Frankfurt nad Mohanem - Číňané, Rusové a Brazilci pracují na nahrazení dolaru jakožto nejdůležitější rezervní měny. Jeho kolísání ohrožuje rozvíjející se trhy. Podle ekonomů je právě fixace na dolar jedním z důvodů finanční krize. Na summitu OSN, který se bude počátkem června zabývat dopady krize na rozvojovou politiku, tak bude možná dusno.
Číňané, Rusové a Brazilci chtějí skoncovat s dolarem jakožto světovou rezervní měnou
Tak tvrdě ještě žádný západní ekonom dolar nenapadl: „Je jasné, že rezervní měna by neměla být totožná s národní měnou, protože to vede k ztrátě kázně ve finančním systému s katastrofálními následky pro zemi, jejíž měna je rezervní, ale také pro světovou ekonomiku," uvedl ve zprávě pro summit OSN, který se má konat 1. až 3. června, nositel Nobelovy ceny za ekonomii Joseph Stiglitz. Právě na summitu se má poprvé objevit otázka nové rezervní měny.
Komise také varuje, že dolar jakožto nejdůležitější obchodní a rezervní měnu čekají prudké výkyvy směnného kurzu. To dostává pod tlak především rozvíjející se ekonomiky, které mají v dolaru nahromaděnou velkou část svých měnových rezerv. Třeba Čína má dobré dvě třetiny svých rezerv v celkové výši 2 bilionu dolarů uloženou v amerických cenných papírech. Zkrátka klesá-li hodnota dolaru, rozplývá se také hodnota devizových rezerv.
„Zelená bankovka“ viníkem finanční krize
Rozvíjející se ekonomiky nemohou proti dolaru i kvůli vlastnímu zájmu mluvit příliš negativně. Brazilci, Rusové a Číňané si tak mohou pouze přát, aby nová rezervní měna byla nezávislá na měnové politice USA a výkyvech dolaru. S tímto požadavkem přispěchal koncem března guvernér čínské centrální banky Zhou Xiaochouan. V krátkém čase byly tyto požadavky podpořeny také americkým ekonomem Nourielem Roubinim a profesorem Berkeleyské univerzity Barry Eichengreenem. Před konferencí OSN o následcích finanční krize pro rozvojovou politiku, které se účastní ministři ze 192 států, doporučují, aby byl dolar posunut do popředí jednání.
Mnoho ekonomů vidí ve vedoucí roli dolaru důvody pro velké množství finančních krizí probíhajících od začátku sedmdesátých let minulého století. Tehdy zkolaboval poválečný systém pevného měnového kurzu s dolarem v centru. Přesto jej pro transakce upřednostňují exportéři a bankéři centrálních bank dodnes.
Dohoda reálná není
Přesto je nepravděpodobné, že by se všech 192 států bylo schopno počátkem června konkrétně dohodnout na nové světové měně. V diplomatičtější druhé verzi expertních návrhů tak již pouze zní, že chtějí vyzkoušet, jak by rezervní systém s „prominentnější a efektivnější rolí“ zvláštních práv čerpání Mezinárodního měnového fondu fungoval.