Moskva - Ruský plynárenský koncern Gazprom dnes ráno začal postupně obnovovat dodávky plynu pro evropské odběratele přes Ukrajinu. Není ovšem jasné, kdy přesně plyn dorazí do Evropské unie. Podle odhadu Evropské komise to bude zhruba za 24 hodin. Gazprom však dnes uvedl, že v Polsku, Rumunsku a v Moldavsku bude plyn zhruba za 36 hodin. První metry krychlové plynu překročily pod dohledem mezinárodních pozorovatelů rusko-ukrajinskou hranici okolo 8:30 SEČ. Ukrajinská státní společnost Naftogaz ovšem tvrdí, že dodávky ruského plynu opět váznou. Problémy potvrdila také Evropské komise, podle níž Rusko neposílá dost plynu, aby umožnilo jeho tok přes Ukrajinu do Evropy.
Ruský plyn opět teče na Ukrajinu, dodávky však váznou
Gazprom oznámil, že puštění plynu bylo zkušební a pokud vše bude v pořádku, obnoví standardní přepravu plynu. Upozornění souvisí s hrozbami Moskvy, že dodávky opět zastaví, pokud by Ukrajinci přistoupili k „neoprávněným odběrům“ z tranzitu plynu. Standardně proudí do Evropy okolo 300 milionů kubických metrů plynu denně, Ukrajina dnes však obdržela objednávku na transfer pouhých 76,3 milionu kubíků.
První obnovená dodávka v objemu 3,126 milionu kubíků míří na nejvíce postižený Balkán, i ten si však kvůli nízkému tlaku v potrubí na své dodávky počká minimálně 24 hodin. Do Česka zřejmě plyn dorazí ještě později. Jednatel RWE Transgas Jan Nehoda sdělil ČT, že se ventily v Lanžhotě otevřou, až bude tlak v potrubí na Slovensku stejný jako na české straně.
Martin Chalupský, Martin Říman a Jan Moláček k obnovení dodávek (zdroj: ČT24)
Situace je stále napjatá
Situaci komplikuje spor Moskvy a Kyjeva o „technický plyn“, s jehož pomocí musí být obnoven a udržován tlak v tranzitním plynovodu. Gazprom požaduje, aby Ukrajinci za tento plyn platili tržní cenu nebo ho nahrazovali z vlastních zásob, což Kyjev dosud odmítal.
Podle ukrajinské premiérky Julije Tymošenkové by Kyjev byl ochoten za technický plyn zaplatit, jakmile bude s Gazpromem podepsána smlouva o cenách plynu a výši tranzitních poplatků na letošní rok. Ta byla jádrem celého sporu a dohoda o ní je stále v nedohlednu. „Pokud budou Rusové s Ukrajinci dále zůstávat zabetonovaní ve svých pozicích, může se spor znovu přelít do Evropy,“ varoval ministr průmyslu a obchodu Martin Říman, který o víkendu v Kyjevě i Moskvě jednal.
Plyn teče díky dohodě o monitorování
Cestu k obnovení dodávek plynu otevřela smlouva o monitorování dodávek, kterou v pondělí v Bruselu opětovně podepsaly Evropská komise, Ukrajina a Rusko. Expertní skupina složená ze zástupců Ukrajiny, Ruska, zainteresovaných firem i Evropské unie bude tak dohlížet, zda z ukrajinského území odchází stejný objem plynu, jako na něj z Ruska přitéká. Smlouvu sice všechny zúčastněné strany podepsaly již v neděli, ale Kyjev k ní doplnil vlastní deklaraci. Rusko v reakci prohlásilo dohodu za neplatnou.
Řada evropských zemí tak zůstala bez ruských dodávek i v pondělí. Nejhorší situace je zřejmě na Balkáně, kde jsou některé země závislé na ruské surovině ze sta procent. Bulharsko omezilo spotřebu na třetinu obvyklého objemu plynu, zažívá přitom vlnu extrémních mrazů. Tamní teplárny přecházely na alternativní paliva, například biomasu či mazut. Ne všude to však bylo technicky možné.
Bez ruského plynu je už šestým dnem Slovensko, které vážně uvažuje o obnovení činnosti jednoho reaktoru jaderné elektrárny Jaslovské Bohunice. Nehledí přitom na námitky sousedního Rakouska ani Evropské komise, které Slovensko slíbilo elektrárnu odstavit.
Rusko-ukrajinský spor postihl i Česko, ruský plyn ale nahradila surovina ze zásobníků a Norska a přerušením dodávek nebyly postiženy ani firmy, ani občané. Konflikt se zdramatizoval poté, co ruská plynárenská firma Gazprom přestala na začátku ledna posílat plyn Ukrajině, protože se s ukrajinským Naftogazem nedohodla na nové smlouvě. Přes Ukrajinu do Evropy obvykle putuje 80 procent ruského plynu, který kryje asi pětinu evropské spotřeby.
GALERIE
Plynovod