Praha - Na financování deficitu rozpočtu by si stát mohl v příštích letech půjčit až 140 miliard korun od českých domácností. Vydávat dluhopisy a nabízet je obyvatelstvu plánuje ministr financí Miroslav Kalousek již tento rok. Chce garantovat výnos nejspíše mezi třemi až čtyřmi procenty a také jejich zpětný odkup, kdykoliv o to majitelé cenného papíru požádají. Správce státní kasy tím chce také rozhýbat poskytování úvěrů bankami. Dnešní den přinesl také zpřesněné údaje ministerstva financí o velikosti celkového státního dluhu. Ten dosahuje již takřka jednoho bilionu korun, na každého občana tak připadá zhruba 96 tisíc.
Vláda si na deficit půjčí i od domácností
Záměrem ministra financí je restrukturalizace dluhu, kdy by podíl vládních dluhopisů v rukou domácností postupem času mohl stoupnout až na 10 až 15 procent. Tak je tomu ve vyspělých světových ekonomikách. V Česku drží lidé pouhé jedno procento státních obligací, tj. minoritní část, a podle Michala Brožky, analytika Raiffeisen Bank, to tak zůstane i nadále. Nevýhodou takovýchto finančních instrumentů je totiž jejich nízká likvidita a v krátkodobém horizontu nesou jejich vlastníci riziko růstu úrokové sazby, což tyto cenné papíry znehodnocuje. „Jedná se však o velice bezpečný instrument, pro někoho to tedy může být velice atraktivní,“ připojuje na druhé straně výhodu vládních dluhopisů Brožka.
„Avizované dosažení až 15procentního podílu domácností na financování státního dluhu považuji za dlouhodobý úkol, trh rozhodně není schopen absorbovat částku řekněme nad 100 miliard korun během příštích měsíců, ale spíše let,“ dodává analytik společnosti Cyrrus Marek Hatlapatka.
Cílem je vytvořit konkurenci úvěrům komerčních bank
Miroslav Kalousek v nedělních Otázkách Václava Moravce uvedl, že jedním z cílů dluhopisového programu je přimět banky, aby poskytovaly více úvěrů. Lidé si tak podle něj budou moci vybrat, zda nechají peníze v bance, anebo je zhodnotí prostřednictvím státních dluhopisů. Podle správce státní kasy je problém, že nadpoloviční část zisku českých bank není z úvěrového byznysu, ale z poplatků. Brožka však tvrdí, že plán s vládními dluhopisy může mít i opačný efekt.
Michal Brožka, analytik Raiffeisen Bank:
„Vydání dluhopisů může být trochu dvousečné, pokud by ta logika byla tak, že banky kupují dluhopisy místo, aby poskytovaly úvěry, může to být pozitivní, ale v reálu tomu tak není. Pokud by byl výnos tak atraktivní, že by vytahoval vklady z bank, může je přimět k ještě nižšímu úvěrování.“
Podle expertů lze strategii státu hodnotit jako dobrou snahu pokrýt deficit rozpočtu efektivně v době, kdy je jeho profinancování na finančním trhu nákladné. „Odbyt“ vládních obligací však bude záviset na konečných parametrech, hlavně na jejich výnosnosti, zdali budou podléhat zdanění a za jakých podmínek je budou moci lidé odprodat zpět. Riziko pak podle odborníků spočívá v tom, že domácnosti nejsou ještě příliš zvyklé a ochotné investovat na delší dobu. Roli také může hrát obava z vysoké inflace po skončení krize.
„Z hlediska nabízených podmínek se nemůžu zbavit dojmu, že ministerstvo financí hledá neexistující oběd zadarmo,“ komentuje vládní plány analytik UniCredit Bank Pavel Sobíšek.
Ministersto financí počítá v současnosti i s dvouprocentním poklesem růstu hrubého domácího produktu. V tomto případě by schodek státního rozpočtu dosahoval až 120 miliard korun. Šéf opozičních sociálních demokratů Jiří Paroubek varuje před propadem ekonomiky až o pět procent. Tato slova označil premiér Topolánek za šíření poplašné zprávy. Stále platný státní rozpočet schválený na letošní rok je postaven na růstu ekonomiky o 4,8 procenta a schodku 38,1 miliardy korun.
Státní dluh dosahuje takřka bilionu korun
Dnešní den byly také zveřejněny zpřesněné informace ministerstva financí podle metodiky Mezinárodního měnového fondu o celkovém státním dluhu. Ten vzniká právě kumulací schodků státních rozpočtů a jeho hodnota vzrostla ke konci loňského roku o více než 107 miliard korun na 999,8 miliard. Vnitřní zadlužení státu stouplo během loňského roku přibližně 40 miliard na 814,3 miliardy. Zahraniční dluh státu stoupl o více než 62 miliard korun na 185,5 miliardy.
Financovat státní dluh je možno pokladničními poukázkami, státními obligacemi, přímými půjčkami nebo například úvěry od Evropské investiční banky.
Miroslav Kalousek