Brusel - Evropská centrální banka chce prosadit jednotný dozor nad evropským bankovním trhem. Ten postihla nejhorší finanční krize v historii Evropské unie, která nemusí být zdaleka u konce. V čele nově zřízeného nadnárodního dozorčího systému by měla stát právě ECB. Vyplývá to z prohlášení jejích představitelů Lorenza Bini Smaghiho a Erkkiho Liikanena.
ECB chce dohlížet na banky v celé unii
Krize odhalila nedostatky v evropském bankovním dozoru a přiměla ECB přehodnotit postoj k dozoru nad nadnárodními bankami, v nichž je 80 procent unijních vkladů. Dozor nad bankami má přitom v Evropě stále národní charakter, krize navíc rozdmýchala mezi některými národními dozorčími orgány nedůvěru.
„Panuje teď obecná shoda, že nedostatky v regulaci a dozoru byly u kořene problému,“ řekl člen bankovní rady ECB Bini Smaghi. Dodal, že konkurence mezi národními finančními centry mezi sebou a stejně tak i mezi nadnárodními bankami maří spolupráci mezi orgány národního dozoru.
ECB v čele regulace - a co Británie?
Jelikož je ze 45 nadnárodních bank, které představují zmíněnou většinu evropských vkladů, 33 v šestnáctičlenné eurozóně, měla by podle Smaghiho být v centru reformovaného systému bankovního dozoru ECB. Bini Smaghi se ovšem nezmínil o největším evropském bankovním centru, kterým je Británie ležící mimo eurozónu.
Podle Bini Smaghiho by bylo nejlepším řešením dát nové pravomoci evropskému systému centrálních bank nebo orgánu, který bude mít k ECB blízko. Podle něj by se to dalo udělat tak, že by se nemusely měnit evropské smlouvy. Evropská komise se chystá doporučit lídrům EU reformu finančního dozoru k diskusi v březnu.
ECB se chystá snížit úroky
Člen rady guvernérů ECB Erkki Liikanen v rozhovoru pro finský internetový magazín Taloussanomat upozornil, že to nejhorší z finanční krize může ještě přijít. ECB se proto podle něj chystá v březnu snížit základní úrokovou sazbu ze současných 2 procent.
Vývoj úrokových sazeb ECB a Fedu