prohlásil Gandalovič. Místo přijímání nových zákonů je podle něj třeba lépe využívat platné normy, například obchodní zákoník.
Podle jednatele obchodního řetězce Globus Petra Vyhnálka je zákon zbytečný. Postavení a chování subjektů na trhu již dostatečně upravuje současná legislativa. Doplnil, že některé řetězce, včetně Globusu, již přijaly etický kodex, podle kterého se ve vztahu k odběratelům řídí. Poukázal také na fakt, že u některých komodit, jako jsou například tavené sýry nebo balené vody, jsou v dominantním postavení s podílem 70, respektive 60 procent někteří dodavatelé, zatímco největší obchodník má pouze devět procent trhu.
Vydáno pod